Jak začátkem března sdělil Spolkový statistický úřad Destatis se sídlem ve Wiesbadenu, do sítě „poslalo“ uhlí loni o 3,1 % proudu více než v roce 2021. Druhým nejvýznamnějším německým zdrojem byla větrná energie, jejíž podíl rovněž posílil: oproti 2021, kdy bylo větru během roku málo (podíl na výrobě elektřiny 21,6 %), stoupla produkce díky větru loni o 9,4 %, čímž zastoupení tohoto zdroje vzrostlo na 24,1 %. Celkově Německo v roce 2022 vyrobilo 509 miliard kilowatthodin elektřiny. V porovnání s rokem 2021 to bylo o 1,9 % méně.
Mohlo by vás zajímat: 2022: Lloyd´s vykázal pojistné +19 %. SCOR reportuje čistou ztrátu
Konvenční zdroje převažovaly
S podílem 53,7 % měl původ proud, jenž se dostal do sítě, převážně v konvenčních nositelích energie. Vlivem poklesu výroby ze zemního plynu a z jaderných elektráren se snížila výroba z konvenčních zdrojů v meziročním srovnání o 8,7 %; o rok dříve činil jejich podíl v celkové produkci ještě 57,7 %. Do sítě naopak putoval proud z obnovitelných zdrojů ve větší míře (o 7,3 %), což vedlo i k posílení podílu obnovitelných zdrojů na celkové produkci z předloňských 42,3 % na loňských 46,3 %. Vedle větrných elektráren k tomu přispěly výrazně i přírůstky na straně solárních elektráren.
Uhlí nejdůležitější
Elektřina z uhelných elektráren zaznamenala nejen největší nárůst mezi relevantními konvenčními zdroji na její výrobu, přispěla rovněž k tomu, že bylo možné kompenzovat silnou redukci výroby proudu ze zemního plynu a z jádra. U zemního plynu ubyla produkce o 11,3 % poté, co předloni zaznamenala rovněž pokles o 5,8 %. Hlavní příčinou pro takový vývoj byly ruská invaze na Ukrajině a napětí na trhu se zemním plynem spojené s enormním růstem jeho cen. Zatímco zemní plyn na výrobu elektrické energie musí být prakticky zcela dovážen, není německá výroba proudu z uhlí tak výrazně závislá na dovozu suroviny. Elektřiny v Německu se vyrábí asi ze 60 % z hnědého uhlí a ze 40 % z černého uhlí. Hnědé uhlí postačí z domácích ložisek, černé uhlí se importuje. Zatímco spotřeba uhlí k výrobě elektřiny v letech 2018 až 2020 klesala, v roce 2021 znovu podstatně stoupla a loni už výroba z uhlí dosáhla prakticky opět úrovně z roku 2018.
Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Šanci reformovat penze jsme už prošvihli
O polovinu méně elektřiny z jádra
Výroba elektřiny z jaderných zdroj se loni zredukovala na polovinu a podílela se na celkové produkci proudu do sítě u jen ze 6,4 % (2021: 12,6 %). Důvodem je odpojení 3 ze 6 dosud provozovaných jaderných elektráren ke konci roku 2021 v rámci německého odklonu od jádra. Podle dosavadních plánu by měly být zbývající 3 poslední atomové elektrárny odpojeny k 15. dubnu 2023.
Fotovoltaika na postupu
Vedle navýšení výroby elektřiny z větrné energie stoupla v roce 2022 v porovnání s 2021 i výroba z fotovoltaiky, a to podstatně bezmála o pětinu (+19,5 %). Zčásti to přinesl boom výstavby solárních zařízení a elektráren: celkový výkon fotovoltaiky v Německu stoupl meziročně o 13 %. Částečně přibylo loni rovněž slunečních dnů a hodin. Podíl solární energie vzrostl tak loni už na 10,6 % na veškerém proudu poslaném do sítě a dostal se na podobnou úroveň významu jako proud vyrobený ze zemního plynu. Fotovoltaika měla v roce 2021 zastoupení mezi zdroji na produkci elektřiny 8,7 %.
Mohlo by vás zajímat: Obchod v pojišťovně Simplea povede Kamil Holánek
Import slábnul, Německo vyváží
Množství elektrické energie, které Německo loni dovezlo z ciziny, v porovnání s rokem 2021 kleslo o 4,8 %. Množství importované elektřiny 49,3 miliardy kilowatthodin odpovídalo asi desetině domácí produkce. Výrazně klesly dovozy z Francie (-62 %). Od roku 1990 byl letopočet 2022 prvním, kdy Německo do Francie více elektřiny exportovalo, než z Francie importovalo. Jednou z příčin byly technické obtíže francouzských jaderných elektráren. U importů nejsou k dispozici statistiky, z jakých zdrojů byla dovážená elektřina vyrobena. Export z Německa loni stoupl o 8,5 % na 76,3 miliardy kilowatthodin. Tím zůstává Německo nadále čistým vývozcem.
Komentáře
Přidat komentář