Aktuální rozhodnutí odráží aktualizovaný výhled inflace, jeho rizika a vyhodnocení nových dat. Podle aktualizované prognózy sekce měnové by se inflace po zbytek letošního roku měla pohybovat nad 2 %. Jádrová inflace zůstane zvýšená na celém horizontu prognózy. Pokračující inflační tlaky z domácí ekonomiky momentálně neumožňují další snížení sazeb.
Mohlo by vás zajímat: Vlog Petra Zámečníka: Podpojištění… ještě horší, než jsem myslel
Zvýšený zůstává zejména růst cen služeb, který odráží minulé nákladové šoky, aktuálně rychlý růst mezd v tomto sektoru a rostoucí poptávku domácností. Vedle toho ale roste příspěvek cen nemovitostí k inflaci z důvodu pokračujícího oživení na realitním trhu. Dosavadní úroveň úrokových sazeb zatím stále brání výraznějšímu růstu úvěrů v tomto segmentu. Vývoj cen služeb a cen nemovitostí je však v kombinaci s relativně rychlým růstem mezd hlavním faktorem, který bankovní radu vede k opatrnosti při případném dalším uvolňování měnové politiky.
Cílem rozhodnutí je zajistit, aby celková inflace byla dlouhodobě stabilizovaná poblíž 2% inflačního cíle. To vyžaduje, aby růst množství peněz v ekonomice nadměrně nezrychloval, respektive aby úvěrová dynamika zůstala umírněná. Tím bude měnová politika přispívat k udržení nízké inflace.
Na příštích jednáních bude bankovní rada vycházet z vyhodnocení nově dostupných dat a jejich implikací pro výhled inflace. Úvahy o nastavení sazeb se budou odvíjet zejména od vyhodnocení setrvalosti nízkoinflačního prostředí, vývoje kurzu koruny, působení fiskální politiky na ekonomiku, analýzy napětí na trhu práce a změn v domácí i zahraniční poptávce. Bankovní rada bude také sledovat kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitické události a vývoj v obchodních vztazích mezi USA a EU. Bankovní rada též bude vyhodnocovat transmisi předchozího snížení úrokových sazeb do úvěrové aktivity, cen aktiv, zejména cen nemovitostí, a následně do reálné ekonomické aktivity a cenového vývoje. Bankovní rada potvrzuje své odhodlání pokračovat v měnové politice tak, aby se inflace dlouhodobě pohybovala poblíž dvouprocentního cíle. To v současnosti ještě vyžaduje relativně přísnou měnovou politiku.
Ekonomický vývoj
HDP v prvním čtvrtletí 2025 vzrostl v meziročním vyjádření o 2,2 %. Tahounem růstu byla spotřeba domácností. Meziroční růst průměrných mezd v prvním čtvrtletí letošního roku činil 6,7 % a z historické perspektivy zůstává nadále zvýšený. Zahraniční poptávka zůstává slabá, což pramení zejména z poklesu evropského průmyslu.
Rizika a nejistoty
Bankovní rada vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle v souhrnu jako proinflační. Z domácích rizik ve směru vyšší inflace přetrvává riziko setrvačnosti růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného, a cen potravin. Proinflačním rizikem je také možné zrychlování tvorby peněz v ekonomice plynoucí z dalšího výraznějšího oživení úvěrové aktivity, a to zejména na realitním trhu.
Případný dodatečný růst celkových výdajů veřejného sektoru by vedl k riziku ještě většího inflačního působení fiskální politiky. Proinflačním rizikem je také pokračující rychlý růst mezd související s přetrvávajícím napětím na trhu práce. Mzdová dynamika by tak i nadále převyšovala nárůst produktivity. Zvyšování bariér pro mezinárodní obchod představuje riziko pro zpomalení globální hospodářské aktivity. Dopad do inflace, zejména v delším horizontu, však není jednoznačný. Riziko výrazně slabšího výkonu německé ekonomiky je částečně tlumeno připravovaným fiskálním stimulem nové německé vlády. Nejistotu pak představuje vývoj válečných konfliktů na Ukrajině a Blízkém východě.
Mohlo by vás zajímat: Vladimír John: Stát výrazně ovlivňuje poptávku po zemědělském pojištění
„Česká národní banka podle očekávání ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní dvoutýdenní repo sazba tak stále činí 3,50 %. Ponechání sazeb beze změny se očekávalo vzhledem k relativně vysoké inflaci za květen (2,4 %) a jejímu pravděpodobnému zvýšení v následujících měsících. Dalším faktorem, který přispěl k vyčkávání centrálních bankéřů byla nejspíše geopolitická nejistota – jednak situace na Blízkém východě a také hrozící eskalace obchodních válek před 9. červencem, kdy v případě nedohody by USA mohly uvalit 50 % cla na EU. Hrozící zablokování Hormuzského průlivu by razantně zvedlo ceny energií, a tedy i inflaci. Naštěstí situace se deeskalovala a pravděpodobnost zablokování průlivu v tomto roce klesla pod 20 %," uvedl analytik investiční společnosti finanční skupiny UNIQA Václav Franče.
„ČNB úrokové sazby pravděpodobně ještě jednou sníží, otázka je ale načasování, jestli k němu dojde na podzim, nebo až na začátku příštího roku. V případě eskalace obchodních válek, což ale není hlavní scénář, by nejspíše snížení sazeb přišlo už na podzim, jinak ale bude ČNB vyčkávat. Přece jen inflace ještě není zcela uhašená, zejména růst cen ve službách je stále rychlý. Současná bankovní rada také dlouhodobě komunikuje, že vidí neutrální sazbu vyšší, než bývalo dříve zvykem, a to navzdory relativně mdlému růstu české ekonomiky," dodal Václav Franče.
Komentáře
Přidat komentář