Představa poněkud znepokojivá: koneckonců na Zemi se z vesmíru řítil předmět s rozměry 4 x 2 x 1,5 metru a hmotností přibližně 2,6 tuny. Větší části by byly jistě schopny způsobit určité škody.
Mohlo by vás zajímat: Vienna Insurance Group reportuje 10% růst předepsaného pojistného v roce 2023
Přesto je těžké v takových případech, kterých podle odborníků není málo a přibývají, přijmout nějaká preventivní opatření. Pravděpodobně není nutné nosit helmu. Snad lze alespoň s autem zajet do garáže. Jinak můžeme jen doufat, že žádná část bloku baterií nepřežije návrat do zemské atmosféry a nedostane se na planetu ve větších rozměrech a s vyšší hmotností. Není však na škodu zamyslet se nad tím, co by se stalo, kdyby úlomky zasáhly váš vlastní dům nebo auto.
Záležitost upravily Spojené národy
Dobrou zprávou je, že Smlouva OSN o kosmickém prostoru z roku 1967 stanovila úmluvu o odpovědnosti mezi státy v těchto případech a určuje, kdo musí zaplatit za způsobené škody. V souladu s tím by za havárii tohoto druhu musela zaplatit země, která družici či satelit do vesmíru vyslala.
V tomto aktuálním případě z března 2024 by odpovědnost nesly USA, protože za blok baterií je odpovědná americká vesmírná agentura NASA. Spojené státy by byly odpovědné také v případě, že by za krupobití šrotu byla odpovědná některá z jejich soukromých společností. Tímto způsobem by měla být kryta i újma na zdraví.
Mohlo by vás zajímat: ČAP posiluje komunikaci přínosů životního pojištění
Předpokládejme, že v tomto případě by byly nároky skutečně bez problémů vypořádány. Pokud rozšíříme hororový scénář, jak by se řešilo, kdyby do nějaké části Země měl narazit zbloudilý asteroid nebo dokonce meteorit? Ty do vesmíru nevyslal nikdo z nás…
Komentáře
Přidat komentářJAK BY ŠKODA UPLATŇOVALA?
Zajímavý článek, ale moc by mě zajímalo jak by se celá věc chovala v praxi, pokud kus vesmírného šrotu něco zasáhl a poškodil, např. zaparkované auto.
Jak a hlavně po kom by poškozený škodu uplatňoval a jaký by byl postup?
Víme, že ani u nás není vždy jednoduché v případě odpovědnostních škod celou věc dotáhnout do konce a dočkat se adekvátního odškodnění. A to se jedná o případy kdy viník žije v tuzemsku, byl zjištěn, ale např. není pojištěn nebo odmítá komunikovat.
Možná, že kdyby za šrot odpovídala NASA, tak má vypracované postupy jak v těchto případech jednak, ale vůbec si nedokáži představit jak by vymáhání škody probíhalo např. v případě Ruska nebo Číny.
Má s tím někdo zkušenost nebo bližší informace?