CRIF: V červenci přibylo v ČR 3 300 podnikatelů, nejvíce od roku 2012

„Počet nových podnikatelů byl v červenci druhý měsíc v řadě vyšší než ve stejném měsíci roku 2019. Vzhledem k výraznému meziročnímu poklesu ekonomiky je přitom možné, že část nových podnikatelů tvoří lidé, kteří v nedávné době přišli o zaměstnání a tento příjem se tak snaží nahradit právě prací na živnostenský list,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF s tím, že nízký počet zaniklých živností je stále důsledkem vládních opatření na podporu podnikatelů: „Obecně můžeme říci, že vládní opatření na podporu ekonomiky a zaměstnanosti způsobují krátkodobé pokřivení trhu, které pomine  po jejich skončení. Na podzim tak můžeme očekávat nejen větší počet zaniklých živností, ale také nárůst počtu firemních bankrotů nebo vyšší  počet nesplácených úvěrů.“

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Finanční gramotnost pro pubescenty

V České republice je přes milion aktivních podnikatelů, od začátku roku jich podnikání ukončilo nebo přerušilo 82 tisíc

V České republice je v současnosti 2,1 milionu fyzických osob podnikatelů, přibližně polovina z nich je však neaktivní. Z více než milionu aktivních podnikatelů jich od začátku roku 61,5 tisíce svoji živnost přerušilo a 21 tisíc ji ukončilo. S podnikáním tak alespoň na čas skončilo 8 % aktivních podnikatelů, což je o něco méně než v prvních sedmi měsících roku 2019.

Ne všechna odvětví jsou na tom však stejně. Nejvíce aktivních podnikatelů přerušilo nebo ukončilo svoji činnost v oblasti činnosti cestovních kanceláří a agentur, kde skončil každý osmý aktivní podnikatel (13 %), v činnostech pro osobní a fyzickou pohodu (12 %), kam patří například maséři apod., nebo v tvůrčích, uměleckých a zábavních činnostech (12 %). V ubytování nebo v administrativních činnostech ukončilo či přerušilo živnost 11 % aktivních podnikatelů. Naopak svoji činnost ukončila nebo přerušila pouze 2 % podnikatelů v energetice či ve zdravotnictví. „Tato odvětví se vyznačují na jedné straně tím, že v nich působí poměrně málo podnikatelů, na druhé straně tím, že zde na rozdíl od některých jiných sektorů nedošlo ke ztrátě pracovních příležitostí,“ říká Věra Kameníčková.

Od začátku roku začalo i skončilo s podnikáním nejvíce lidí v Praze

Od ledna letošního roku začalo v České republice podnikat celkem 35 607 fyzických osob. Nejvíce jich své podnikání zahájilo v Praze (7 027), dále ve Středočeském kraji (4 311) a v Jihomoravském kraji (3 822). Nejméně lidí začalo během uplynulých sedmi měsíců podnikat v Karlovarském kraji (785), v Libereckém kraji (1 360) a v Pardubickém kraji (1 482).

Mohlo by vás zajímat: Swiss Re: Po COVID-19 by mělo nastat v globálním pojišťovnictví rychlé zotavení

Od začátku roku také skončilo zmiňovaných 20 970 podnikatelů, nejvíce jich zaniklo opět v Praze (3 284), v Jihomoravském kraji (2 444) a ve Středočeském kraji (2 404). Nejméně podnikatelů zaniklo v Karlovarském kraji (780), na Vysočině (803) a v Pardubickém kraji (869). Zatímco v Praze tak začalo podnikat 21 lidí na každých 10, kteří s podnikáním přestali, na Vysočině 20 a ve Středočeském kraji 18, v Karlovarském kraji to bylo pouze 10 nových podnikatelů na 10 zaniklých, na Liberecku 12 a v Jihočeském kraji či v Plzeňském kraji 14 nových podnikatelů na 10 zaniklých.

Počet bankrotů firem, fyzických osob podnikatelů i osobních bankrotů klesl

Počet bankrotů obchodních společností (OS) se oproti červnu snížil o 20, zatímco počet návrhů na bankrot obchodních společností byl v červenci stejný jako minulý měsíc. Počet bankrotů fyzických osob podnikatelů (FOP) se oproti červnu snížil o 35 a počet návrhů na bankrot FOP se meziměsíčně taktéž snížil a to o 47. Meziměsíčně byl menší také počet bankrotů fyzických osob o 153, stejně tak počet návrhů na osobní bankrot se v červenci oproti uplynulému měsíci snížil o 35.

Mohlo by vás zajímat: ČAP: Předpis smluvního pojistného se v 1. pololetí navýšil o 3,8 %

„V datech o bankrotech zatím nevidíme žádný dopad koronaviru. V červenci byl meziměsíčně nižší počet bankrotů obchodních společností, fyzických osob podnikatelů i osobních bankrotů. Počet osobních bankrotů byl zároveň druhý nejnižší od června minulého roku a oproti minulému měsíci se výrazněji snížil, a to o 153,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF. „Rychlejší reakci na vývoj ekonomické situace bychom mohli vidět u počtu návrhů na bankrot, ale ani tam nedošlo k nárůstu. Počty návrhů na bankrot fyzických osob podnikatelů i návrhů na osobní bankroty se meziměsíčně snížily. Podaný počet návrhů na bankrot obchodních společností byl v červenci stejný jako v červnu. Svou roli sehrává i „Lex COVID“, který poskytuje ochranu dlužníkům tím, že mj. stanoví, že soudy nebudou přihlížet k insolvenčním návrhům podaných od platnosti zákona do konce srpna letošního roku. Věřitel může ovšem podat stejný návrh na konkurs po tomto datu. Růst počtu návrhů na bankrot lze tedy očekávat již v září,“ dodává Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF.

Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 664 bankrotů obchodních společností, což je o 5 bankrotů (1 %) více než v předchozím období. Zároveň bylo vyhlášeno 8 871 bankrotů fyzických osob podnikatelů, o 3 209 bankrotů (57 %) více než v předchozích 12 měsících. V uplynulých 12 měsících bylo rovněž podáno 932 návrhů na bankrot OS, o 150 návrhů (14 %) méně než v předešlém období. Zároveň bylo podáno 9 075 návrhů na bankrot FOP, o 2 737 (43 %) více než v předchozím období. Meziroční růst počtu osobních bankrotů a bankrotů FOP je ovlivněn i tím, že v polovině loňského roku došlo ke změkčení podmínek pro povolení osobního bankrotu. Naprostá většina návrhů na bankrot FOP končí oddlužením.

Nejvíce bankrotů OS bylo v červenci v obchodu, v rámci krajů tradičně v Praze

V červenci bylo nejvíce bankrotů obchodních společností vyhlášeno v obchodu (11), dále ve stavebnictví (9), v ubytování a stravování a ve zpracovatelském průmyslu (shodně 8 bankrotů). V posledních 12 měsících bylo nejvíce firemních bankrotů vyhlášeno také v obchodu (151) a ve zpracovatelském průmyslu (125). Při přepočtu na 10 tisíc společností však byla nejvíce zasaženým odvětvím doprava a skladování, kde bylo vyhlášeno 25,0 bankrotu na 10 tisíc společností. Následoval zpracovatelský průmysl, kde šlo o 23,9 bankrotu na 10 tisíc OS. Průměr za celou Českou republiku činil 12,8 bankrotu na 10 tisíc firem.

Mohlo by vás zajímat: Covid-19 zasáhl různé obory pojištění odlišně

Co se týče krajů, bylo v červenci nejvíce bankrotů OS vyhlášeno v Praze (24) a v Moravskoslezském kraji (8). Žádný bankrot OS nebyl vyhlášen v Plzeňském kraji. V posledních 12 měsících bylo rovněž nejvíce bankrotů OS vyhlášeno v Praze (279) a v Jihomoravském kraji (85). Po přepočtu na 10 tisíc společností však bylo nejvíce bankrotů OS vyhlášeno v Karlovarském kraji (20,8) a v Olomouckém kraji (18,3). Nejméně v Plzeňském kraji (9,5) a v Královehradeckém kraji, kde šlo o 9,7 bankrotu na 10 tisíc OS.

Podnikatelé v uplynulých 12 měsících bankrotovali nejčastěji v obchodu

V červenci bylo nejvíce bankrotů FOP vyhlášeno ve stavebnictví (150), v obchodu (133) a v ubytování a stravování (67). V posledních 12 měsících bylo nejvíce bankrotů FOP vyhlášeno v obchodu (1 968) a ve stavebnictví (1 901). Po přepočtu na 10 tisíc podnikatelů však byla nejvíce ohroženým odvětvím doprava a skladování, kde bylo vyhlášeno 84,8 bankrotu na 10 tisíc FOP a ubytování a stravování, kde šlo o 77,6 bankrotu.

Mohlo by vás zajímat: Prevence, jednoduchost a chytré aplikace. Epidemie zrychluje změny v pojištění

Co se týče krajů, bylo nejvíce bankrotů fyzických osob podnikatelů v červenci vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (80) a v Ústeckém kraji (77). Nejméně bankrotů FOP bylo naopak vyhlášeno v Karlovarském kraji (14) a ve Zlínském kraji (16).

Počet osobních bankrotů i návrhů na osobní bankrot oproti červnu klesl, nejnižší byl na Vysočině

Nejvíce osobních bankrotů bylo v červenci vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (214), ve Středočeském kraji (163) a v Jihomoravském kraji (146). Nejméně osobních bankrotů bylo naopak vyhlášeno na Vysočině (49) a Karlovarském kraji (50). Během posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 21 002 osobních bankrotů, to je o 7 176 (52 %) více než v předešlém období. V přepočtu na 10 tisíc obyvatel bylo v uplynulých 12 měsících nejvíce osobních bankrotů vyhlášeno v Ústeckém kraji (31,9), v Karlovarském kraji (28,8) a v Moravskoslezském kraji, kde šlo o 26,7 bankrotů na 10 tisíc obyvatel.