Globální ekonomický výhled: Finanční svět vyzval Rusko k ukončení války

1.5.2023 Spektrum

Mezinárodní společenství opětovně a drtivou většinou hlasů vyzvalo Rusko k okamžitému ukončení války na Ukrajině. Tentokráte šlo o hlasy reprezentující finanční svět, které u příležitosti jarních zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky rezonovaly ve všech jednacích místnostech. Lidské a materiální ztráty z tohoto zbytečného konfliktu šplhají do astronomických rozměrů, na což ve své zprávě o výhledech světové ekonomiky právě MMF upozorňuje.

Ve své dubnové prognóze MMF lehce zhoršil výhled růstu světové ekonomiky na letošní (2,8 %) i příští rok (3,0 %). Pokles je patrný jak u rozvinutých, tak i rozvíjejících se a rozvojových zemí. Ani střednědobé růstové perspektivy pro světovou ekonomiku nejsou růžové, neboť její výhledy počítají jen s průměrným 3% růstem HDP, což je jedna z nejslabších globálních prognóz za posledních několik dekád. Dobrou zprávou je, že jak Spojené státy, tak eurozóna by měly letos vykázat lehce vyšší dynamiku HDP, než se předpokládalo ještě letos v lednu.

Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Šanci reformovat penze jsme už prošvihli

Světovou ekonomiku však stále bude zatěžovat vysoká, byť již postupně odeznívající inflační vlna. Inflační vlna je dle MMF již ve fázi odlivu, protože centrální banky zvýšily viditelně úrokové sazby (ty klíčové v kombinaci s kvantitativním zpřísňováním) a došlo rovněž k poklesu cen energií a potravinářských komodit. Nicméně základní inflační tlaky dle MMF přetrvávají, čemuž v řadě ekonomik napomáhá i napjatá situace na trhu práce.

Zvyšující se úrokové sazby centrálních bank však působí nejen na poptávkovou stranu ekonomiky, ale také ve svých vedlejších účincích mohou přispět k napětí, potažmo zranitelnosti v bankovním, potažmo finančním sektoru. Napětí vládne i ve fiskální oblasti, kde se rozpočty stále nějak nemohou odrazit směrem k udržitelné deficitní hladině.

Graf aktuálního čísla ukazuje vývoj míry úspor domácností ve významných vyspělých ekonomikách. Její skokový nárůst v roce 2020 byl způsoben omezenými možnostmi spotřebovávat, čímž byly narušeny do té doby zaběhlé vzorce chování. V Evropě se míra úspor postupně navrátila na předchozí úroveň, naproti tomu v USA došlo k jejímu poklesu zejména v loňském roce. Rozdílná míra úspor domácností se projevuje především v odlišném vývoji reálné spotřeby, která se v USA zatím drží, zatímco v Evropě poklesla. Nižší ochota domácností utrácet se projevila zejména ve slabém ekonomickém růstu eurozóny v loňském roce.

Mohlo by vás zajímat: Obchod v pojišťovně Simplea povede Kamil Holánek

Eurozóna

Výhledy hospodářského růstu v eurozóně se za poslední měsíc nepatrně zlepšily. Nová prognóza MMF očekává pro letošní rok růst HDP o 0,8 %, analytici CF zvýšili své odhady na 0,7 %. V příštím roce by pak měla ekonomická aktivita ještě trochu oživit a dosáhnout dynamiky zhruba kolem 1,2 %, která odpovídá i aktuálním dlouhodobým (6–10 let) výhledům CF pro eurozónu. Do ekonomiky se však vrací určitá dichotomie, kdy vývoj v sektoru služeb je poměrně optimistický, zatímco výkon a vyhlídky průmyslu jsou méně přesvědčivé. Kompozitní PMI v březnu dále vzrostl (na 53,7), avšak pouze zásluhou subindexu služeb.

Ukazatele pro průmysl a stavebnictví poklesly a zůstávají v pásmu kontrakce, zejména kvůli klesajícímu objemu zakázek. Totéž potvrzuje i březnové šetření ESI, podle nějž se zhoršil sentiment především ve zpracovatelském průmyslu, maloobchodě a stavitelství. V reakci na otřesy finančního systému výrazně poklesl i ZEW index. Výsledky v průmyslu přesto nejsou nijak špatné, produkce slušně rostla v lednu i únoru (o 1,0 %, resp. 1,5 % meziměsíčně; zveřejněno po publikaci dubnového CF i prognózy MMF). Reálné tržby v maloobchodě zůstávají zhruba o 2,5 % nižší než před rokem, v meziměsíčním vyjádření nicméně již delší dobu zhruba stagnují.

Mohlo by vás zajímat: Klára Černá: Metody náboru do obchodní služby je třeba přizpůsobit době

Perzistentnost inflačních tlaků v eurozóně vzbuzuje lehké obavy. Na první pohled je vše v pořádku – celková meziroční inflace spořádaně zpomaluje (v březnu dle předběžných údajů na 6,9 %). Meziměsíční růst spotřebitelských však opětovně zrychlil a už druhý měsíc v řadě je poměrně svižný (0,9 %). A co hůře, jádrová inflace nadále zrychluje (v březnu na 5,7 % meziročně) a není jasné, kdy by se mohl trend otočit. Pozitivní zprávou je naopak setrvalé zvolňování meziročního růstu cen výrobců (meziměsíčně klesají). MMF snížil odhad průměrné inflace v letošním roce na 5,3 %. CF očekává o něco vyšší hodnotu, také však v novém vydání svůj výhled snížil. V příštím roce růst cen dále zvolní, přesto zůstane průměrná inflace nad cílem ECB. Od té se na nadcházejících zasedáních očekává ještě dvojí zvýšení sazeb o standardních 25 b. b.