Avšak pouze 40 % sektorů na obou stranách Atlantiku zaznamenalo rychlejší nárůst maloobchodních cen, v porovnání s cenami velkoobchodními. Oproti tomu v eurozóně v dlouhodobém výhledu zažilo rychlejší nárůst maloobchodních cen oproti těm velkoobchodním 53 % sektorů (včetně automotive, sportovního zboží i farmacie), v USA podobný fenomén zaznamenalo pouze 25 % společností. „Data z našich průzkumů realizovaných ke konci roku ukázala, že většina firem plánuje zvýšení cen, avšak reálně má schopnost přenést vyšší vstupní ceny pouze hrstka z nich. Především se jedná o naftařský sektor, leteckou dopravu, sektor textilní a dílčí sektory výroby potravin. Některé sektory by navíc mohly zvyšování cen čelit i navzdory slábnoucí poptávce,“ upozorňuje Jakub Cerman, Risk Director Euler Hermes.
Mohlo by vás zajímat: Petr Bartoň: SWIFT a zmrazení rezerv. Jak fungují ekonomické zbraně proti Kremlu
V reakci na výpadky v dodavatelských řetězcích firmy od roku 2021 navyšují své kapitálové výdaje, aby se vyhnuly promarněným prodejním příležitostem. Tento efekt se promítl do navýšení skladových zásob. Navíc zadržovaná poptávka v roce 2021 řadě firem pomohla ochránit či přímo zvýšit obchodní marže. Celkově tedy základní scénář počítá s tím, že letos bude mít většina sektorů v eurozóně i v US oproti loňsku větší ziskovost.
Z hlediska profitability se nejpalčivější otázkou stává, které z firem budou schopny vykompenzovat vyšší mzdové náklady (+ 4,7 % v US a + 2,5 % v eurozóně), nárůst úrokových sazeb (+75 bazických bodů v US a +25 bazických bodů v eurozóně) i vyšší ceny ropy. „Naše analýzy například počítají s tím, že v roce 2022 se průměrná cena za barel ropy typu Brent vyšplhá na 81 dolarů. Především však vidíme silnou ziskovost sektorů stavebnictví, strojírenství a zařízení v US, v eurozóně profitabilita poroste především v sektoru zařízení domácností. Naopak ztráta ziskovosti pravděpodobně postihne evropské sektory kovů, kterým se loni dařilo velmi dobře. Na vině jsou především vyšší náklady za ceny energií,“ vysvětluje Cerman.
S inflací, která zůstane velmi výrazně nad 2 % až do druhé poloviny roku 2023, mají firmy dostatek prostoru, aby ustály zpřísňování měnové politiky: předchozí cykly ukázaly, že nejvíce citlivé na zvyšování klíčových úrokových sazeb o 100 bazických bodů jsou Spojené státy, Spojené království
a Itálie. Kvůli rostoucím úrokovým sazbám budou v USA nejvíce zasaženy sektory energetiky a dopravy.
Mohlo by vás zajímat: ČNB: Přímý dopad války na Ukrajině na český ekonomický růst bude omezený
Pokud by však ceny komodit, mezd či úrokových sazeb stoupaly směrem vzhůru rychleji, než analytici očekávají, je pravděpodobné, že nejohroženějšími sektory z hlediska tlaku na likviditu a ziskovost se v US stane stavebnictví, energetika, kovovýroba a doprava. Sektor dopravy je navíc v první linii šoku
i co se týče tlaku na vzrůstající mzdy – a to jak v USA, tak v eurozóně. V Evropě jsou na tom podobně sektory software a IT a dále odvětví elektroniky v USA. Zrychlování tempa růstu mezd pravděpodobně bude letos tlačit nahoru korporátní nákladovou základnu. Přestože se očekává výrazný nárůst mzdových výměrů v USA (4,7 %), ve Francii (2,5 %) a v Německu (2,6 %), rýsují se další omezené proinflační tlaky, protože zrychlování cen ve druhé polovině roku 2022 pravděpodobně zpomalí
a nárůsty produktivity zůstanou limitované, a to především v eurozóně.
Komentáře
Přidat komentář