Česká populace zestárla

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

K datu Sčítání lidu, domů a bytů 2021 žilo v Česku téměř 6,7 milionu osob ve věku 15–64 let, což v relativním vyjádření představovalo téměř dvě třetiny populace. Seniorů ve věku 65 a více let pak v Česku žilo přes 2,1 milionu (tedy každý pátý sečtený) a dětí ve věku do 14 let skoro 1,7 milionu. Zatímco první zmíněná skupina obyvatel se od předchozího sčítání v roce 2011 početně snížila, počty dětí do 15 let a seniorů nad 64 let se naopak zvýšily. Jejich nárůst byl natolik výrazný, že celkový počet obyvatel Česka se zvýšil i přesto, že v ekonomicky aktivním věku ubylo téměř 600 tisíc obyvatel. Do výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2021 se výrazně promítlo demografické stárnutí.

Zatímco ve sčítání v roce 2011 bylo zastoupení obyvatel ve věku 65 a více let těsně pod 16 %, v roce 2021 již přesáhlo 20 %. Počet těchto obyvatel vzrostl dokonce skoro o 31 %. Podíl věkové skupiny 15–64 let činil ve sčítání před deseti lety 69,6 %, do sčítání v roce 2021 se snížil na 63,5 %. Absolutně to odpovídalo již zmíněnému úbytku o téměř 600 tisíc obyvatel. Snižování podílu této věkové skupiny v populaci demografové nazývají uzavírání demografického okna, protože se snižuje příznivé zastoupení obyvatel ekonomicky aktivního věku v populaci. V souladu s demografickým stárnutím se změnil i průměrný věk obyvatel žijících v Česku. Od předchozího sčítání narostl o 1,7 roku ze 41,0 na 42,7 roku. Stejně jako v roce 2011, i nyní byly o něco starší ženy než muži, když jejich průměrný věk dosáhl 44,1 roku, zatímco průměrný věk mužů činil 41,2 roku.

Mohlo by vás zajímat: Konference IE v Praze: Kde leží možnosti k lepší ochraně klienta?

Změny na věkové pyramidě

Známky stárnutí české populace od roku 2011 do roku 2021 jsou patrné i na věkové pyramidě. Osoby žijící mezi lety 2011 a 2021 zestárly a přispěly tak ke zvýšení průměrného věku celé populace. Tento posun žijících osob do vyššího věku nebyl dostatečně vykompenzován nárůstem počtu živě narozených, potažmo nárůstem počtu osob v mladších kategoriích, a těžiště věku se proto posunulo výše. Jak je na věkové pyramidě také vidět, kohorta narozených po druhé světové válce a v padesátých letech 20. století (nyní ve věku 65 až 75 let) se od sčítání 2011 do sčítání 2021 početně snížila vlivem úmrtnosti. Naproti tomu kohorta narozených v sedmdesátých letech 20. století (nyní ve věku kolem 45 let) takový početní úbytek nezaznamenala.

Rozdíly mezi kraji a okresy

Ve sčítání 2021 se nejmladším obyvatelstvem mezi všemi kraji profilovaly hlavní město Praha a Středočeský kraj, kde byl průměrný věk 41,4, resp. 41,6 roku. Naopak nejstarší obyvatelé s průměrným věkem 43,8 roku žili v kraji Zlínském a dále v Královéhradeckém a v Karlovarském (oba shodně 43,6 roku).

Zatímco pod celorepublikovým průměrem zůstali jen obyvatelé tří krajů, nad průměrem byli obyvatelé jedenácti krajů. Důvodem je skutečnost, že celorepublikový průměr byl ovlivněn mladším a velice početným obyvatelstvem hlavního města Prahy a krajů Středočeského a Jihomoravského. V průměru nejstarší ženy měl kraj Zlínský (45,5 roku) a nejstarší muže kraj Karlovarský (42,2 roku).

Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Krutá pravda o zdražování

Naopak nejmladší ženy žily v hlavním městě Praze a ve Středočeském kraji (shodně 42,8 roku) a muži v hlavním městě Praze (39,9 roku). V souladu s tím měl Zlínský kraj druhý nejvyšší podíl žen ve věku 65 a více let a hlavní město Praha nejnižší podíl mužů a druhý nejnižší podíl žen v této věkové skupině. Okresem s nejstarším obyvatelstvem byl Jeseník s průměrným věkem 44,8 roku a s odstupem 0,4 roku od druhých Klatov. Je zajímavé, že v první desítce okresů s nejstarším obyvatelstvem se nacházelo sedm těchto územních celků v pohraničí a pouze dvě dvojice okresů (Jeseník – Bruntál, Pelhřimov – Jindřichův Hradec) spolu sousedily.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Budou pojišťovny zdobit nástěnky?

Složení první desítky okresů podle nejvyššího průměrného věku mužů, ale i žen bylo velice podobné. Nejstarší muži i ženy v Česku žili v okresu Jeseník, následováni muži z okresu Klatovy a ženami z okresu Hodonín. Naopak nejmladší obyvatelé žili v okrese Praha-východ, kde průměrný věk dosáhl 39,2 roku, v případě mužů pak 38,3 a v případě žen 40,0 roku. Druhé místo patří okresu Praha-západ, a to jak za obyvatele celkem (39,6 roku), tak i zvlášť za muže (38,8 roku) a za ženy (40,4 roku). Tyto zmíněné dva okresy měly výrazně mladší obyvatelstvo, protože ve třetím nejmladším okrese Brno-venkov dosáhl průměrný věk za obyvatele celkem 41,3 let (za muže 40,1 a za ženy 42,5 let).

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Jakub Vachuška
Oddělení metodiky, analýz a diseminace sčítání
Český statistický úřad