Funguje v Česku domácí péče pro dospělé?

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Zcela novou oblastí, která byla v loňském roce zařazena do výběrového šetření Životní podmínky, bylo téma domácí péče o dospělé. Zjišťovalo se, zda některý z členů domácnosti potřebuje péči z důvodu dlouhodobé nemoci, postižení nebo stáří. A zda je této osobě poskytována profesionální domácí péče kvalifikovanými zdravotnickými nebo pečovatelskými pracovníky.

Domácí zdravotní péče může zahrnovat odběry krve, aplikace injekce, podání infuze, převazy ran či rehabilitace. Patří sem ale i sociální péče, což je pomoc s každodenními úkony, jako jsou mytí pacienta, příprava pokrmů, dohled nad pravidelným užíváním léků, lehké domácí práce či osobní komunikace s klientem. Z výsledků vyplynulo, že 6,5 % domácností v Česku má doma nějakou osobu, která není zcela soběstačná a potřebuje péči, ale méně než třetině z nich, tj. pouze 1,8 % je poskytována profesionální domácí péče.

O potřebné pečuje hlavně rodina

Domácnosti měly v šetření uvést, proč není dotyčné osobě se sníženou soběstačností poskytována profesionální domácí péče, popř. proč tuto péči nevyužívají ještě více. Valná většina (70,1 %) odpověděla, že o služby profesionální domácí péče nemají zájem, neboť se o člena domácnosti starají vlastními silami nebo za pomoci někoho z příbuzných.

Na druhém místě byly zmíněny finanční důvody. Že je profesionální péče příliš drahá, odpovědělo 13,4 % domácností. Dalším významným důvodem byl fakt, že sám pacient tyto služby odmítá (6,0 %). Nemalá část domácností si postěžovala, že pečovatelské služby v jejich okolí nejsou k dispozici (2,3 %) nebo že kvalita nabízených služeb není dobrá (1,4 %). Část domácností konkrétní důvod neuvedla.

Mohlo by vás zajímat: Podcast: V D.A.S. propojujeme právo, empatii a inovace

Třetina za péči nic neplatí

Domácnosti, které již služby profesionální domácí péče využívají, byly dále dotazovány, kdo je plátcem za poskytované služby. Ukázalo se, že téměř třetina těchto domácností za odbornou domácí péči vůbec nic neplatí, neboť je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Dalších 41,2 % domácností uvedlo, že tuto péči platí jen částečně, přičemž zbytek je jim proplácen z veřejných peněz. Pouze čtvrtina (25,3 %) domácností připustila, že si domácí ošetřovatelku hradí plně.

Domácnosti, které si profesionální domácí péči hradí částečně nebo plně, zároveň referovaly o tom, jak za tyto služby zvládají platit. Z jejich vyjádření lze konstatovat, že velmi snadno až snadno je schopno hradit tuto péči zhruba 9 % domácností, docela snadno zhruba třetina oslovených domácností, stejně tak necelá třetina uvedla, že s menšími obtížemi. S obtížemi až velkými obtížemi se potýká při hrazení domácí péče více než čtvrtina (27,5 %) domácností, které ji využívají.

Odborný časopis STATISTIKA&MY je k přečtení ZDE

Simona Měřinská
Oddělení příjmů, výdajů a životních podmínek domácností
Český statistický úřad