CRIF: V únoru přibylo v Česku 1373 firem


			CRIF: V únoru přibylo v Česku 1373 firem
27.3.2023 Spektrum

„Nižší růst počtu ukazuje poměr vzniklých a zaniklých firem, který letos v únoru odpovídal 22 firmám na 10 zaniklých, přičemž loni to bylo 24 firem na 10 zaniklých. Zároveň během uplynulých 12 měsíců připadlo 20 firem na 10 zaniklých, což je o 1 firmu méně ve srovnání s předchozím obdobím,“ uvedla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Během uplynulých dvanácti měsíců bylo v Česku založeno celkem 28 631 firem a zaniklo 14 673 firem, jejich počet se tedy zvýšil o 13 958 firem. To je o 1 361 firem méně než v předchozím období, kdy vzniklo celkem 15 319 firem.


Mohlo by vás zajímat: Není rakovina jako rakovina. Na co si dát pozor, když se chcete pojistit?


Firem vzniklo méně téměř ve všech krajích, zejména pak na Vysočině

Během uplynulých 12 měsíců vzniklo ve srovnání s předchozím obdobím téměř ve všech krajích méně firem. Výjimkou byl pouze Plzeňský kraj, kde se zvýšil počet založených firem o 2 % a Liberecký kraj, kde se počet nových firem nezměnil. Naopak o 19 % firem méně vzniklo na Vysočině, o 13 % méně v Jihočeském kraji a na Pardubicku, o 12 % méně pak na Zlínsku.

Co se zániků firem týče, jejich počet se během uplynulých 12 měsíců zvýšil nejvíce na Liberecku, konkrétně o 42 %. Druhý největší přírůstek zaniklých firem zaznamenal Moravskoslezský kraj (22 %). Naopak o 30 % méně firem zaniklo v Karlovarském kraji a o 21 % mně na Plzeňsku.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Zelený tunel


Celkově pak nejvyšší podíl vzniklých na zaniklých firmách je na Vysočině, kde za uplynulých 12 měsíců připadlo 43 nových firem na 10 zaniklých. Následuje Pardubicko a Zlínsko s 29 novými firmami na 10 zaniklých. Naopak, jen velmi málo se zvedl počet firem na Ústecku, kde připadá pouze 11 nových firem na 10 zaniklých.

Nejvíce firem přibylo v zemědělství

Z hlediska odvětví během uplynulých 12 měsíců vzniklo ve srovnání s předchozím obdobím o 45 % více firem v zemědělství, lesnictví a rybářství a o 10 % více ve zpracovatelském průmyslu. Naopak o 18 % méně firem vzniklo v oblasti nemovitostí a dopravě a skladování. „Můžeme zde pozorovat to, o čem ekonomové už delší dobu mluví – zpomalování realitního trhu. Ceny nemovitostí stagnují, poptávka po nich je nižší, což toto odvětví oslabuje,“ dodala Věra Kameníčková.

V zemědělství vzniklo během uplynulých 12 měsíců více firem, než v předchozím období, a i když jich i více zaniklo (o 19 %), připadlo v zemědělství 64 nových firem na 10 zaniklých, což je nejrychlejší růst v rámci všech odvětví. Následoval segment informačních technologií, kde připadá 35 nových firem na 10 zaniklých. Naopak počet firem prakticky nezměnil v obchodě (10 nových na 10 zaniklých) a profesních a vědecko-technických činnostech (11 firem na 10 zaniklých).


Mohlo by vás zajímat: IAIS: Jaké jsou plány dohledových orgánů pro období 2023 až 2024?


Měsíčně u nás začíná podnikat na živnost přes 700 Ukrajinců

„Nejvíce Ukrajinců u nás začalo podnikat od loňského srpna do listopadu, kdy každý měsíc zahájilo činnost více než tisíc živnostníků ukrajinské národnosti. V některých měsících šlo i o 18 % z celkového počtu nových živnostníků v Česku. Za letošní leden a únor už je měsíční průměr nižší, tedy 708, což je ale oproti rokům před válkou stále hodně,“ vysvětluje Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

Oproti období před rokem 2022 je stále vysoký také počet nových živnostníků ruské národnosti. Za první dva měsíce letošního roku zde začalo podnikat 127 Rusů. Průměr za měsíc se sice oproti loňským 73 mírně snížil, ale stále je vyšší než v letech 2019-2021, kdy zde začínalo podnikat v průměru 51 Rusů měsíčně.

Ukrajinci podnikají hlavně ve stavebnictví

Od vypuknutí války, resp. od března roku 2022 do letošního února začalo v rámci celé České republiky podnikat nejvíce lidí ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví (shodně po 15 % z celkového počtu). Na stavebnictví se zaměřilo také 38 % ze všech Ukrajinců, kteří zde zahájili živnost, dalších 17 % začalo podnikat ve zpracovatelském průmyslu. Ukrajinci představovali téměř třetinu všech živnostníků, kteří začali v tomto období podnikat ve stavebnictví. Struktura ruských podnikatelů byla velmi odlišná, 23 % jich v daném období začalo s podnikáním v odvětví profesní, vědecké a technické činnosti a 14 % pak v odvětví informačních a komunikačních činností. Jedná se převážně o informační technologie a s tím související poradenství.


Mohlo by vás zajímat: Josef Lukášek: Když se staráte o svůj život, není žádná otázka špatná


Ukrajinci i Rusové začínají podnikání převážně v hlavním městě

V Praze začalo se živnostenským podnikáním nejvíce osob. Totéž platí i pro ukrajinské a ruské podnikatele. Liší se však to, v jaké míře se jejich činnost soustředila na hlavní město. V rámci všech nových živnostníků to bylo 21 % ze všech nových podnikatelů, u ukrajinských živnostníků to bylo 35 % a u ruských dokonce 69 % z jejich celkového počtu. Druhým místem s nejčetnějším výskytem nových živnostníků byl Středočeský kraj. V rámci všech živnostníků, kteří začali podnikat v daném období, to bylo 13 %, u ukrajinských živnostníků 14 %, a u ruských pouhých 9 %.

Zdroj: CRIF

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články