Živly v roce 2015 způsobily škody za 1,3 mld. Kč.

Rok 2015 byl z pohledu živelních katastrofických událostí velmi šetrný. Přesto dle metodiky České asociace pojišťoven (ČAP) napáchaly živly na pojištěném majetku škody za 1, 26 mld. Kč. Vichřice a krupobití škodily v průběhu všech ročních období a vyskytovaly se na celém území ČR.

Vichřice a krupobití tvoří více než 90 % všech škod, které rozmary počasí v loňském roce na majetku pojištěných klientů způsobily. Pojišťovny vyřešily 40 tis. pojistných událostí, což je ve srovnání s předešlým rokem u tohoto rizika téměř o 100 % více. Zatímco únorová vichřice byla spojena se sněhovou vánicí, byly letní větry doprovázeny bouřkami, údery blesku a krupobitím, místy pak i s lokálními záplavami. Průměrná škoda z vichřice se za posledních deset let pohybuje kolem 30 tisíc korun, což potvrzuje i loňská bilance.

„Nejčastější typ škod představovaly střechy a jejich části poničené vichřicí, krupobitím nebo pádem stromu, potrhaná elektrická vedení, škody způsobené vyvrácením stromů apod. K méně závažným, ale velmi běžným škodám, patří rozbité okenní výplně, polámané pergoly, rozbité skleníky nebo zničené zastřešení bazénu. Výjimkou však nebyly ani sklepy podmáčené prudkými přívalovými dešti nebo požáry způsobené úderem blesku,“ uvádí manažerka vzdělávání a komunikace ČAP Marcela Kotyrová.

Vichřice, krupobití, úder blesku i požár jsou rizika, která bývají standardně kryta již v základní variantě pojištění stavby i domácnosti. Připomínají se každoročně a až na výjimky se objem škod z těchto rizik výrazně nemění. Jinak je to se škodami způsobenými tíhou sněhu nebo povodněmi, které se v posledním období připomínají intenzivněji vždy po třech letech. V roce 2010 představoval objem povodňových škod na majetku bezmála 4 mld. Kč, v roce 2013 pak dokonce 7,5 mld. Kč. Nelze odhadnout, co nás čeká v letošním roce a přírodním živlům jen těžko zabráníme. Pro vlastní klid však můžeme své obavy zmírnit sjednáním vhodného pojištění majetku. Jen tak se nebudeme muset vypořádat se škodou v rámci vlastního rozpočtu.

Většina pojišťoven nabízí kompletní pojištění proti živelním pohromám v rámci programů sdružujících více rizik. „Při sjednání pojištění jednotlivých živelních rizik, by se klienti měli zaměřit na správné nastavení rozsahu pojistného krytí a dostatečnou výši limitů pojistného plnění tak, aby v případě škody sjednané pojištění pokrylo celou finanční ztrátu. Doporučuji se zajímat i o připojištění,“ říká Marcela Kotyrová a radí: „Velmi užitečné může být připojištění proti zatečení atmosférických srážek nebo připojištění elektrospotřebičů proti riziku přepětí v síti, které s vichřicemi a krupobitím často souvisí.“

Stručně a přehledně z historie živelních událostí

Detailní statistika vývoje vybraných rizik, typických pro ČR, přehledně zobrazuje rozdílné charakteristiky jednotlivých let a představuje konkrétní pomoc postiženým klientům. Nejvýznamnější pomoc poskytly pojišťovny klientům poškozeným povodněmi v roce 2013 a 2010 (11 mld. Kč), plnění v objemu více než 3 mld. Kč pak poskytly pro krytí škod z vichřice a krupobití v roce 2007.

Následující graf zobrazuje vývoj průměrné škody. Samotnou výší výrazně vybočují zejména povodně, kdy škoda v obdobích postižených související přírodní pohromou narůstá skokově. I zde se ovšem potvrzuje, že pokud do událostí nezasáhnou povodně, je průměrná škoda způsobená vichřicí zpravidla vyšší než u ostatních sledovaných živlů.

Za poslední dekádu vyřešily pojišťovny v souvislosti s nepřízní živlů okolo 850 tis. pojistných událostí a vyplatily na likvidaci následků těchto katastrofických škod celkem 40 mld. Kč. Četnost škod i jejich průměrná výše jen potvrzují význam pojištění majetku v životě občanů.