MF předkládá návrh zákona pro řešení krizových situací v pojišťovnictví

Cílem návrhu je zajistit, aby případné selhání významné pojišťovny proběhlo řízeně, bez ohrožení finanční stability a s maximálním důrazem na ochranu klientů. Zároveň má systém minimalizovat potřebu využití veřejných prostředků. Návrh vychází z principů, které již dlouhodobě fungují v bankovním sektoru, a zohledňuje specifika pojišťovnictví.

Je důležité zdůraznit, že český pojistný trh je dlouhodobě stabilní a dobře kapitálově vybavený. Zavedení tohoto rámce proto není reakcí na aktuální problémy některé z pojišťoven, ale splněním evropské legislativní povinnosti a vytvořením preventivního mechanismu pro mimořádné situace.

Mohlo by vás zajímat: Ivan Špirakus: Pojištění musí stát na realitě, ne ideologii

„Zavedení pravidel podle směrnice IRRD vnímám jako důležitý preventivní krok pro celý pojistný trh. Český sektor je dlouhodobě stabilní a dobře kapitálově vybavený, proto je podstatné klientům jasně vysvětlit, že nová úprava reaguje na evropský regulatorní rámec a připravuje pravidla pro mimořádné situace. Smyslem zákona je chránit pojistníky a zajistit, aby případné řešení krize pojišťovny probíhalo řízeně, transparentně a s co nejmenším dopadem na trh. Asociace českých pojišťovacích makléřů nyní návrh podrobně prostuduje a v rámci připomínkového řízení k němu připraví své připomínky,“ uvedl Ivan Špirakus, předseda Asociace českých pojišťovacích makléřů.

Ivan Špirakus, předseda Asociace českých pojišťovacích makléřů.

„Z pohledu pojišťovacích makléřů bude důležité, aby se nová pravidla promítla do praxe srozumitelně a přiměřeně. Makléři stojí v přímém kontaktu s klienty a budou patřit mezi ty, kdo jim budou vysvětlovat, co nový krizový rámec znamená a jaký má význam pro ochranu jejich pojištění. V připomínkovém řízení se proto zaměříme na přiměřenost navržených povinností, praktickou proveditelnost a na to, aby výsledná úprava podporovala důvěru v celý pojistný trh,“ doplnil Ivan Špirakus.

Součástí návrhu je vznik předem financovaného krizového fondu s cílovou úrovní přibližně 5 miliard korun, který bude spravovat Garanční systém finančního trhu. Fond budou financovat samotné pojišťovny a zajišťovny působící na českém trhu, nikoliv stát. Přibližně 30 % prostředků bude tvořeno jejich pravidelnými hotovostními příspěvky a zbývajících 70 % tzv. neodvolatelnými platebními přísliby zajištěnými kvalitními aktivy. Jinými slovy se pojišťovny smluvně zavážou tyto prostředky poskytnout v případě potřeby, například při řešení krize jiné pojišťovny. Tyto závazky budou navíc zajištěny – typicky zástavním právem k vysoce kvalitním aktivům, například státním dluhopisům.

Příspěvky do fondu se nebudou odvíjet od zisku jednotlivých pojišťoven, ale od jejich velikosti, konkrétně podle objemu hrubého předepsaného pojistného. O využití prostředků fondu nebude rozhodovat samotná pojišťovna, ale Česká národní banka jako orgán příslušný k řešení krizí. Prostředky bude možné použít například ke stabilizaci situace, zachování klíčových funkcí pojišťovny nebo ochraně klientů.

Navržený systém představuje vyvážené a pragmatické řešení, které posiluje odolnost českého pojišťovacího sektoru a zároveň chrání daňové poplatníky před případnými náklady spojenými s řešením krizových situací. Zavedení nového rámce přispěje k vyšší stabilitě trhu a zvýší jistotu klientů, že i v případě problémů konkrétní pojišťovny bude zachována jejich pojistná ochrana a zajištěno plnění jejich nároků z pojištění.

Mohlo by vás zajímat: ČNB zvýšila úrokovou sazbu na 3,75 %. Chce předejít inflaci

Směrnice IRRD ve zkratce

Směrnice IRRD, tedy Insurance Recovery and Resolution Directive, zavádí v Evropské unii společný rámec pro ozdravné postupy a řešení krize pojišťoven a zajišťoven. Navazuje na zkušenosti z bankovního sektoru, pojišťovnictví však posuzuje podle jeho vlastních specifik. Jejím smyslem je, aby členské státy měly předem připravená pravidla pro situace, kdy by se významná pojišťovna dostala do vážných finančních potíží. Důraz klade na ochranu pojistníků, zachování důležitých funkcí pojišťovny, omezení dopadů na finanční stabilitu a na to, aby se náklady případné krize nepřenášely na veřejné rozpočty.

Jednou z hlavních částí IRRD jsou preventivní ozdravné plány. Ty mají vybrané pojišťovny a zajišťovny připravovat už v běžném provozu, tedy dříve, než by se jejich situace zhoršila. Do plánů se mají promítnout informace o podnikání dané instituce nebo skupiny, finanční a obezřetnostní ukazatele, možné kroky k obnově stability, vnitřní rozhodovací postupy i komunikační strategie. Povinnost se nebude týkat každého subjektu stejným způsobem. Dohled má zohledňovat velikost, rizikový profil, obchodní model, propojenost s trhem, přeshraniční aktivity a význam konkrétní instituce pro klienty a ekonomiku.

Druhou část tvoří samotné řešení krize. To připadá v úvahu ve chvíli, kdy by pojišťovna selhávala nebo jí selhání reálně hrozilo a běžná dohledová či soukromá opatření by už nestačila. Směrnice počítá s přípravou krizových plánů ze strany orgánů příslušných k řešení krize a s několika nástroji, které mohou být podle situace využity. Patří mezi ně odpis nebo konverze závazků, převod části činnosti na jiný subjekt, využití dočasné překlenovací instituce, oddělení problematických aktiv a závazků nebo takzvaný solventní run-off, při němž pojišťovna spravuje dosavadní pojistný kmen bez uzavírání nového obchodu. Součástí rámce jsou také pojistky pro akcionáře, věřitele a klienty, včetně zásady, že by se neměli dostat do horšího postavení než při běžném insolvenčním řízení.

V českém legislativním procesu nyní začíná připomínková fáze. Po vypořádání připomínek bude návrh pokračovat standardní cestou přes Legislativní radu vlády, vládu, Poslaneckou sněmovnu, Senát a podpis prezidenta. Ministerstvo financí předpokládá předložení vládě do konce srpna. Česká úprava musí zároveň respektovat evropský harmonogram, podle něhož mají členské státy pravidla převést do národního práva do ledna 2027 a nová pravidla se mají začít uplatňovat od konce ledna 2027. Praktickou podobu rámce budou vedle samotného zákona dotvářet také technické standardy a pokyny EIOPA, které zpřesní například obsah ozdravných a krizových plánů, posuzování řešitelnosti pojišťoven nebo vymezení kritických funkcí.

Mohlo by vás zajímat: Pojišťovna DallBogg přišla o licenci. Dopady řeší dohledy v EU

Jak bylo zmíněno, český pojistný trh patří dlouhodobě k velmi stabilním a bezpečným částem finančního sektoru. Poslední výraznější případ lokální pojišťovny ve vážných problémech představovala Pojišťovna Morava, jejíž pád po povodních v roce 1997 se odehrál už bezmála před třiceti lety. Význam nové úpravy proto vyplývá hlavně z evropského kontextu a z přeshraničního fungování části pojistného trhu. Ukázal to například případ životní pojišťovny Youplus, která působila také v České republice a v roce 2025 zastavila sjednávání nových smluv, nebo aktuální odnětí licence bulharské pojišťovně DallBogg, jejíž činnost zasahovala do několika členských států EU. IRRD má pro podobné situace vytvořit předvídatelný rámec, aby bylo možné postupovat koordinovaně, chránit klienty a omezit dopady případných problémů na ostatní části trhu.