Agregátní ziskovost meziročně vzrostla, což bylo mimo jiné ovlivněno účetním přeceněním držených účastí v souvislosti se změnami struktury finančních skupin, do nichž patří některé domácí pojišťovny. I po očištění o jednorázové vlivy byla ziskovost solidní a srovnatelná s minulými lety. Poměr použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku na agregátní úrovni meziročně poklesl, k čemuž do značné míry přispěly proběhlé fúze a akvizice, nicméně zůstal dostatečně vysoko nad regulatorní hranicí. Nárůst domácích i zahraničních výnosů neměl na pojišťovací sektor materiální nepříznivý vliv zejména s ohledem na míru sladěnosti peněžních toků z aktiv a závazků. Rovněž válka na Ukrajině domácí pojišťovací sektor bezprostředně neovlivnila vzhledem k omezenému rozsahu expozic a pojistných závazků ve vztahu k válkou zasaženým státům.
Zvýšená inflace zesiluje riziko postačitelnosti pojistného
Hlavním rizikem pro stabilitu domácího pojišťovacího sektoru zůstává v oblasti životního pojištění rozsáhlejší korekce cen finančních aktiv a na střednědobém horizontu i případný návrat do prostředí velmi nízkých výnosů. V oblasti neživotního pojištění zesílilo riziko postačitelnosti pojistného vlivem zvýšené inflace v prostředí nejistoty ohledně dalšího hospodářského vývoje, pokračování pandemie, války na Ukrajině či projevů klimatických změn. V inflačním pro-středí mohou citelně růst náklady na pojistná plnění.
Další příčinou růstu nákladů může být i růst cen zajištění kvůli případnému pokračování pandemie a projevům klimatických změn. Pokud by pojišťovny vlivem konkurenčního prostředí a obav z poklesu poptávky po pojistných produktech nepřistoupily v dostatečné míře k navyšování pojistného na úroveň odpovídající růstu nákladů, došlo by u těchto produktů k poklesu ziskovosti a potenciálně až k dočasné ztrátovosti.
To by mohlo snížit odolnost pojišťoven a vést ke změnám v rozsahu nabízených produktů. ČNB uvedená rizika hodnotí mimo jiné i prostřednictvím makrozátěžových testů pojišťovacího sektoru. Výsledky letošního testu potvrdily, že domácí pojišťovací sektor zůstal ke konci roku 2021 na agregátní úrovni odolný vůči potenciálním nepříznivý šokům.
Mohlo by vás zajímat: Covid a fotbal: Britské kluby chtějí od pojišťoven odškodnění
Zátěžový test pojišťovacího sektoru detailně
Makrozátěžový test domácího pojišťovacího sektoru zahrnoval 20 domácích pojišťoven, které svým podílem na čistém předepsaném pojistném v roce 2021 představovaly 84 % domácího trhu životního, resp. 95 % trhu neživotního pojištění.[1] Test hodnotil agregátní odolnost sektoru na základě dat dle legislativního rámce Solventnost II k 31. 12. 2021 (bilance), resp. za 2021 (vybrané tokové proměnné). Na čtvrtletní periodicitě po dobu tří let bylo sledováno, jak vývoj vybraných proměnných ovlivní hodnotu solventnostní bilance testovaných pojišťoven, jejich hospodářský výsledek a likviditní a kapitálovou pozici.
Vývoj odolnosti byl hodnocen prostřednictvím vývoje solventnostního kapitálového poměru, tj. poměru použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku, který jsou pojišťovny povinny udržovat nad úrovní 100 %. Pomocí testu byl sledován i vývoj čistých peněžních toků souvisejících s investičními aktivy drženými pojišťovnami a s poskytovanými pojistnými produkty, přičemž byl hodnocen rozsah případných výprodejů investičních aktiv ze strany pojišťoven v případě vyčerpání jejich likvidního polštáře. V testu byla stejně jako v minulých letech použita řada metodických předpokladů.[2]
Mohlo by vás zajímat: Exkluzivní seznam pojištění osob: 56 produktů od 14 pojišťoven
Zátěžový test sledoval vývoj relevantních proměnných dle uvažovaných scénářů vývoje. Pro pojišťovny je klíčový vývoj bezrizikových sazeb, který odráží vývoj domácích úrokových sazeb. V Základním scénáři bezrizikové sazby nejprve výrazně rostou a následně klesají, zatímco v Nepříznivém scénáři by došlo k postupnému po-klesu sazeb až na velmi nízkou úroveň. Vývoj bezrizikových úrokových sazeb ovlivňuje hodnotu závazků pojišťoven prostřednictvím změn diskontních sazeb. Odolnost pojišťoven je dále ovlivněna vývojem cen finančních aktiv – akcií, dluhopisů, nemovitostí, podílů v investičních fondech a finančních derivátů.
V Základním scénáři dochází zejména k poklesu cen českých státních dluhopisů, resp. nárůstu jejich výnosů. V Nepříznivém scénáři by došlo v prvním roce ke značnému poklesu cen akcií na globálních akciových trzích (o 47 % pro americké akcie, 34 % až 38 % pro evropské akcie a 56 % pro ostatní země) a zvýšení rizikových prémií korporátních dluhopisů (až o více než 500 b. b. pro dluhopisy se spekulativním ratingem).
Mohlo by vás zajímat: Mohla klimatická změna za tornádo na jižní Moravě?
V dalších letech by došlo k pouze částečné korekci tohoto nepříznivého vývoje. Výnosy českých státních dluhopisů s krátkou dobou do splatnosti by v Nepříznivém scénáři klesaly společně s poklesem měnověpolitických sazeb, u dluhopisů s delší dobou do splatnosti by tento pokles byl kompenzován zvýšením rizikových prémií a jejich výnosy by tak zůstaly zvýšené. Pro zátěžový test pojišťoven je kromě uvedených proměnných relevantní i vývoj pojistného a nákladů na pojistná plnění v neživotním pojištění. V Základním scénáři se předpokládá, že výše pojistného i náklady na pojistná plnění odrážejí vývoj inflace.
V Nepříznivém scénáři se jako dodatečná zátěž předpokládá, že pojišťovny by ve snaze udržet svůj podíl na trhu nepřenesly zvýšenou inflaci plně na zákazníky, ale část nákladů na inflaci by kryly na úkor svého zisku. Inflace by se tak plně projevila ve výši nákladů na pojistná plnění, ale již ne ve výši pojistného. Růst pojistného je proto v Nepříznivém scénáři upraven oproti inflaci o pokles reálného HDP, čímž je zohledněn uvažovaný vliv poklesu poptávky po pojistných produktech v důsledku ekonomického zpomalení.[3] Uvažovaná finanční tíseň části domácností by dle Nepříznivého scénáře rovněž vyústila v nárůst míry storen ze smluv životního pojištění proporcionální k poklesu reálného HDP. Průměrně by dodatečná roční míra výpovědí v životním pojištění nad úroveň výpovědí původně očekávaných pojišťovnami činila 7,3 %.
Při naplnění Základního scénáře agregátní solventnostní kapitálový poměr vzroste z výchozí hodnoty 224 % až na hodnotu 241 % na horizontu scénáře a pojišťovací sektor jako celek tedy zůstane dostatečně odolný. Klíčovým důvodem příznivého vývoje kapitálového poměru je pokračující agregátní ziskovost v neživotním pojištění, proti které ale působí výplata dividend. Většina testovaných pojišťoven se dle výsledků testu bude nacházet vysoko nad regulatorním limitem 100 %. Dopad scénáře na jednotlivé pojišťovny se nicméně liší v závislosti na jejich obchodním modelu, složení investičního portfolia a citlivosti aktiv a závazků na změnu úrokových sazeb. V případě jedné pojišťovny poklesne ke konci druhého roku scénáře solventnostní kapitálový poměr pod regulatorní hranici významněji a u další pojišťovny se dostane v průběhu posledního roku těsně pod tuto hranici. Objem kapitálového nedostatku dle výsledku testu ke konci scénáře dosáhne 170 mil. Kč, tj. 0,16 % agregátního použitelného kapitálu k 31. 12. 2021.
Mohlo by vás zajímat: Společnost MARSH McLennan zůstává největším globálním makléřem
Naplněním Nepříznivého scénáře by solventnostní kapitálový poměr klesl na hodnotu 198 % v prvním roce a po zbytek scénáře by zůstával poblíž této úrovně. I v tomto scénáři by tedy agregátní kapitálový poměr zůstal dostatečně vysoko nad regulatorní hranicí. Domácí pojišťovací sektor by proto neměl představovat významný zdroj rizik pro stabilitu domácího finančního sektoru. K poklesu solventnostního kapitálového poměru v prvním roce testu by výrazně přispěla tržní rizika. Nejvyšší dopad by mělo setrvání výnosů státních dluhopisů na zvýšených úrovních, které by bez očištění o vliv přenosu části ztrát na klienty vedlo k poklesu solventnostního poměru o 30 p. b. Dále by se nepříznivě projevil zejména propad hodnoty držených akcií (neočištěný příspěvek 27 p. b.) a nárůst úvěrového rozpětí korporátních dluhopisů (neočištěný příspěvek 17 p. b.).
Část uvedeného poklesu by nicméně byla kompenzována snížením hodnoty pojistných závazků u produktů životního pojištění vázaných na hodnotu investičního indexu nebo fondu, u kterého je nositelem investičního rizika pojistník (řada Přenos ztrát na klienty u UL). Příznivě by rovněž působila ziskovost v neživotním pojištění.
Na úrovni jednotlivých pojišťoven by při naplnění Nepříznivého scénáře dle výsledků testu došlo k neplnění kapitálového požadavku u totožných pojišťoven jako v případě Základního scénáře. Pokles kapitálového poměru pod regulatorní hranici by v tomto případě nicméně nastal již ve druhé polovině prvního roku scénáře a byl by významnější. Objem kapitálového nedostatku by ke konci roku 2024 činil 2,6 mld. Kč (2,39 % počátečního agregátního použitelného kapitálu).[4]
Mohlo by vás zajímat: Jaroslav Besperát: Mám v genech nebojácný přístup k řešení krizí všeho druhu
Výsledky testu ukázaly, že pojišťovny by při naplnění Základního i Nepříznivého scénáře pokryly značnou většinu peněžních odtoků (vyplácená pojistná plnění, výplaty dividend, platba daní) ze svých peněžních přítoků (přijaté výnosy a splátky jistin z aktiv, přijaté pojistné). Celkový objem nedostatku peněžních přítoků by činil 1,5 mld. Kč v Základním scénáři a 2 mld. Kč v Nepříznivém scénáři. Ani v případě, že by pojišťovny získaly dodatečnou likviditu pouze prostřednictvím prodejů českých státních dluhopisů, by objem těchto prodejů nevedl k narušení rovnováhy na jejich trhu. Příspěvek pojišťoven k riziku nákazy prostřednictvím nepřímé propojenosti domácího finančního sektoru v podobě hromadných výprodejů českých státních dluhopisů proto není dle výsledků testu materiální.
Více informací ZDE
[1] Do testu nebyly zahrnuty pobočky zahraničních pojišťoven.
[2] Předpoklady testu jsou detailně popsány v metodice makrozátěžového testu pojišťoven. Mezi nejvýznamnější předpoklady patří následující:
(i) Test neuvažuje změnu hodnoty solventnostního kapitálového požadavku oproti hodnotě k počátku testu a používá solventnostní kapitálový poža-davek i pro pojišťovny, pro něž je klíčový tzv. minimální kapitálový požadavek.
(ii) V testu jsou pojistně-technické rezervy počítány zjednodušeně prostřednictvím diskontování původně očekávaných budoucích peněžních toků. Tento způsob výpočtu zanedbává absorpční schopnost technických rezerv reagovat na změny výnosových křivek např. prostřednictvím snížení pů-vodně očekávaných výplat podílů na investičních výnosech klientům.
(iii) Test zohledňuje, že v případě pojistných produktů, kde nese investiční riziko pojistník, se dopad tržních rizik na hodnotu investičních aktiv ade-kvátně odráží ve změně závazků z těchto produktů.
(iv) Test zohledňuje možnost pojišťoven aplikovat tzv. koeficient volatility.
(v) Dopad dodatečných výpovědí smluv životního pojištění byl vyhodnocován pouze z pohledu likviditní pozice pojišťoven, vliv tohoto šoku na kapitá-lovou pozici pojišťoven nebyl uvažován.
[3] Koeficienty závislosti změny hodnoty pojistných proměnných na změně HDP a na inflaci jsou nastaveny dle jednotlivých odvětví neživotního pojištění v rozmezí 0,7–1,5 a jsou převzaty z publikace Hodula, M., Janků, J., Časta, M., Kučera, A. (2021): On the macrofinancial determinants of life and non-life insurance premiums. The Geneva Papers on Risk and Insurance - Issues and Practice, November 2021. Pro pojištění léčebných výloh je navíc v obou scénářích uvažován návrat aktivity v tomto odvětví na předpandemickou úroveň, čehož je dosaženo zahrnutím dodatečného nárůstu pojistného i nákladů na pojistná plnění od prvního čtvrtletí 2022 oproti hodnotám za 2021.
[4] U obou pojišťoven je v testu nedostatek kapitálu spojen zejména se zvýšenou citlivostí pojišťovny na značné změny úrokových měr v obou scénářích (Graf II.21D), dodatečný vliv na pokles použitelného kapitálu měly rovněž ztráty z dluhopisových portfolií a dále snížení ziskovosti, resp. prohloubení ztrátovosti v neživotním pojištění. Uvedené výsledky představují vzhledem k předpokladům testu horní hranici možných ztrát. Zejména lze očekávat, že nárůst hodnoty závazku by byl mírnější vlivem v testu neuvažované absorpční schopnosti technických rezerv. V případě nepříznivého vývoje by navíc zasažené pojišťovny přistoupily k dodatečnému zajištění klíčových rizik či úpravě svých portfolií.
Komentáře
Přidat komentář