Válečný konflikt na Ukrajině má celosvětové hospodářské dopady. V kovidem oslabených ekonomikách vznikala – zejména vlivem uzavírek sektoru služeb a tvorby tzv. vynucených úspor – zvýšená poptávka po výrobcích, která byla na straně nabídky umocněna přetrvávajícími těžkostmi ve fungování globálních dodavatelských řetězců a souběžně napínajícími se vládními rozpočtovými deficity. Nesmyslná válka Ruska na Ukrajině tak nejen dále zvýšila celosvětovou nejistotu (související zejména s dodávkami a cenami energetických a potravinových komodit), ale vedla k dalšímu rozkolísání světové ekonomiky.
Situace světové ekonomiky se již nějakou dobu jasně zrcadlí v makročíslech. Známky stagflačních tendencí jsou noční můrou řady zemí, inflace trhá historické rekordy a finanční trhy přesouvají svá aktiva do amerického dolaru a cenných kovů. Centrální banky se snaží pomyslný inflační požár uhasit, některé teprve se zvyšováním úrokových sazeb započaly (ECB), jiné už se patrně blíží pomyslnému úrokovému vrcholu. Známky účinnosti zásahů centrálních bank začínají být patrné, nicméně inflační výhledy napříč zeměmi stále ukazují na výskyt inflace nad inflačními cíli nejen v letošním, ale i příštím roce. Jak je všeobecně známo, měnová politika Fedu má výrazné globální dopady, proto svět s napětím sleduje nejen vývoj inflace v USA, ale také informace o očekávání členů FOMC. Pozitivních zpráv není mnoho, ale už se objevují i ohledně cenového vývoje.
Mohlo by vás zajímat: Pojištění je především odpovědnost, říká osobnost pojistného trhu Martin Diviš
Graf aktuálního čísla ukazuje, jak v posledním období začínají klesat ceny potravinových komodit. Je to dáno nejen velmi nadprůměrnou letošní sklizní, ale také určitou „stabilizací“ na válkou zmítané Ukrajině, ze které se podařilo vyvézt prvních několik lodí plných obilovin. Není to dobrá zpráva jen z pohledu cenového vývoje, ale zejména pro méně rozvinuté země, v nichž by při vysokých cenách a nedostatku potravin mohly propuknout nepokoje a hladomory.
Eurozóna
Mezičtvrtletní růst HDP v eurozóně ve druhém čtvrtletí podle předběžného odhadu Eurostatu nad očekávání zrychlil (+0,7 %). V meziročním vyjádření vzrostla ekonomika zemí platících eurem o 4 %. Růst byl tažen zejména uvolněním covidových restrikcí s pozitivním dopadem do turismu. To se projevilo zejména ve Francii a v jižní části eurozóny, kde růst překonal očekávání. Část letního oživení ve službách se pravděpodobně uskutečnila již během druhého čtvrtletí, tedy před tradiční prázdninovou sezónou. Německá ekonomika naproti tomu mezičtvrtletně stagnovala. Pozitivně však překvapilo Rakousko (+0,5 %).
Průmysl zaznamenal mírný růst v dubnu i květnu, i když šetření PMI jasně naznačují ztrátu dynamiky a pokles nových objednávek. PMI ve službách sice zůstal v pásmu expanze, ale i zde je patrná ztráta tempa po kompletním odstranění restrikcí. Cenové tlaky jsou v sektoru služeb vysoké, zatímco v průmyslu jsme již patrně za vrcholem zdražování. Přes aktuálně lepší než očekávané výsledky ekonomické aktivity se na výhledu zvýšilo riziko recese. Inflační tlaky tlumí domácí poptávku. Indikátory spotřebitelské důvěry dále poklesly. Maloobchodní tržby klesly v červnu jak meziměsíčně, tak meziročně. K výhledu nepřispívá ani politická situace v Itálii, kde se budou v září konat předčasné volby. Recese v závěru roku je tak již na stole, aniž by zatím došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska.
Mohlo by vás zajímat: 2Q 2022: Hannover Re má předepsané pojistné 19,9 %. SCOR pak 8,3 %
Inflace v červenci podle rychlého odhadu Eurostatu dále zrychlila na 8,9 %. Propisují se do ní zejména silně rostoucí ceny energií, které dosahují 40 % mzr., a ceny potravin s bezmála 10% mzr. růstem. Zrychlil ale také růst cen průmyslového zboží a cen služeb, takže jádrová inflace vystoupala až na 4 %. V prvním čtvrtletí zrychlil také růst mezd v eurozóně. ECB na svém červencovém zasedání po jedenácti letech zvýšila základní úrokové sazby, a to rovnou o 0,50 p. b., přičemž vývoj inflace zvyšuje pravděpodobnost stejného zvýšení sazeb na dalším jednání v září. Nové výhledy CF a MMF opět značně snížily výhled růstu HDP pro příští rok, odhad pro letošek zůstal víceméně nezměněn. Stále výše šplhají výhledy inflace, která by dle CF neměla ani v roce 2023 klesnout pod 4 %.
Komentáře
Přidat komentář