„Stejně jako v lednu, byl i v únoru počet bankrotů vyšší než průměrný počet bankrotů podnikatelů za měsíc v loňském roce. Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 5 436 bankrotů fyzických osob podnikatelů, což je o 5 % více než v přechozím období. Ve stejném období meziročně vzrostl počet návrhů na bankrot o 7 % na 5 893. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje již třetí měsíc po sobě. Obnovil se růst podílu nevýkonných úvěrů na objemu podnikatelských úvěrů. Jejich vklady stále převyšují úvěry, ty však rostou podstatně rychleji než vklady,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Nejvíce bankrotů podnikatelů bylo v únoru vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (72), dále ve Středočeském kraji (63) a v Praze (50). Nejméně jich bylo vyhlášeno v kraji Vysočina (17) a v Karlovarském kraji (21). V období od března 2024 do února 2025 bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (764) a ve Středočeském kraji (625), nejméně v Karlovarském kraji (177) a v kraji Vysočina (196). Meziročně se počet bankrotů nejrychleji zvedl v Olomouckém, ve Středočeském kraji a v Královéhradeckém kraji. V Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji, ve kterých jsou podnikatelé bankroty dlouhodobě značně ohroženi, počet bankrotů meziročně klesl.
Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů v Moravskoslezském kraji (84), dále pak v Karlovarském kraji (81) a v Ústeckém kraji (79). Naopak nejméně bankrotů na 10 tisíc aktivních podnikatelů bylo tradičně vyhlášeno v Praze (34), ve Zlínském kraji (41) a ve Středočeském kraji (43).
Mohlo by vás zajímat: Anketa Pojišťovna roku 2024 se blíží!
Nejvíce bankrotů je dlouhodobě ve stavebnictví
V únoru bylo nejvíce bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví (122), v odvětví obchodu (84) a ve zpracovatelském průmyslu (63). Za posledních 12 měsíců bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno ve stavebnictví (1 297), dále v obchodě (911) a ve zpracovatelském průmyslu (693). Nejnižší počet bankrotů na 10 tisíc podnikatelů vykázalo jako obvykle odvětví zdravotní a sociální péče (2), výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (3) a vzdělávání (7). Pořadí odvětví s nejvyšší mírou bankrotů se v čase příliš nemění.
Bankrotem jsou podnikatelé nejvíce ohroženi v odvětví dopravy a skladování, ve kterém za posledních 12 měsíců připadlo na 10 tisíc aktivních subjektů 74 bankrotů. Ve stavebnictví připadlo na 10 tisíc subjektů 50 bankrotů.
V únoru bylo vyhlášeno 1 368 osobních bankrotů, oproti lednu jich bylo o 9 % více
V únoru bylo v České republice vyhlášeno 1 368 osobních bankrotů. Zároveň bylo podáno 1 519 insolvenčních návrhů. Za posledních 12 měsíců v Česku zbankrotovalo 15 z každých 10 tisíc obyvatel starších 15 let.
Počet osobních bankrotů byl v únoru o necelých 200 vyšší, než byl měsíční průměr za loňský rok. Jejich počet roste již čtvrtý měsíc v řadě. Oproti lednu se jejich počet zvýšil o 9 %. „Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno 13 992 osobních bankrotů, což je nárůst oproti předchozímu období o 5 %. Oproti lednu bylo v únoru podáno o 28 % více návrhů na osobní bankrot. Jejich počet byl také nejvyšší od března 2021. Za posledních 12 měsíců se počet návrhů zvýšil o 9 % na 15 192, což naznačuje pokračující růst osobních bankrotů v následujícím období. Zvyšují se reálné mzdy, nezaměstnanost se drží na nízké úrovni a inflace se stabilizovala. Domácnosti mají větší chuť utrácet. Zrychlil se také růst spotřebitelských úvěrů, zatímco růst vkladů se naopak zpomalil. Platební morálka u spotřebitelských úvěrů se mírně zhoršuje,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Nejvíce osobních bankrotů bylo v lednu vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (206), v Ústeckám kraji (190) a ve Středočeském kraji (134). Nejméně jich bylo ve Zlínském kraji (41 bankrotů) a v kraji Vysočina (44 bankrotů). Pořadí krajů s nejvyšším i nejnižším počtem osobních bankrotů je stejné jako v lednu.
Mohlo by vás zajímat: 2024: Talanx vykázal čistý zisk 25 %. Skupina MAPFRE nezůstala pozadu
Bankrotem jsou stále nejvíce ohrožení lidé v Ústeckém kraji
Ústecký kraj zůstává regionem, kde jsou obyvatelé nejvíce ohrožení osobním bankrotem. Na 10 tisíc obyvatel ve věku 15 a více let tam připadá 29 osobních bankrotů. Na druhém místě je Moravskoslezský kraj s 22 bankroty na 10 tisíc obyvatel a Karlovarský kraj s 20 bankroty na 10 tisíc obyvatel. Pořadí krajů, kde jsou lidé osobním bankrotem nejvíce ohrožení, se dlouhodobě příliš nemění. Jsou to kraje s tradičně vyšší než průměrnou nezaměstnaností, s nižší úrovní mezd a vzdělání.
Naopak nejméně osobních bankrotů na 10 tisíc obyvatel ve věku od 15 let připadlo za posledních 12 měsíců na Prahu (10), což je téměř třikrát méně než v Ústeckém kraji. Obdobně je na tom také Zlínský kraj a kraj Vysočina.
V průměru za celou ČR za posledních 12 měsíců připadlo na 10 tisíc obyvatel 15 osobních bankrotů, což je o 3 bankroty více než v předchozím období.
Počet osobních bankrotů meziročně rostl v 11 krajích
V 11 krajích za posledních 12 měsíců počet osobních bankrotů meziročně rostl. Nejvíce (o 13 %) se zvýšil v Ústeckém kraji, v Praze (o 11 %) a v Plzeňském kraji (o 10 %). Za posledních 12 měsíců se počet osobních bankrotů meziročně nezměnil ve třech krajích. Patří sem Plzeňský a Zlínský kraj a rovněž kraj Vysočina.
V únoru zbankrotovalo 46 firem, nejvíce ohrožené jsou podniky v Libereckém kraji
V únoru v České republice zbankrotovalo 46 obchodních společností, o 19 měně než v lednu. Zároveň bylo podáno 91 insolvenčních návrhů, oproti lednu jich bylo o 8 více. V poslední době jsou bankrotem nejvíce ohroženy firmy v Libereckém kraji.
„I přes meziměsíční pokles počtu firemních bankrotů v únoru dlouhodobý trend ukazuje na jejich nárůst, což odpovídá situaci na trhu v okolních zemích. V období od března 2024 do února 2025, tedy za posledních 12 měsíců, se jejich počet meziročně zvýšil o 8 %. Zvyšuje se i počet návrhů na bankrot obchodních společností, meziročně o 7 % procent více. Úvěry firmám rostou o něco rychleji než jejich vklady a podíl nevýkonných úvěrů na celkovém objemu podnikových úvěrů se mírně zvyšuje. Faktory jako vysoké ceny energií, jen mírný ekonomický růst a pomalu rostoucí poptávka domácností a firem začínají na podniky více doléhat. Zatím jsou však počty bankrotů firem pod úrovní z roku 2023,“ říká Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.
Za posledních 12 měsíců bylo vyhlášeno celkem 686 firemních bankrotů, o 51 více než v předchozím období. Insolvenčních návrhů bylo podáno 1 100, cože je oproti dřívějšímu období o 71 více.
Odvětví, která jsou nejvíce ohrožena bankrotem, se z dlouhodobého pohledu příliš nemění. Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10 tisíc registrovaných společností v dopravě a skladování (21), v nakládání s vodou (20), v peněžnictví a pojišťovnictví, převážně se jedná o správu fondů (19), a ve zpracovatelském průmyslu (18). Za posledních 12 měsíců na dvojnásobek vzrostl počet firem, které zbankrotovaly v odvětví nakládání s vodou. V odvětví administrativních a podpůrných činností se počet bankrotů meziročně zvýšil o 65 %, v peněžnictví a pojišťovnictví o 29 %.
Mohlo by vás zajímat: ČAP: Každý sedmý senior nezvládá zaplatit pobytovou sociální službu
Nejnižší míra bankrotů byla ve vzdělávání
Nejnižší míru bankrotů za posledních 12 měsíců zaznamenalo odvětví vzdělávání, ve kterém připadly 2 bankroty na 10 tisíc aktivních společností. Stejnou míru bankrotů vykázalo odvětví zdravotní a sociální péče a ostatní činnosti, mezi které patří například opravy výrobků pro osobní potřebu, kosmetické salony, prádelny či kadeřnictví.
Více než dvě pětiny ze 46 bankrotů obchodních společností byly v únoru vyhlášeny v Praze (20), v Moravskoslezském kraji a v Jihočeském kraji to bylo po 5 bankrotech. V Pardubickém, Plzeňském kraji a v kraji Vysočina nezbankrotovala ani jedna společnost. V období od března 2024 do února 2025 připadlo na 10 000 aktivních společností 16 bankrotů. Nejvíce to bylo v Libereckém kraji (20), v Olomouckém kraji a v Praze (shodně 19). Naopak nejnižší míru bankrotů obchodních společností vykázal Plzeňský kraj (6 bankrotů), dále kraj Vysočina a Pardubický kraj, ve kterých připadlo na 10 tisíc aktivních společnosti pouze po 9 bankrotech firem.
Meziročně se počet bankrotů společností nejvíce zvýšil v Královéhradeckém (o 50 %) a ve Středočeském kraji (o 41 %). Nejvyšší pokles naopak zaznamenal Plzeňský kraj (o 38 %) a Pardubický kraj (o 31 %).
Komentáře
Přidat komentář