ČNB a Zpráva o finanční stabilitě: Je pojišťovnictví ve formě?

Zpráva o finanční stabilitě je k prohlédnutí ZDE

Podívejme se na tuzemské pojišťovnictví detailněji. Struktura aktivit domácího pojišťovacího sektoru se zásadně nezměnila. Vývoj v roce 2016 odpovídal trendům předchozích let. V životním pojištění meziročně poklesl objem předepsaného hrubého pojistného (o 3,9 mld. Kč) i náklady na pojistná plnění (o 6,8 mld. Kč). V neživotním pojištění se objem předepsaného hrubého pojistného meziročně nezměnil, náklady na pojistná plnění meziročně vzrostly o 4,5 mld. Kč. Ziskovost pojišťovacího sektoru se meziročně zvýšila, a to zejména v důsledku zlepšení výsledku technického účtu neživotního pojištění.  Hlavním zdrojem zisku pojišťoven zůstává životní pojištění. 

Mohlo by vás zajímat: Video: Digitalizace jako téma konference Insurance Europe

Skladba finančního umístění pojišťoven je stále konzervativní, přestože podíl českých státních dluhopisů v průběhu roku 2016 vzhledem k jejich zápornému výnosu poklesl. Pokračující prostředí nízkých výnosů nadále vede k poklesu zájmu klientů o produkty životního pojištění s investiční složkou. Produkty s garancí zhodnocení jsou v současnosti nabízeny pouze ve variantě garantující nezáporný výnos. Klesá zájem i o investiční životní pojištění, kdy je nositelem investičního rizika pojistník, nicméně pomaleji než v případě garantovaných produktů – jeho podíl na technických rezervách životního pojištění tak roste. Naopak narůstá zájem klientů o čistě rizikové životní pojištění bez investiční složky. 

Zátěžové testy 

Příspěvek domácího pojišťovacího sektoru k systémovému riziku není aktuálně významný. Mezi hlavní dílčí zdroje rizik v neživotním pojištění patří riziko nedostatečnosti pojistného z důvodu zvýšené konkurence (zejména v pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel) a riziko nárůstu škod (např. v důsledku přírodních katastrof). V životním pojištění pak převládají rizika spojená s aktivní stranou bilance: riziko nepříznivého šoku v podobě propadu hodnoty finančních umístění a riziko dlouhodobě nízkých výnosů z finančních umístění, které by nepokryly závazky z životního pojištění.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Když ranní ptáče nedoskáče

Odolnost domácích pojišťoven vůči všem těmto rizikům ČNB hodnotí pomocí pravidelných zátěžových testů. V roce 2016 proběhl společný zátěžový test EIOPA, ČNB a největších domácích pojišťoven. Výsledky testu ukázaly, že domácí pojišťovací sektor je agregátně dostatečně kapitálově vybavený. Solventnostní poměr zůstal i po aplikaci šoků v rámci všech zátěžových scénářů uvažovaných v zátěžovém testu dostatečně vysoko nad regulatorním minimem 100 %. V roce 2017 ČNB realizuje ve spolupráci s domácími pojišťovnami vlastní zátěžový test, který vychází z Nepříznivého scénáře ČNB. Agregované výsledky testu budou zveřejněny ve druhé polovině roku 2017 na webových stránkách ČNB. 

A co bankovní sektor?

Pro zajištění dostatečných kapitálových rezerv na krytí ztrát, kterým může být bankovní sektor v budoucnu vystaven,  rozhodla bankovní rada ČNB  o zvýšení sazby proticyklické kapitálové rezervy CCyB na 1 %, a to s platností od 1. července 2018. Tato sazba je od 1. ledna 2017 na úrovni 0,5 %.„Domácí ekonomika se posunula do růstové fáze finančního cyklu, charakterizované rychlým růstem úvěrů. Tyto dobré časy je nezbytné využít pro tvorbu rezerv, díky nimž bude moci bankovní sektor bez poruch fungovat i v časech horších,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Mohlo by vás zajímat: Forbes: Ping An je nejsilnější pojistitel světa

ČNB nepředpokládá, že toto rozhodnutí povede k omezení nabídky úvěrů. Domácí banky mají – za předpokladu přiměřené dividendové politiky – dostatečný prostor jak na zvýšení proticyklické kapitálové rezervy, tak na růst svých úvěrových portfolií. V případě sílících tendencí k podceňování finančních rizik, pokračování rychlé úvěrové dynamiky, uvolňování úvěrových standardů a růstu systémových rizik spojených zejména s financováním nákupu nemovitostí je ČNB připravena sazbu CCyB dále zvyšovat. Pokud bude naopak docházet k poklesu rizika nadměrného růstu úvěrů, ČNB tuto sazbu bez prodlení sníží.

Jsou nemovitosti nadhodnocené? 

Nová Zpráva o finanční stabilitě se dále detailně věnuje vývoji na trhu nemovitostí a poskytování úvěrů k financování jejich nákupu. ČNB považuje rezidenční nemovitosti v ČR za mírně nadhodnocené a úvěrové standardy při poskytování hypotečních úvěrů za výrazně uvolněné. ČNB loni zpřísnila své Doporučení k řízení rizik spojených s poskytováním retailových úvěrů zajištěných rezidenční nemovitostí (dále jen Doporučení) postupným snížením maximální hodnoty ukazatele LTV (poměr výše úvěru a hodnoty jeho zajištění). ČNB v tuto chvíli nepovažuje za nezbytné přistoupit k dalšímu snížení limitů ukazatele LTV (maximální 90% limit LTV a celkový 15% limit pro úvěry s LTV mezi 80 a 90 %). Do prosince 2017 ČNB vyhodnotí, do jaké míry poskytovatelé přísnější limity dodržují a zda je jejich současné nastavení adekvátní. 

„Poskytovatelé úvěrů by se měli řídit doporučeními ČNB podobně, jako se lyžaři řídí desaterem pravidel pro chování na sjezdovce – nelze se střemhlav pustit dolů z kopce s tím, že to nějak dopadne,“ uvedl guvernér Rusnok. 

Ukazatele DTI či DSTI 

ČNB se prozatím rozhodla nestanovit horní hranici ukazatelů DTI či DSTI (poměr výše dluhu, respektive dluhové služby žadatele o úvěr k jeho čistým příjmům). Výsledky zátěžových testů domácností a hodnocení rizikovosti úvěrů z hlediska schopnosti dlužníků splácet úvěr i v méně příznivé ekonomické situaci ČNB přiměly rozšířit působnost jejího Doporučení. To se nově vztahuje i na další úvěry, které jsou klientovi poskytnuty poté, co získá hypoteční úvěr. ČNB zároveň rozšiřuje působnost Doporučení na všechny poskytovatele úvěrů, a to s ohledem na možnost budoucího přenosu rizik na nebankovní finanční instituce.

Mohlo by vás zajímat: Terorizmus ovlivňuje dovolenou. Češi se bojí více než zbytek Evropy

„Pro zachování zdravého hypotečního trhu je nezbytné respektovat pravidlo, že žadatelé o úvěr na nákup bytu mají alespoň z části vlastní naspořené zdroje a disponují finanční rezervou pro splácení úvěru v případě poklesu příjmu nebo zvýšení úrokových sazeb,“ vysvětlil guvernér Rusnok logiku opatření centrální banky v oblasti hypoték. 

Kapitálový polštář

Zátěžové testy provedené ČNB prokázaly, že tuzemský bankovní sektor disponuje vysokým kapitálovým polštářem. Ten by mu umožnil ustát výrazné negativní šoky a udržet celkovou kapitálovou přiměřenost nad regulatorním minimem 8 % i v případě, že by se realizoval vysoce nepravděpodobný nepříznivý scénář. 

Dle výsledků zátěžových testů veřejných financí nepředstavuje hrozbu pro stabilitu bankovního sektoru ani současná fiskální situace. ČNB proto v příštích třech letech nebude u úvěrových institucí, které drží značnou část českého státního dluhu, z tohoto titulu uplatňovat dodatečné kapitálové požadavky.