Základním problémem není nedostatek pojistných produktů, ale způsob, jakým jsou dnes v USA určována povodňová rizika. Hypoteční upisovatelé i domácnosti se dlouhodobě spoléhají na mapy FEMA Specific Flood Hazard Area, které primárně zachycují říční záplavy. Bleskové povodně způsobené extrémními srážkami, stoupání hladiny moře ani bouřkové vlny tyto mapy systematicky nereflektují. Výsledkem je, že značná část nemovitostí s reálnou povodňovou expozicí není ze strany hypotečních poskytovatelů vůbec nucena pojištění sjednat.
Pojistná ochrana v USA přitom závisí téměř výhradně na federálním Národním programu pojištění proti povodním. Soukromý pojistný trh pokrývá jen přibližně 10 % povodňového pojištění v zemi, což je podíl, který neumožňuje dostatečnou diverzifikaci rizika ani dostatečný tlak na aktualizaci oceňovacích modelů.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii
Enormní koncentrace rizika v některých regionech
Moody's analyzoval riziko pomocí svého podrobnějšího modelu RMS US Inland Flood HD ve scénářích stoletých i pětisetletých povodní. Výsledky ukazují výraznou geografickou koncentraci: méně než 2 % okresů v 11 státech nese 65 % veškeré nepojištěné expozice v zemi. Okresy na Floridě, v Louisianě, Jižní Karolíně a Texasu čelí potenciálním nepojištěným ztrátám přesahujícím 5 miliard USD při události s pravděpodobností výskytu jednou za sto let. Pojistná mezera se v těchto oblastech pohybuje mezi 45 a 75 %.
Ale nejsou jen stoleté či dokonce pětisetleté povodně. Praktický dopad takové události ilustruje případ Asheville v Severní Karolíně. Hurikán Helene zasáhl oblast v září 2024 srážkami odpovídajícími katastrofě s tisíciletou periodicitou. V okrese Buncombe, kde leží Asheville, dosahovala pojistná mezera 88 %. Více než osm z deseti poškozených domácností tak čelilo škodám bez náhrady od pojistitele.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Riziko Vloupání do domácnosti snižují prevence, zabezpečení a pojištění
Zpětně hledící modely nestačí na měnící se klima
Moody's explicitně varuje, že spoléhání na historické statistiky při modelování povodňového rizika v měnícím se klimatu je nedostatečné, zvláště u bleskově přicházejících a vysoce intenzivních srážkových událostí. Do roku 2050 by riziko nepojištěných ztrát ze stoleté povodně mohlo vzrůst v celostátním průměru o dalších 25 %, a to jen v důsledku klimatických změn – bez ohledu na pokračující rozvoj zástavby v rizikových oblastech.
Pro pojistný trh – nejen americký – z analýzy Moody's vyplývá zásadní otázka: nakolik jsou stávající modely oceňování povodňového rizika schopné zachytit rychlou změnu hydrologického klimatu. Pojišťovny, které nadále pracují s modely kalibrovanými na historická data bez klimatické korekce, mohou systematicky podceňovat aktuální a budoucí expozici a tvořit nedostatečné rezervy. Evropské trhy, včetně českého, sice mají jiný regulatorní rámec než USA, ale problém nedostatečného pojistného krytí povodňových rizik mimo tradiční záplavové zóny je univerzální.
Komentáře
Přidat komentář