Počet návrhů na bankrot obchodních společností se v říjnu vyšplhal na tříletá maxima. Oproti září byl vyšší o 16 návrhů, tedy o 17 %, a oproti červenci se zvýšil dokonce na dvojnásobek. Od července 2017, kdy vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona omezující podávání šikanózních insolvenčních návrhů, jde o třetí nejvyšší počet návrhů na firemní bankrot. Více návrhů bylo od té doby podáno pouze loni v květnu (110) a v říjnu roku 2017 (111). „Ve vysokém počtu insolvenčních návrhů hraje roli několik faktorů. Jedním z nich je konec mimořádné ochrany dlužníků z konce srpna, který se projevil už v září. Dalším důvodem jsou nová omezení ekonomiky v důsledku zhoršené epidemiologické situace, která mohou být pro některé společnosti zasažené jarním propadem ekonomiky pomyslnou poslední kapkou,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Mohlo by vás zajímat: Euler Hermes: Hrozí 31% nárůst insolvencí a omezení cestování až do roku 2022
Počet firemních bankrotů výrazněji vzroste pravděpodobně až v příštím roce
I přes vysoký počet návrhů na bankrot obchodních společnosti, které byly podány v průběhu září a října, byl v říjnu počet vyhlášených firemních bankrotů třetí nejnižší od roku 2008, kdy začal platit stávající insolvenční zákon. Oproti září se snížil o třetinu, konkrétně o 19 bankrotů. Důvodem je vyhlášení nouzového stavu a související omezení provozní doby státních úřadů včetně soudů. „Podobný propad v počtu vyhlášených bankrotů obchodních společností jsme zaznamenali také v průběhu jarního uzavření ekonomiky. Po skončení nouzového stavu přitom počet vyhlášených firemních bankrotů skokově vzrostl. Podobnou situaci můžeme tedy očekávat i nyní. Vzhledem k tomu, že nouzový stav potrvá minimálně do 20. listopadu, je pravděpodobné, že současný vysoký počet insolvenčních návrhů se do počtu bankrotů naplno promítne až začátkem příštího roku,“ říká Věra Kameníčková.
Mohlo by vás zajímat: Nebezpečí ze vzduchu: Drony mohou paralyzovat i velké společnosti
Počet bankrotů podnikatelů i počet návrhů na jejich bankrot se v říjnu snížil
U bankrotů fyzických podnikatelů (FOP) byl říjnový vývoj trochu odlišný. Počet bankrotů se oproti září snížil o 61, tedy o desetinu. Počet návrhů na bankrot FOP se snížil také o desetinu, konkrétně o 65 návrhů. „Bankroty podnikatelů probíhají nejčastěji formou oddlužení fyzických osob, tedy stejně jako osobní bankroty. Na další vývoj jejich počtu tak bude mít vliv především stav ekonomiky, pomoc státu a konkrétní situace jednotlivých podnikatelů,“ říká Věra Kameníčková s tím, že ukončení mimořádné ochrany dlužníků se v počtu bankrotů podnikatelů dosud výrazně neprojevilo.
Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2019 v Česku dle oPojištění.cz
Počet osobních bankrotů byl druhý nejnižší od začátku roku
V říjnu bylo vyhlášeno 1 303 osobních bankrotů a podáno 1 511 návrhů na osobní bankrot. Počet bankrotů se oproti září snížil o 191, zatímco počet návrhů na osobní bankrot se zvýšil
o 45 návrhů. „Počet návrhů na osobní bankrot i počet osobních bankrotů se v posledních měsících pohybuje stabilně okolo hranice 1 400 měsíčně, což je výrazně méně než před jarním uzavřením ekonomiky. Jedním z důvodů může být fakt, že někteří dlužníci kvůli ztrátě zaměstnání na oddlužení nedosáhnou, ztížený je i přístup dlužníků k organizacím, které jsou oprávněny připravit návrh na osobní bankrot,“ říká Věra Kameníčková. V dalších měsících se však bude počet návrhů na osobní bankrot pravděpodobně zvyšovat. Při zhoršené ekonomické situaci se totiž na druhé straně zvýší počet lidí, kteří budou muset své předlužení řešit právě žádostí o osobní bankrot.
Lidé během nouzového stavu přestali zakládat živnosti
Počet nových podnikatelů spadl na minima z letošního jara. V říjnu zahájilo živnost 3 808 podnikatelů, o 40 % méně než v září a nejméně od jarního uzavření ekonomiky. Důvodem je podobně jako na jaře vyhlášení nouzového stavu a s tím související omezení. Nižší byl také počet přerušených a ukončených živností. Počet podnikatelů, kteří svoji živnost přerušili, se oproti září snížil o třetinu na 7 101, a počet podnikatelů, kteří ji ukončili, se snížil dokonce o polovinu na 1 255.
Počet nově založených živností byl v říjnu podobný jako v březnu, kdy bylo založeno 3 841 živností, a v dubnu, kdy vzniklo 3 790 živností. „Jarní měsíce byly podobně jako říjen ovlivněny vyhlášením nouzového stavu, který na jaře trval od 12. března do 17. května. Lidé v této situaci odkládají návštěvu úřadů, řeší pouze nejnutnější záležitosti a čekají, zda a případně v jaké formě stát drobným podnikatelům pomůže,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.
Mohlo by vás zajímat: Výroční zpráva ČAP: Legislativa EU v pojišťovnictví
Během prvních 10 měsíců roku začalo v České republice podnikat 52 016 fyzických osob, což je o 3 664 lidí (7 %) méně než ve stejném období loňského roku. Svoji živnost přerušilo 85 319 podnikatelů, o 7 282 (9 %) více než před rokem. Snížil se naopak počet podnikatelů, kteří svoji živnost ukončili. Od začátku roku jich bylo 30 027, o 8 208 (tedy 21 %) méně než ve stejném období roku 2019.
I počet lidí s přerušenou a ukončenou živností odráží značnou nejistotu ohledně podmínek podnikání. Svoji živnost přerušilo od začátku roku 8,2 % aktivních podnikatelů. Nejvíce přerušených živností zaznamenalo odvětví administrativní činnosti, kam patří například poskytování operativního leasingu, činnost cestovních kanceláří a agentur nebo zaměstnavatelských agentur. Zde svoji živnost přerušilo 14,1 % aktivních podnikatelů. V dopravě a skladování či ve vzdělávání šlo o 11,9 % aktivních podnikatelů.
Během prvních 10 měsíců svoji živnost zcela ukončilo v průměru 2,9 % aktivních podnikatelů. Nejvíce jich bylo v dopravě a skladování nebo v peněžnictví a pojišťovnictví, kde šlo o 3,6 % aktivních podnikatelů. Ve stavebnictví a v odvětví nakládání s nemovitostmi skončilo 3,5 % aktivních podnikatelů.
Své živnosti častěji ukončují muži, zatímco ženy podnikatelky více preferují jejich přerušení. Mezi novými podnikateli je 38 % žen, mezi těmi s přerušenou živností je jich 40 %, avšak mezi podnikateli s ukončenou živností jen 34 %.
Nejrychleji rostl počet podnikatelů v Praze a na Vysočině
Od začátku roku zahájilo svoji činnost nejvíce podnikatelů v Praze (10 278), ve Středočeském kraji (6 400) a v Jihomoravském kraji (5 621). Nejméně lidí začalo během uplynulých 10 měsíců podnikat v Karlovarském kraji (1 165), v Libereckém kraji (1 991) a v Pardubickém kraji (2 244).
Mohlo by vás zajímat: Duševní choroba je riziko. Jak na pojištění?
Počet podnikatelů s ukončenou živností byl nejvyšší opět v Praze (4 830), následoval Středočeský kraj (3 478) a Jihomoravský kraj (3 453). Nejméně podnikatelů zaniklo v Karlovarském kraji (1 087), na Vysočině (1 109), a v Pardubickém kraji (1 214).
Ve všech krajích začalo podnikat více lidí, než kolik jich s podnikáním skončilo. Nejrychleji rostl počet podnikatelů v Praze a na Vysočině, kde na každých 10 podnikatelů s ukončenou živností připadlo 21 nových. Naopak na Karlovarsku šlo pouze o 11 nových podnikatelů na 10 zaniklých a v Libereckém kraji o 12 nových na 10 zaniklých podnikatelů. Celostátní průměr činil 17 nových podnikatelů na každých 10 s ukončenou živností.
Komentáře
Přidat komentář