V úvodu dokumentu se uvádí, že při přípravě zmíněné zprávy bylo využito celkem šest detailních případových studií, včetně historických událostí a možných budoucích scénářů, za účelem ilustrovat rozdílné dopady přírodních katastrof na reálnou ekonomiku, finanční sektor a společnost.
Mohlo by vás zajímat: OK GROUP vstupuje do ČASF a posiluje hlas makléřů na finančním trhu
Zpráva zkoumá prioritně otázku, jaká rizika pro finanční stabilitu by mohly představovat mezery v pojistné ochraně v případě přírodních katastrof, a to zejména v nově se rozvíjejících zemích (emerging countries) a rozvojových zemích. Hlavně se posuzují klíčové hnací síly, trendy a dopady těchto mezer s tím, že se v návaznosti zdůrazňuje význam koordinované globální akce.
Shigeru Ariizumi, předseda Výkonného výboru IAIS, v této souvislosti uvedl, že přírodní katastrofy jsou stále častější a závažnější, přičemž významná část ekonomických škod zůstává nepojištěna. Proto je ve sledované zprávě zdůrazněna zásadní role pojištění při zmírňování těchto dopadů a naléhavá potřeba řešit mezery v pojistné ochraně z důvodu ochrany finanční stability.
Ze zprávy lze vyvodit tato hlavní zjištění:
- mezery v ochraně jsou celosvětově nadále významné: Přírodní katastrofy mohou mít významné ekonomické a společenské dopady, mohou narušit reálnou ekonomiku, finanční systémy i sociální struktury, a to jak prostřednictvím přímých škod, tak i širšími nepřímými důsledky,
- ekonomické a sociální dopady jsou rozsáhlé: Případové studie dokládají, že přírodní katastrofy mohou narušit či dokonce rozvrátit stěžejní sektory, jako jsou zemědělství, bydlení a infrastruktura, mohou mít kaskádové účinky na zaměstnanost, příjmy a veřejné finance. Zranitelné skupiny mohou čelit dalším výzvám, a to včetně vysídlení, chudoby, pomalé obnovy a dalších zesilujících nerovností,
- pojišťovací mechanismy jsou důležité, ale nejsou stejné: Výplaty pojistných plnění, zajištění a vládou kryté systémy pomáhají snižovat v některých případech finanční dopady, ale jejich dostupnost se napříč jurisdikcemi významně liší. Tento rozdílný přístup vyvolává obavy, neboť přírodní katastrofy se stávají četnějšími a závažnějšími. Další snížení pojistného krytí v budoucnu by mohlo vyvolat systémová rizika.
K tomu Jonathan Dixon, generální tajemník IAIS, dodal, že bez koordinované globální akce by mohly tyto mezery v ochraně vyústit v systémové zranitelnosti a potenciálně ohrozit finanční stabilitu v regionech nejvíce vystavených riziku.
Mohlo by vás zajímat: PVZP bude používat řešení pro stanovení tržní a reprodukční hodnoty nemovitostí
Z tohoto důvodu budou práce IAIS v této oblasti pokračovat a rozšíří se její součinnost s relevantními partnery za účelem posílení odolnosti vůči budoucím rizikům.
Nad rámec tiskového sdělení je vhodné uvést, že sledovaná zpráva IAIS je poměrně rozsáhlá (71 s.) a má vysokou analytickou i vypovídací hodnotu. Zájemcům o tuto problematiku ji lze jednoznačně doporučit k prostudování celou.
Autoři zprávy využili tyto případové studie:
- 2015/2016 – sucho v Malawi
- 2017 – hurikán Dominica
- 2022 – povodně v Pákistánu
- 2010/2011 – zemětřesení na Novém Zélandu
- zemětřesení v Kanadě
- zemětřesení v Portugalsku.
Komentáře
Přidat komentář