Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Z téměř 4,5 milionu domácností v Česku jich v 1,5 milionu (35 %) žil v roce 2021 nepracující důchodce (ať už sám, nebo s dalšími členy domácnosti) a v dalších 190 tisících (4 %) žil pracující důchodce (sám, nebo s jinými členy). Žádné jiné skupině domácností nerostly v posledních pěti letech čisté příjmy tak rychle jako právě domácnostem s důchodci. A pokud byl alespoň jeden ze členů takové domácnosti ekonomicky aktivní, měla jeho domácnost téměř dvojnásobný průměrný čistý roční peněžní příjem na osobu proti příjmu domácnosti rodičů se dvěma dětmi.
Dokonce i ve srovnání s domácnostmi podle ekonomických skupin porazili důchodci na hlavu osoby samostatně výdělečně činné či zaměstnance. Jen mezi lety 2019 a 2020 stoupaly čisté peněžní příjmy důchodců meziročním tempem 9,4 %, osoby samostatně výdělečně činné za nimi zaostávaly v růstu o 3procentní body, zaměstnanci o 5,5 p. b. Celkový meziroční nárůst čistých příjmů všech domácností činil 4,9 %.
Mohlo by vás zajímat: Podle Elona Muska se stane vyřízení škody po havárii vozu „sladkým snem“
Souboj sociálních skupin s přehledem ovládly domácnosti pracujících důchodců, které zaznamenaly v letech 2019–2020 téměř pětinový meziroční příjmový vzestup (19,7 %). Od roku 2015 do roku 2020 narostl průměrně roční čistý peněžní příjem domácnosti pracujícího důchodce z 222,7 tisíce Kč na osobu na 344,6 tisíce Kč na osobu. O něco pomalejší zvyšování příjmů zaznamenala skupina nepracujících důchodců, zvláště pak ti, v jejichž domácnostech nebyli žádní další ekonomicky aktivní členové, a tedy byli odkázáni pouze na příjem z penze. Jejich čistý příjem na osobu za posledních pět let vystoupal o 44 827 Kč na 186,5 tisíce Kč.
Lépe na tom byli nepracující důchodci v domácnosti s ekonomicky aktivním členem, jimž v uvedených pěti letech příjmy vzrostly ze 167,9 tisíce Kč na 223,9 tisíce Kč na osobu ročně. Pro srovnání – v domácnostech jednotlivců mladších 65 let atakoval čistý příjem v roce 2020 hranici 320 tisíc Kč. Z hlediska ekonomické aktivity zaznamenaly nejvyšší průměrné čisté peněžní příjmy domácnosti samostatně výdělečně činných osob (252 238 Kč/os.). Příjmy domácností nepracujících důchodců byly průměrně asi o 53 tisíc Kč nižší (199 219 Kč/os.).
Sociální příjmy rostly
Pokud sledujeme věk a složení domácnosti, zjistíme, že příjem domácnosti osamělého seniora ve věku 65 a více let byl v roce 2020 přibližně o 106 tis. Kč nižší než příjem domácnosti jednotlivce mladšího 65 let. Jen rok předtím byl přitom rozdíl mezi těmito skupinami o 10 tis. Kč větší, což je důkaz rychlejšího vzestupu příjmové úrovně u seniorské skupiny domácností. Jaké jsou příčiny? Především v roce 2020 došlo k razantnímu vzestupu zejména sociálních příjmů – stouply starobní a jiné důchody, další sociální příjmy a dávky státní sociální podpory. Naproti tomu podíl příjmů z pracovních a dalších činností na celkových peněžních příjmech domácností poklesl. Vlivem růstu příjmů u starších věkových kategorií domácností klesal v těchto domácnostech podíl ohrožených takzvanou příjmovou chudobou.
Mohlo by vás zajímat: Abeceda pojištění majetku s Pillow: A jako asistence
Pod hranicí příjmové chudoby, která je stanovena jako 60 % mediánu národního ekvivalizovaného disponibilního příjmu, se v roce 2019 nacházelo 41,2 % domácností 65letých a starších jednotlivců, rok poté 37,4 % a loni jich bylo 27,8 %. V letech 2012–2019 přitom v této kategorii domácností rostl počet ohrožených příjmovou chudobou osob nejrychleji ze všech. Následně se ale situace výrazně změnila. Ve skupině pracujících důchodců byl loni podíl ohrožených příjmovou chudobou 0,7 %, rok předtím 3,6 %. U nepracujících důchodců v domácnosti s ekonomicky aktivním členem byl podíl 1,1 %, rok předtím 2,2 %. V případě nepracujících důchodců v domácnosti bez ekonomicky aktivních členů, jejichž jediným příjmem je důchod, dosáhl za rok 2021 podíl ohrožených 15,8 %, v roce 2019 to ovšem byla více než pětina osob.
Co si senioři nemohou dovolit
O obratu trendů svědčí rovněž míra materiální a sociální deprivace, což je ukazatel podílu osob, jejichž domácnosti si z finančních důvodů nemohly dovolit určité věci, služby či požitky. Položek je stanoveno třináct a za materiálně a sociálně deprivovanou se považuje osoba, jejíž domácnost nedosáhne nejméně na pět z nich. Do roku 2020 podíl deprivovaných stabilně klesal, mezi lety 2020–2021 už se jednotlivé typy domácností chovaly různě. Zatímco u domácností jako celku došlo ke stagnaci, mezi domácnostmi jednotlivců pod 65 let se podíl materiálně a sociálně deprivovaných zvýšil o 1 p. b. Oproti tomu v případě domácností jednotlivců ve věku 65 a více let tento ukazatel klesl o 2 p. b. z 8,2 % na 6,2 %.
Mohlo by vás zajímat: Lukáš Kovanda: Česko míří do krize, jakou nepamatuje
Z výčtu jednotlivých položek materiální a sociální deprivace je patrné, že nejvíce domácností si nemohlo dovolit výměnu starého nábytku za nový. Z jednotlivců mladších 65 let se to v posledních třech letech týkalo přibližně třetiny z deprivovaných domácností, u 65letých a starších jednotlivců takto v letech 2019 a 2020 strádalo 56,1 %, v roce 2021 pak 51,5 % deprivovaných domácností. Týdenní dovolenou si nemohla standardně dovolit zhruba pětina mladších, u seniorů klesal podíl z 39,3 % v roce 2019 na 33,6 % v roce 2021. Na neočekávaný výdaj ve výši 11 200 Kč nemělo dostatek financí průběžně okolo 27 % domácností jednotlivců do 65 let, u starších je pak opět zřejmý pokles podílu deprivovaných z 34,9 % v roce 2019 na 29,3 % v roce 2021.
Nejvyšší výdaje jdou na bydlení
Při pohledu do peněženek nepracujících důchodců (bez pracujících členů domácností) zjistíme, že jejich průměrné roční spotřební výdaje na osobu byly v roce 2019 asi o 7 tis. Kč nižší než u jiných sociálních skupin, ale o rok později se již téměř srovnaly s výdaji členů domácností zaměstnanců či samostatně výdělečně činných (149 tis. Kč na osobu). Skupina důchodců dominuje ve sledovaných sociálních skupinách domácností v ročních výdajích za bydlení, vodu, energie a paliva (45 764 tis. Kč/ os.). Tato složka tvořila v roce 2020 téměř třetinu všech jejich spotřebních výdajů.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2022: Hannover Re má hrubé předepsané pojistné +13,9 %. SCOR pak +9,7 %
Rovněž za potraviny vydali důchodci nejvíce, částka 34 950 tis. Kč na osobu tvořila 23,4 % jejich celkových spotřebních výdajů. Je to důsledek toho, že nemají závodní nebo školní stravování a musejí si vařit doma. Celkový průměr převyšovaly výdaje důchodců ještě v oblasti péče o zdraví. Na druhé straně důchodci výrazně zaostávají za ostatními ekonomicky aktivními skupinami obyvatel ve výdajích za odívání a obuv, rekreaci a kulturu či stravování a ubytování.
Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE
Táňa Dvornáková
Oddělení sociálních šetření
Český statistický úřad
Komentáře
Přidat komentář