Globální ekonomika zůstává vystavena vysoké míře nejistoty, která je nově zesilována geopolitickým napětím souvisejícím s konfliktem v Íránu. Tento vývoj přispěl k revizi očekávaného hospodářského růstu zejména v evropských ekonomikách směrem dolů a vytváří prostředí charakterizované zvýšenou volatilitou finančních trhů a citlivostí cen aktiv na nové informace. Zároveň se s oddalováním řešení konfliktu zvyšuje intenzita negativních nabídkových šoků, zejména prostřednictvím cen energetických komodit, což může nepříznivě ovlivnit jak inflační vývoj, tak ekonomickou aktivitu v Evropě.
Mohlo by vás zajímat: Jaká je skladba investic pojišťoven ve vybraných zemích OECD?
Zvýšená nejistota se promítla především do vývoje na trzích státních dluhopisů, kde došlo k nárůstu výnosů napříč splatnostmi a ke zvýšení volatility. Tento vývoj byl tažen kombinací růstu rizikových prémií, přehodnocení inflačních očekávání a změn v očekávané trajektorii měnověpolitických sazeb. Finanční trhy tak korigovaly očekávání dalšího poklesu sazeb, přičemž tento vývoj obecně odráží nejistotu ohledně potenciální délky trvání relativně restriktivních finančních podmínek.
Ačkoli byl nárůst výnosů poměrně plošný, jeho intenzita se lišila napříč jednotlivými zeměmi. Inflační swapy zejména v evropských ekonomikách zaznamenaly relativně významný nárůst, což může signalizovat obavy z opětovného zesílení inflačních tlaků. To lze přičíst vývoji cen energetických komodit a jejich potenciálním sekundárním dopadům do inflace. Nicméně trhem implikovaná zvýšená inflační očekávání se prozatím koncentrují primárně do kratších splatností, což naznačuje, že trhy pro tuto chvíli vnímají zvýšení inflace jako přechodné.
Pozorovaný vývoj na komoditních trzích nicméně signalizuje, že trhy mohou podceňovat délku a intenzitu konfliktu, což lze indikovat slabším nárůstem cen ropných futures delších splatností.[1] Tento závěr podporují i data z predikčních trhů (např. Polymarket), kde investoři postupně odsouvají očekávané datum ukončení konfliktu a otevření Hormuzského průlivu. V případě, že se konflikt nepodaří v relativně krátké době vyřešit, nelze vyloučit dodatečné cenové tlaky a významnější zpřísnění finančních podmínek.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: V Praze dramaticky přibývá aut. V celé EU to nemá obdoby
Geopolitický vývoj v posledním období částečně upozadil dříve akcentovaná rizika spojená s nadhodnocením aktiv, a to zejména v sektorech spojených s AI. Tato rizika primárně souvisí s vysokou investiční aktivitou, zvýšenými valuacemi technologických společností a nejistotou ohledně dopadů technologických změn na ekonomiku. Dodatečným zdrojem rizik je vývoj v tzv. segmentu private credit[2], který v posledních letech zaznamenal dynamický růst a zejména v USA směřoval významnou část financování do technologických firem. V současnosti však čelí relativně významným odchodům investorů. Tento segment je méně transparentní než tradiční bankovní sektor, což může v případě zhoršení finančních podmínek vést k nárůstu ztrát a přenosu napětí do širšího finančního systému.
Navzdory uvedeným faktorům zůstává globální ochota investorů podstupovat riziko nadále vysoká. Akciové trhy nevykázaly výraznější pokles a úvěrové spready se nadále pohybují na nízkých úrovních, což může naznačovat určité podcenění rizik. Stejně tak ani sazby swapů úvěrového selhání neindikují akutní rizika. Přestože volatilita v posledním období vzrostla, její úroveň zůstává pod extrémy pozorovanými v obdobích globální finanční krize, pandemie COVID-19 či po vypuknutí války na Ukrajině.
Rizikem tak zůstává potenciální nesoulad mezi tržním oceněním aktiv a fundamentálním vývojem ekonomiky. V případě materializace nepříznivých scénářů by mohlo dojít k přecenění rizikových prémií a zesílení procyklických reakcí finančních trhů, což by dále zhoršilo výhled globálního ekonomického růstu a spotřebitelského sentimentu.
Evropské hospodářské oživení zůstává křehké
Evropská ekonomika je na uvedené geopolitické a komoditní šoky relativně citlivá, což může negativně ovlivnit probíhající hospodářské oživení, které tak zůstává křehké a náchylné na nepříznivé změny v externím vývoji.
Současně lze pozorovat rostoucí divergenci vývoje výnosů státních dluhopisů mezi jednotlivými evropskými státy. Ta odráží rozdíly ve fiskální pozici, úrovni zadlužení i míru citlivosti ekonomik na geopolitické a energetické šoky. U citlivějších a zadluženějších zemí dochází k rychlejšímu nárůstu výnosů, což může v případě další eskalace nejistoty vést k dodatečnému zpřísnění finančních podmínek a zvýšení fragmentace finančních trhů v eurozóně.
Tento vývoj rovněž poukazuje na přetrvávající střednědobá fiskální rizika. V prostředí vyšších úrokových sazeb a rostoucího zadlužení dochází ke zvýšení nákladů na obsluhu dluhu, což omezuje fiskální prostor vlád a zvyšuje jejich citlivost na negativní šoky. V kombinaci s rostoucími výdaji, například v oblasti obrany, může tento vývoj v případě dluhového financování představovat zdroj dodatečné zranitelnosti. U mnoha evropských zemí bude fiskální prostor dále omezován v důsledku rostoucího poměru veřejného dluhu k HDP, přetrvávajících zvýšených deficitů a již vysoké úrovně zadlužení.
Domácí finanční podmínky odrážejí zvýšenou globální nejistotu
Vývoj na domácím dluhopisovém trhu byl od začátku konfliktu v Íránu značně volatilní. Po prvotním prudkém nárůstu korunové výnosové křivky po celé její délce došlo k její stabilizaci a následnému poklesu opět napříč splatnostmi. Vysoká míra nejistoty spojená s globální bezpečnostní situací se promítla do růstu výnosů zejména prostřednictvím vyšších rizikových prémií.
Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii
K růstu výnosů pravděpodobně přispělo také přehodnocení očekávání ohledně budoucího vývoje měnověpolitických sazeb[3] v souvislosti s obavami z nárůstu inflačních tlaků, což rovněž naznačuje dekompozice výnosů.[4] Navzdory krátkodobému volatilnímu vývoji zůstávají dlouhodobější indikátory vnímaného rizika relativně příznivé. CDS spready, ratingové hodnocení i rozpětí mezi úrokovými swapy a výnosy státních dluhopisů zůstávají nadále příznivé. Na zvýšenou globální nejistotu však výrazněji nereagoval kurz koruny, který zůstal relativně stabilní. Přesto však nelze v případě další eskalace rizik jeho výraznější reakci zcela vyloučit.
„Domácí ekonomika prozatím prokazuje značnou schopnost adaptace na současné podmínky ve světě a dále se posunula v růstové fázi domácího finančního cyklu. Plošně se zvyšuje úvěrová aktivita a roste zadluženost nefinančních podniků a domácností. Ceny obytných nemovitostí nadále zůstávají vysoko nad rovnovážnými úrovněmi. V tomto prostředí se zvyšuje rozsah cyklických systémových rizik v úvěrových bilancích bank, na který bankovní rada reagovala zvýšením proticyklické kapitálové rezervy. Citlivost domácí ekonomiky na vývoj v zahraničí je vysoká a v současné nejisté geopolitické a ekonomické situaci přetrvávají zranitelnosti spojené s jejími strukturálními charakteristikami – vysokou teritoriální i výrobkovou koncentrací zahraničního obchodu a odvětvovou koncentrací ekonomické aktivity. Není tak vyloučeno, že se nepříznivý vývoj projeví zhoršením kvality úvěrového portfolia nefinančních podniků a domácností. Odolnost bank vůči tomuto riziku zvyšuje kapitálová rezerva ke krytí systémových rizik. Vývoj na trhu obytných nemovitostí a hypotečních úvěrů je nadále dynamický, ČNB však neidentifikovala, že by byl doprovázen nárůstem plošných systémových rizik. Úvěrové limity pro investiční hypoteční úvěry, jejichž uplatňování je doporučeno od dubna letošního roku, by měly jeden z potenciálních zdrojů rizik podstatně omezit,“ uvedl člen bankovní rady Jakub Seidler.
„Domácí finanční sektor je na rizika spojená s případným nepříznivým vývojem ve světě velmi dobře připraven. Jeho silná kapitálová a likviditní pozice je výsledkem dlouhodobé ziskovosti, jež odráží účinné řízení rizik a efektivní využívání makroobezřetnostních i mikroobezřetnostních nástrojů ČNB. Tyto nástroje přispívají k obezřetnému chování bank i dalších finančních institucí v příznivých dobách, čímž posilují jejich dostatečnou odolnost v obdobích zvýšeného finančního napětí. Schopnost bankovního sektoru absorbovat i výrazné negativní šoky signalizují rovněž výsledky provedeného zátěžového testu a doprovodných citlivostních analýz. Podle nich by ani v nepříznivém scénáři doprovázeném dodatečnými šoky nedošlo k narušení jeho stability,“ doplnil Jakub Seidler.
Rizika pro českou ekonomiku mají externí charakter
Vývoj v české ekonomice zůstává úzce navázán na mezinárodní prostředí a revize růstu HDP směrem k nižším hodnotám se promítají i do prognóz vývoje domácí ekonomiky (blíže v ZoMP – jaro 2026). Ta by se nicméně měla nadále pohybovat poblíž svého potenciálu.
Krátkodobá i střednědobá rizika pro českou ekonomiku a finanční trh jsou tak nadále úzce provázána s globálním vývojem a mají externí charakter. Hlavní kanál přenosu rizik představuje reálná ekonomika, zejména prostřednictvím zpomalení globální hospodářské aktivity. Česká ekonomika je vzhledem ke své otevřenosti a silné exportní orientaci citlivá na vývoj v zahraničí, především v evropských ekonomikách, což může vést k utlumení exportní výkonnosti, investiční aktivity i celkového ekonomického růstu. Dodatečným rizikovým faktorem je vývoj cen energetických komodit, jejichž případný nárůst by mohl vést ke zvýšení nákladů podniků a ke snížení jejich ziskovosti, zejména v energeticky náročných odvětvích.
Mohlo by vás zajímat: MF předkládá návrh zákona pro řešení krizových situací v pojišťovnictví
Tyto faktory přitom odrážejí hlubší strukturální zranitelnosti ekonomiky, včetně silné vazby na hospodářský cyklus v eurozóně. Rostoucím střednědobým rizikem je rovněž potenciál závažných kybernetických hrozeb, včetně útoků využívajících pokročilé nástroje umělé inteligence, na něž nemusí být část finančních institucí ani podniků dostatečně připravena. Umělá inteligence může zároveň změnit strukturu trhu práce, včetně zániku některých pracovních míst, což by zvyšovalo adaptační nároky na ekonomiku i veřejné politiky.
Stabilitu sektoru pojišťoven posiluje vysoká míra solventnosti a ziskovosti
Situace v sektoru pojišťoven zůstává stabilní a solventnostní kapitálový poměr setrval nad úrovní 200 %. Ziskovost životního i neživotního pojištění se díky absenci systémově významných pojistných událostí mírně zvýšila. Míra předepsaného pojistného nadále trendově roste jak u životního, tak u neživotního pojištění, nicméně růst předpisu u životního pojištění je výrazně slabší. To odráží zejména dožívání portfolia tradičního životního pojištění, které je pouze částečně kompenzováno růstem rizikového a investičního životního pojištění.
Zátěžový test pojišťovacího sektoru
Test pokrývá 20 tuzemských pojišťoven a vychází z dat k 31. 12. 2025. Využívá čtvrtletní data a horizont tří let, přičemž odolnost sektoru je hodnocena podle plnění regulatorního solventnostního kapitálového poměru.[5]
Vývoj klíčových tržních proměnných v testu je dán parametry Základního a Nepříznivého scénáře. Z pohledu pojišťoven hraje zásadní roli zejména trajektorie bezrizikových (swapových) úrokových sazeb. Zatímco v Základním scénáři sazby v domácí ekonomice v zásadě stagnují, v Nepříznivém scénáři dochází v důsledku hlubšího ekonomického poklesu a reakce měnové politiky k jejich výraznému snížení. Vedle úrokových sazeb je odolnost sektoru významně ovlivněna vývojem cen finančních aktiv, zejména akcií, dluhopisů, nemovitostí a podílů v investičních fondech. V Základním scénáři tyto ceny mírně rostou, zatímco v Nepříznivém scénáři dochází k jejich výraznému propadu.
Důležitým faktorem je rovněž vývoj pojistného a nákladů na pojistná plnění, především v segmentu neživotního pojištění. V Základním scénáři se předpokládá, že oba tyto ukazatele sledují inflační vývoj. Naproti tomu v Nepříznivém scénáři je uvažováno, že pojišťovny nepřenesou zvýšené náklady plně na klienty, ale část zátěže absorbují ve svých maržích. Vývoj pojistného je proto v tomto scénáři korigován o pokles reálného HDP.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna DallBogg přišla o licenci. Dopady řeší dohledy v EU
Základní scénář implikuje postupné zvyšování agregátního kapitálového poměru pojišťovacího sektoru, a to z výchozích 209 % až na přibližně 230 % na konci horizontu testu. Tento vývoj je tažen zejména předpokládanou setrvale vysokou ziskovostí v neživotním po-jištění. Proti tomuto trendu působí především výplata dividend.
Ani při realizaci Nepříznivého scénáře nedochází na agregátní úrovni k narušení odolnosti sektoru. V prvním roce testu kapitálový poměr nadále roste, zejména vlivem vývoje bezrizikových sazeb, v následujících obdobích však postupně klesá zpět k počáteční hodnotě. Negativní vývoj je tažen především materializací tržních rizik, konkrétně poklesem cen akcií a podílových listů a rozšířením úvěrových rozpětí u státních i korporátních dluhopisů. Naopak stabilizačně působí ziskovost v neživotním pojištění a rovněž přenos poklesu investičních aktiv držených v rámci produktů investičního životního po-jištění (ULI) na klienty. Klíčový vliv však má vývoj bezrizikových sazeb. Pojišťovací sektor jako celek tak zůstává vysoce odolný i vůči výrazně nepříznivému makrofinančnímu vývoji.
[1] Ceny futures kontraktů představují tzv. rizikově neutrální očekávání ohledně budoucích cen a zahrnují v sobě jak vliv rizikové prémie, tak i zajištění. Nelze je tak považovat za nevychýlený odhad budoucnosti.[2] Private credit představuje poskytování úvěrů nebankovními subjekty (zejména investičními fondy) přímo podnikům mimo regulovaný bankovní sektor a veřejné kapitálové trhy. Tento segment financování se vyznačuje individuálně sjednávanými podmínkami a obvykle vyšším výnosem při odpovídajícím riziku. V České republice je jeho objem zatím relativně malý a trh je málo rozvinutý.
[3] Měnověpolitická sazba ČNB se v roce 2025 a prvním čtvrtletí roku 2026 ustálila na hodnotě 3,5 %, přičemž finanční trhy původně očekávaly její mírný pokles v návaznosti na předpokládané zpomalování inflace. V reakci na eskalaci konfliktu vzrostly také FRA sazby (zejména na delších splatnostech), které mohou vedle vlivu rizikových prémií odrážet přehodnocení očekávání ohledně budoucí trajektorie měnověpolitických sazeb.
[4] Jedná se o modelově implikovanou, trhy očekávanou měnověpolitickou sazbu, tj. průměrnou měnověpolitickou sazbu, kterou trhy očekávají v následují-cích 5 letech.
[5]Všechny předpoklady testu jsou popsány v metodice testu.
Komentáře
Přidat komentář