Vývoj ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích v delším časovém období (1993-2019) je znázorněn v grafu. Výše celkových ztrát za rok 2019 činí 81,4 mld. Kč. Předpokládaná výše ztrát z dopravní nehodovosti za celý rok 2020 by se mohla vzhledem k vývoji situace (i vývoji pandemie) pohybovat přibližně kolem 75 mld. Kč.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zprava ČAP: Předepsané pojistné členů dosáhlo 137 mld. Kč
Proč a jak ztráty kalkulujeme?
Výše celkových ztrát z dopravní nehodovosti dává přehled o tom, jaké finanční dopady mají dopravní nehody na ekonomiku v tom nejširším možném úhlu pohledu – tedy na stát, firmy i občany. Následky dopravních nehod způsobují značné finanční ztráty jak na majetku a zdraví, náklady se taktéž týkají složek IZS, které u nehody zasahují, následné zdravotní péče a v neposlední řadě i odškodnění poškozených osob a aktivit souvisejících s vyčleněním zraněných osob z pracovního procesu. Vyčíslení ztrát slouží nejen pro celkový přehled o finančních dopadech dopravních nehod, ale i jako jeden z podkladů pro rozhodování o realizacích dopravně-bezpečnostních opatření, která mají za cíl snížení závažnosti a počtu dopravních nehod.
Výpočet ztrát vychází z certifikované Metodiky výpočtu ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích Centra dopravního výzkumu (CDV). Pro lepší představu jsou celkové náklady a ztráty níže schematicky rozděleny na náklady přímé a nepřímé. Přímé náklady vznikají bezprostředně po dopravní nehodě. Nepřímé náklady pak představují náklady a ztráty vznikající až s časovým odstupem po dopravní nehodě. Je třeba zdůraznit, že se tyto nepřímé náklady zpravidla všechny nepromítnou do ekonomiky v roce, ve kterém k nehodě došlo, ale přesouvají se do nákladů let budoucích. To se týká zejména položky ztráty na produkci, která vyjadřuje hrubý domácí produkt, jež by daná osoba vytvořila, pokud by nebyla usmrcena nebo těžce zraněna.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: „Houmofisová“ sociální abstinence
Ekonomické ztráty za rok 2019 podrobněji
Celkové ztráty z dopravní nehodovosti za rok 2019 bylo možné vyčíslit až s časovým odstupem, neboť některé položky vstupující do výpočtu jsou zveřejňovány až v následujícím roce. Pro jednotlivé nákladové položky byly vyčísleny jednotkové ztráty na usmrcenou nebo zraněnou osobu při dopravní nehodě a také na nehodu, při které došlo pouze k hmotné škodě. Výše jednotkových ztrát z dopravní nehodovosti na pozemních komunikacích za rok 2019 je uvedena v následující tabulce ve sloupci „Ztráta na osobu (nehodu)“. Kromě těchto údajů jsou v tabulce uvedeny celkové počty usmrcených a zraněných osob a také celkový počet nehod jen s hmotnou škodou. Po vynásobení těchto čísel s jednotkovými náklady získáme celkovou výši ztrát z dopravní nehodovosti, což činí 81,4 mld. Kč. Jedná se o 1,4 % hrubého domácího produktu v ČR v roce 2019.
V roce 2019 došlo ke zvýšení celkových nákladů u všech typů nehod (kromě těžkých zranění) i přes velmi mírný pokles počtu usmrcených a zraněných osob oproti roku 2018. Důvodem byl zejména nárůst jednotkových nákladů vlivem inflace. V roce 2019 však došlo i k mírnému zvýšení počtu nehod registrovaných Policií ČR.
Mohlo by vás zajímat: Tahle země je pro starý!
Jaká byla situace v jednotlivých krajích?
V následující tabulce jsou uvedeny celkové ztráty z dopravních nehod v roce 2019 v jednotlivých krajích. Pro lepší srovnání jsou celkové částky přepočteny na 1 obyvatele, na 1 km silnic a 1 motorové vozidlo daného kraje. Z těchto dat vyplývá, že v přepočtu na 1 obyvatele byly nejvyšší ztráty v Ústeckém, Středočeském, Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Naopak nejnižší ztráty na jednoho obyvatele byly zaznamenány v Moravskoslezském, Jihomoravském, Plzeňském a Zlínském kraji.
Co se týče přepočtu ztrát na délku silniční sítě, nejvyšší ztráty byly evidovány v Moravskoslezském, Ústeckém, Zlínském a Jihomoravském kraji. Nejnižší ztráty na kilometr silnic byly v kraji Plzeňském, Vysočina, Jihočeském a Karlovarském. *Hl. město Praha zde není uvažováno pro nesrovnatelnou délku silniční sítě. Ztráty na jedno motorové vozidlo jsou nejvyšší v kraji Ústeckém, Středočeském, Vysočina a Královéhradeckém, naopak nejnižší v kraji Plzeňském, Jihomoravském, hl. městě Praha a v kraji Zlínském.
Komentáře
Přidat komentář