Extrémům počasí byli francouzští zemědělci vystaveni v podstatě po celé uplynulé období tohoto roku. V některých oblastech Francie udeřily na jaře silné deště, takže osivo bylo přemokřené a v létě bylo zase enormní sucho. Ztráty na úrodě jsou obrovské. Zemědělci se ale mohou opřít o pojištění.
Jeho přednosti lze demonstrovat na příkladu farmáře Joela Limouzina. Ten obdržel z titulu škod způsobených jarními záplavami celkem na 30 hektarech pojistné plnění ve výši 9 000 eur. Na základě toho mohl přejít od pšenice ke kukuřici a přes extrémní sucho v létě ještě realizovat zisk.
Francouzští zemědělci zaplatí ročně za pojištění cca 1,8 mld. eur. Jde o pojištění pro případ celkem 12 rizik, mezi něž patří například vichřice, sucho a krupobití. Klíčový význam má ta skutečnost, že 65 % pojistného přebírá stát, který na tento účel přesměrovává podpůrné finanční prostředky z EU.
Mohlo by vás zajímat: AIG a příprava na Brexit. Nová organizační struktura v Evropě
Výsledkem této pomoci je, že zemědělci musejí zaplatit pojistné v rozmezí 11 až 25 eur na jeden hektar, a to podle rozsahu pojistné ochrany. V roce 2016 bylo ve Francii uzavřeno 64 500 pojistných smluv týkajících se zemědělského pojištění. Z toho plyne, že cca čtvrtina zemědělských ploch je ve Francii kryta pojištěním. Funguje to na principu, že si zemědělec pojistí buď veškerou plochu, nebo zůstane bez pojištění.
Zmiňovaný Joel Limouzin je názoru, že francouzský systém pojištění by se mohl ještě vylepšit, i když připouští, že to může být obtížné. Má asi na mysli tu skutečnost, že v roce 2016, kdy voda zatopila pšeničné lány, tak zemědělci dostali pojistné plnění (až) po třech měsících. Od věci není ani jeho názor, že by bylo třeba mít v EU jednotnou linii či že zemědělci v EU by si měli více vyměňovat informace o rizicích, například klimatických, a o nemocech zvířat.
Komentáře
Přidat komentář