„Zatímco domácnosti splácejí i po konci úvěrového moratoria své úvěry poměrně dobře, u firem a živnostníků je situace o poznání horší. Právě živnostníci patří mezi nejpostiženější skupinu obyvatel co do výpadku svých příjmů. Řada z nich je už rok více či méně odkázaná na státní kompenzace, které však nemůžou pokrýt všechny jejich výdaje. I když z našich dat vyplývá, že počet ukončených živností se v průběhu posledních 12 měsíců zatím nijak nezvýšil, tedy že lidé se snaží své podnikání udržet, problémy podnikatelů se splácením úvěrů jsou varováním do budoucna,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Rostoucí objem nespláceného dluhu se totiž se zpožděním může projevit jak ve vyšším počtu ukončených živností, tak také ve větším počtu předlužených lidí, kteří budou muset požádat o oddlužení. „Na druhou stranu je potřeba připomenout, že platební morálka živnostníků byla v letech 2018 a 2019 rekordně vysoká. Například mezi lety 2009 a 2015 nespláceli živnostníci mezi 11 a 14 % svých finančních závazků,“ doplňuje Věra Kameníčková.
Mohlo by vás zajímat: Pojistitelnost pandemického rizika II: Kritéria pojistitelnosti
Živnostníci během pandemie šetřili na horší časy a méně si půjčovali
Podobně jako domácnosti a firmy, i živnostníci v uplynulém roce především šetřili a omezili úvěry na rozvoj nebo start svého podnikání. Objem vkladů živnostníků u bank v České republice vzrostl od ledna 2020 do ledna letošního roku o 21 miliard korun, tedy o 14 %. V lednu tak měli u bank uložených 166 miliard. Podobně jako u podniků a domácností se i vklady živnostníků v uplynulém roce zvyšovaly rekordním tempem. Od listopadu do konce ledna se však už objem jejich vkladů nezvyšoval.
Naopak celkový objem úvěrů živnostníků klesl od ledna 2020 do konce ledna letošního roku o 651 milionů tedy o 1,4 %. „Živnostníci se v uplynulém roce chovali podobně jako domácnosti a podnikatelské subjekty v České republice. Omezili své výdaje, výrazně zredukovali investice a ti, kteří mohli, se v nejisté situaci snažili vytvořit co největší finanční rezervy. Určitou roli patrně sehrály i banky, které jsou při půjčování živnostníkům z ohrožených oborů mnohem obezřetnější a některým žádostem o úvěr nevyhoví,“ vysvětluje Věra Kameníčková.
Mohlo by vás zajímat: 2020: Generali vykázala solventnostní poměr na úrovni 224 %
Od listopadu hůře splácejí i domácnosti a firmy
V posledních měsících své úvěry splácejí hůře také domácnosti a obchodní společnosti. Firmy měly ke konci ledna u bank půjčeno celkem 1,1 bilionu korun, pouze o 0,4 % více než o rok dříve. Z této částky nesplácely 47 miliard, tedy 4,2 %. Na konci října nesplácely 40 miliard (3,5 %) a v lednu 2020 pouze 35 miliard (3,1 %).
Domácnosti si jako jediné během pandemie půjčovaly více než před rokem, hlavním důvodem byl přitom nákup nemovitostí na hypotéku, zatímco ostatní úvěry se spíše snižovaly. Ke konci ledna měly u bank půjčeno téměř 1,8 bilionu korun, v meziročním srovnání o 6,8 % více. Objem nesplácených úvěrů se zvýšil během posledních 12 měsíců o 3 miliardy korun. Celkově domácnosti na konci ledna nesplácely 1,7 % svých dluhů u bank, což je pouze o desetinu procentního bodu více než v lednu 2020.
Komentáře
Přidat komentář