V posledních měsících setrvalý pokles důvěry v ekonomiku mezi podnikateli v průmyslu pokračoval i v říjnu. Indikátor důvěry meziměsíčně poklesl o 2,2 bodu na hodnotu 91,4. Podíl podnikatelů negativně hodnotících svou současnou celkovou i zahraniční poptávku se meziměsíčně výrazně zvýšil. Po zářijovém propadu se zvýšil podíl podnikatelů očekávajících pro období příštích tří měsíců růst tempa výrobní činnosti. Ve srovnání s minulým měsícem se stav zásob hotových výrobků podstatně zvýšil. Podíl respondentů očekávajících v příštích třech měsících růst prodejních cen se meziměsíčně mírně snížil, přesto ale stále setrvává na vysoko nadprůměrných hodnotách. V říjnu mírně převážil podíl respondentů, kteří předpokládají, že v příštích třech měsících přistoupí ke snížení počtu zaměstnanců. Hlavní bariérou růstu produkce v průmyslových podnicích je stále nedostatek materiálu, uvedlo ji přibližně 34 % respondentů. Oproti minulému čtvrtletí ale výrazněji stoupl počet respondentů, které limituje nedostatečná poptávka (23 %). V meziročním srovnání je důvěra podnikatelů v průmyslu stále o něco vyšší.
Využití výrobních kapacit podniků ve zpracovatelském průmyslu bylo ve třetím čtvrtletí s hodnotou 80,5 % nejnižší v letošním roce. Zajištění práce zakázkami podnikatelé odhadli podobně jako předešlé čtvrtletí na 8,4 měsíce.
Mohlo by vás zajímat: Sestupný trend podnikatelských očekávání německých pojistitelů
V odvětví stavebnictví se důvěra podnikatelů meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 1,2 bodu a vrátil se tak na svou srpnovou hodnotu 110,2. Podíl podnikatelů hodnotících svou současnou poptávku po stavebních pracích jako nedostatečnou se ve srovnání se zářím téměř nezměnil. Podnikatelé očekávají pro období příštích tří měsíců mírný pokles stávajícího počtu zaměstnanců. Podíl respondentů očekávajících další růst cen stavebních prací se oproti minulému měsíci výrazněji zvýšil. Hlavními bariérami růstu produkce jsou nedostatek zaměstnanců (uvedlo přibližně 32 % respondentů) a nedostatek materiálu či zařízení (uvedlo přibližně 25 % respondentů). Ve srovnání s říjnem 2021 je důvěra podnikatelů ve stavebnictví nižší.
„Velká nejistota ohledně budoucího vývoje, nedostatek materiálu, zhoršující se poptávka a vysoké ceny. To jsou v posledních měsících čtyři základní faktory zásadně ovlivňující vývoj důvěry podnikatelů v průmyslu. Když k tomu přičteme pokles důvěry ve stavebnictví a jenom mírný růst ve vybraných odvětvích služeb, výsledkem je již pátý meziměsíční pokles důvěry v podnikatelské sféře. Ten bohužel nedokázal zvrátit ani nárůst důvěry v obchodě na nejvyšší hodnotu za poslední čtyři měsíce,“ uvedl Jiří Obst, vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Mohlo by vás zajímat: Pojišťovací Dr. Jekyll, nebo Mr. Hyde? Soud má jasno!
Důvěra podnikatelů v odvětví obchodu se meziměsíčně zvýšila. Indikátor důvěry po čtyřměsíčním poklesu vzrostl o 6,6 bodu na hodnotu 99,3. Podíl respondentů pozitivně hodnotících celkovou ekonomickou situaci se v říjnu zvýšil. Stav zásob zboží na skladech ve srovnání se zářím poklesl. Podíl podnikatelů očekávajících zlepšení své ekonomické situace v období příštích tří měsíců se zvýšil. Ukazatel očekávaného růstu cen se výrazně zvýšil. Meziročně je důvěra podnikatelů v obchodě nižší.
Důvěra podnikatelů ve vybraných odvětvích služeb (vč. finančního sektoru) se meziměsíčně mírně zvýšila. Indikátor důvěry vzrostl o 0,9 bodu na hodnotu 92,9. Podíl podnikatelů pozitivně hodnotících svou současnou poptávku po službách se meziměsíčně téměř nezměnil. Téměř stejný zůstal ve srovnání se zářím i podíl podnikatelů očekávajících růst poptávky v období následujících třech měsíců. Podíl podnikatelů pozitivně hodnotících svou současnou celkovou ekonomickou situaci se zvýšil. Očekávání dalšího růstu cen v období následujících tří měsíců se zvýšily. Nejvíce respondentů ve službách (přibližně 65 %) uvedlo, že v současné době nepociťuje žádné bariéry limitující produkci. Přibližně 17 % respondentů uvedlo, že je limituje nedostatečná poptávka. Meziročně je důvěra ve vybraných službách nižší.
Mohlo by vás zajímat: Jak přispělo zdražování firem ke dnešní inflaci v eurozóně?
Důvěra spotřebitelů v ekonomiku se meziměsíčně snížila. Indikátor důvěry poklesl o 0,8 bodu na hodnotu 71,9. Podíl respondentů očekávajících pro období příštích dvanácti měsíců zhoršení celkové ekonomické situace se nezměnil. Meziměsíčně se zvýšil počet respondentů hodnotících svou současnou finanční situaci hůře ve srovnání s obdobím předchozích dvanácti měsíců. Mírně se zvýšil i počet domácností, které očekávají zhoršení jejich vlastní finanční situace v příštích dvanácti měsících. Přibližně 32 % dotazovaných domácností uvádí, že obtížně vystačí se svými finančními prostředky. Na druhé straně zhruba 47 % domácností uvádí, že měsíčně uspoří nějaké finanční prostředky. Počet spotřebitelů, kteří se domnívají, že v období příštích dvanácti měsíců nebude vhodná doba k pořizování velkých nákupů, se mírně snížil. Obavy domácností z dalšího růstu cen se meziměsíčně výrazně snížily, přesto zůstávají stále vysoké. Výrazně vzrostl počet respondentů, kteří se obávají zvýšení nezaměstnanosti. Oproti říjnu loňského roku je důvěra spotřebitelů výrazně nižší.
„Ani v říjnu se pokles důvěry spotřebitelů v ekonomiku nezastavil a letos již potřetí pokořil své historické minimum. Nejvyšší v historii jsou obavy domácností ze zhoršení jejich vlastní finanční situace. Velké obavy také panují z vývoje celkové hospodářské situace a ze zvyšování nezaměstnanosti. Naopak pozitivně lze vnímat klesající obavy z dalšího růstu cen,“ sdělila Silvie Vyplašilová z oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ.
Komentáře
Přidat komentář