Plní pojišťovny své sliby? Uvidíme na příkladu požáru v Chropyni

Jak už téměř před rokem prošlo všemi sdělovacími prostředky, továrna na zpracování plastů v noci ze 7. na 8. dubna 2011 vyhořela. Zda šlo o požár úmyslný, zatím policie nepotvrdila ani nevyvrátila. Šetření dosud není ukončeno. Teoreticky by bylo možné začít znovu s podnikáním, protože je obvyklé, že pojišťovny v takových případech vyplatí jako zálohu polovinu pojistného plnění. Ale…

Zatímco pojišťovna Allianz polovinu očekávaného pojistného plnění vyplatila, soupojistitel, kterým jeČeská podnikatelská pojišťovna, se k tomu nemá. Proč? To jsme se snažili zjistit v rozhovoru s jednatelem Remivy Miroslavem Valou a Tomášem Kratochvílem ze společnosti Claims Adjusters. Jde o vysoce specializovanou firmu, která zastupuje klienty při vyřizování pojistných událostí většího rozsahu, což byl případ požáru v továrně Remiva.

*Do kdy chce policie případ uzavřít?

Miroslav Vala (MV): Policie tvrdí, že by to mělo být nejpozději do roka, tedy do 8. dubna 2012. Čekají údajně ještě na výsledky laboratorní expertizy.

*Myslíte si, že požár někdo založil úmyslně?

MV: Domníváme se, že požár byl založen úmyslně, ať již jednou osobou nebo více osobami. Zatím se pracuje se dvěma variantami: jednou z nich je nedbalost, totiž že někdo nechal něco zapnutého a odešel, druhou možností je úmyslný požár.

První varianta nepřichází v úvahu, protože ve třetím patře budovy, kde požár vznikl, takové spotřebiče vůbec nebyly. Požár se šířil směrem od střešních prostor, které jsou úplně prázdné. Vznikl zhruba ve dvanáct v noci, takže se spekulovalo i o tom, zda nedošlo k přehřátí, ale to začátkem dubna není možné.

Vlastní šetření jsme vedli společně s firmou Claims Adjusters a došli jsme k názoru, že nebylo možné, aby se pod střechou něco samo vznítilo nebo že by požár způsobil zkrat na elektrickém vedení. Letos v lednu potvrdila i policie, že na elektroinstalaci závada nebyla.

Známe ohniska požáru, víme spolehlivě o jednom, ale tvrdí se, že ohniska dokonce mohla být dvě.

*Chtěl vás někdo zlikvidovat jako podnikatele?

MV: Nevím. Mohl to být i nespokojený zaměstnanec. Jedno je jisté: ten, kdo to udělal, se v budově velmi dobře vyznal. Dostal se do prostor, kde vznikl požár, zcela nepozorovaně, protože naše kamerové systémy nezaznamenaly žádný pohyb osob – a to ani před požárem, ani po něm.

*Co tomu říká odborník na řešení velkých pojistných škod?

Tomáš Kratochvíl (TK): Firmu Remiva, respektive jejího vlastníka zastupujeme ve věcech, které se týkají likvidace škody. Pro účely řešení této škody jsme sestavili speciální tým, který se skládá ze zástupců advokátní kanceláře, z odborníka přes požární ochranu, soudního znalce, který rozumí požární ochraně i nemovitostem a z nás, kteří se zabýváme likvidací velkých pojistných škod.

Remiva byla pojištěná u dvou pojišťoven: u České podnikatelské pojišťovny (ČPP) a u Allianz. Větší část firmy – budovy, zásoby a část výrobních linek byla pojištěna u ČPP, zatímco dvě klíčové výrobní linky byly pojištěny u Allianz. Pojišťovny si najaly společnost Inservis, s kterou jednáme o prokazování výše škody a které předkládáme příslušné podklady.

*Co je společnost Inservis?

TK: Jde o samostatného likvidátora, který vyřizuje pro pojišťovny pojistné události velkého rozsahu.

*Co je výsledkem práce všech těchto odborníků od 8. dubna 2011, kdy k požáru došlo?

TK: K dnešnímu dni byly předloženy veškeré dokumenty, které si pojišťovny vyžádaly. Zažádali jsme o zálohy na pojistné plnění, které obvykle pojistitelé vyplácejí. Od pojišťovny Allianz dostal klient zhruba 50% pojistné plnění za pojištěné stroje. U ČPP sice dostal klient už čtvrtou zálohu, ale součet záloh k dnešnímu dni dělá zhruba jen 10 % předpokládaného pojistného plnění.

*Jen deset procent?

TK: Ano, jenom deset procent. To je také pro Remivu ten největší problém, protože majiteli se nedostávají peníze na rekonstrukci provozu a obnovení výroby nehledě na to, že podstatnou část peněz, získaných z pojistného plnění, spolykaly náklady na demolice a odklizení šrotu z požářiště.

Snažíme se vysvětlit České podnikatelské pojišťovně, že by klient měl dostat vyšší zálohu, ale zatím se nám to nedaří.

*Proč se to nedaří, když pojišťovny obvykle vyplácejí bez problémů vámi zmiňovaných 50 %?

TK: My říkáme: mělo by to být tolik a tolik a Česká podnikatelská pojišťovna na to, že zatím nebylo skončeno vyšetřování požáru a proto nám víc dát nemůžou. Je však zajímavé, že Allianz vyplatila bez problémů 50% zálohu, i když jde o jiný objem peněz. Přístup k výplatě zálohy by však měl být v obou případech stejný. Snažíme se dohodnout se s pojišťovnou na bezpečné hranici pojistného plnění a poté požadovat polovinu z této částky. Bohužel však doposud nevíme, jaká je podle jejich názoru ta bezpečná hranice. To možná může být jeden problém, tím druhým je čekání na výsledek šetření Policie ČR. Ale protože to trvá už téměř rok, je to pro firmu doslova likvidační.

MV: To, co nám Česká podnikatelská pojišťovna vyplatila jako zálohu, zřejmě považuje za přiměřenou částku. Ale vzhledem k výši škody to vychází jenom na 10, nanejvýš na 12 % předpokládaného pojistného plnění. Podnik je přitom z 90 % zničený a bez peněz z pojistky ho není možné znova vybudovat! Proto považujeme tuto zálohu za nepřiměřenou a bojujeme za to, abychom dostali vyšší částku.

*Závěrem si ještě jednou zopakujme: jak vysokou zálohu vyplácejí pojišťovny v případě velkých škod, jako byl požár v Chropyni?

TK: Nikde není pevně stanoveno, jak vysoká částka to musí být. Nikde se to nedočtete, není to součástí žádného zákona, protože v zákoně se hovoří o „přiměřené“ částce. V nepsané dohodě s pojišťovnami jde však obvykle o 50 % předpokládaného pojistného plnění. Uběhl již skoro rok od požáru, což je dost dlouhá doba na to, aby si protistrana ujasnila okolnosti, které mohou mít vliv na pojistné plnění. Podle našeho názoru nejde ze strany České podnikatelské pojišťovny o standardní postup.

*A co když tento požár pojišťovna považuje za pojistný podvod?

TK: Jsem přesvědčen o tom, že na 99 % tento požár pojišťovna za pojistný podvod nepovažuje.

MV: Zcela určitě požár Remivy pojišťovny nepovažují za pojistný podvod.

*Co tedy vzkázat pojišťovnám (lépe řečeno České podnikatelské pojišťovně)?

TK: Platí, že v nouzi poznáš přítele. Všichni víme, že když je někdo pojištěný a vznikne u něj velká škoda, potřebuje od pojišťovny pomoc. Mám dojem, že dotyčnou pojišťovnu vůbec nezajímá, zda někomu pomůže nebo ne. Je jí úplně jedno, zda firma zkrachuje či nikoliv. Vůbec se nezamýšlí nad klientem a nad pomocí, kterou by měla poskytnout. Očekával bych, že pojišťovna bude zvažovat, co může pro klienta udělat. Pojištění je přece obchod s příslibem do budoucnosti. A právě v případě požáru, k jakému došlo v Remivě, je šance takový slib splnit.

Snažíme se přemýšlet tak, jak asi přemýšlí pojišťovna. Předpokládaná náhrada dosahuje 190 miliónů korun. My ale nechceme na pojišťovně polovinu ze 190 miliónů, chceme zálohu, která by měla dělat takových 40, možná 50 miliónů. Víme, že policie neukončila šetření, což může mít vliv na pojistné plnění. Například za budovu, která je pojištěna na 161 miliónů, by klient mohl dostat okolo 50 – 60 miliónů korun – což je ta nejhorší varianta. Zatím jsme dostali ve čtyřech zálohách 24 miliónů korun. Snažíme se stanovit již zmiňovanou bezpečnou výši pojistného plnění pro pojišťovnu. A říkáme: dejte nám z této částky polovinu. Ale ani na to nechce pojišťovna přistoupit. Bohužel nevíme proč…

Dotaz, určený České podnikatelské pojišťovně: Proč jste vyplatili jen 10 % z pojistné částky majiteli firmy Remiva poté, co v noci ze 7. na 8,. dubna 2011 továrna lehla popelem? Proč nebylo vyplaceno formou zálohy 50 % pojistné částky – tak, jak to bývá obvyklé?

Tady je odpověď:

Předně je potřeba říci, že vzniklá situace je velmi nepříjemná pro všechny zúčastněné strany a my se snažíme společně najít takové řešení, které bude pro všechny zainteresované strany přijatelné. V současné době je největším problémem skutečnost, že ani po takto dlouhé době nejsou k dispozici výsledky šetření příslušných orgánů. I přes absenci těchto klíčových dokumentů jsme do dnešního dne vyplatili již 24 mil. Kč jako zálohu na pojistném plnění. Výše této částky byla stanovena s ohledem na již zmiňované chybějící podklady a s přihlédnutím k již zjištěným skutečnostem, zejména s technickým stavem objektu před samotným požárem. Současně cítíme potřebu zmínit i skutečnost, že uzavřené pojištění se týkalo pouze majetkových aspektů, a tedy z tohoto pojištění nelze vyplatit škody, které pojištěnému vznikají v souvislosti se současným přerušením provozu výroby.

Závěrem bychom rádi uvedli, že ČPP je připravena splnit svůj závazek v oprávněném rozsahu a výši, jakmile budou posouzeny a řádně ukončeny výsledky šetření této události.

Mgr. Renata Svobodová
Tisková mluvčí, Odbor PR a interní komunikace

Je nutné ještě dodat, že v diskusi na toto téma budeme v brzké době ještě pokračovat.

Dagmar Šístková, šéfredaktorka