Globální ekonomický výhled: Válečný konflikt má výrazné redistribuční náklady


			Globální ekonomický výhled: Válečný konflikt má výrazné redistribuční náklady
9.8.2022 Spektrum

Svět a Evropa zvláště si snad nezvykají na ruskou agresi na Ukrajině… Její konec je žel stále těžké předvídat, lidské životy dále vyhasínají. Tvrdé boje probíhají zejména na východě ukrajinského území, izolace Ruské federace narůstá.

Válečný konflikt má výrazné ekonomické a redistribuční náklady. Čím závislejší byla daná ekonomika na Rusku, tím jsou tyto náklady vyšší. Posun v obchodu s ropou názorně ukazuje, jak významně válka přesměrovala dodávky energií, a to celosvětově. Více evropských zemí začalo dovážet ropu z USA, zatímco Rusko nabízí svoji ropu s výraznou slevou zemím, jako je Indie a Čína, které žádné sankce nezavedly. Evropa tak překonala Asii a je nyní největším odběratelem ropy z USA. Evropu však sužuje ještě větší noční můra, a tou je riziko neobnovení či jen velmi nízkého obnovení dodávek zemního plynu po skončení pravidelné roční odstávky plynovodu Nord Stream 1 (21. července). Významnou roli zde hraje Kanada, kde jsou ruské kompresorové turbíny servisovány a jejich návrat doprovází značná nejistota a protichůdné zájmy.

Globální ekonomický výhled Válečný konflikt má výrazné redistribuční náklady 1Zastavení dodávek zemního plynu do Evropy by velmi významně postihlo především německou ekonomiku, na kterou je však silně navázáno mnoho firem v EU. Bundesbanka dokonce počítá s tím, že by se omezení týkala i domácností, které tak budou pro topení výrazněji využívat dřevo a jiná fosilní paliva. Zdá se tedy, že tlak na zelenou evropskou vizi se bude v příštích letech mírnit. Vývoj inflace stále trhá historické rekordy.

Centrální banky se snaží pomyslný inflační požár uhasit, uvolněná fiskální politika a silné tlaky na růst mezd jej však mohou zpětně rozdmychávat. Fed bude na svém červencovém zasedání zřejmě opět reagovat razantním zvýšením sazeb o minimálně 0,75 p. b. ECB by se měla očekávaným zvýšením sazeb o 0,5 p. b. konečně postavit po bok „hikujících“ centrálních bank.


Mohlo by vás zajímat: Sloupek Kateřiny Lhotské: Když reklama vychovává


Graf červencového čísla upozorňuje, jak s nástupem letní turistické sezóny neobvykle narostlo procento zrušených letů. Za tímto nestandardním vývojem lze hledat jak pocovidový hlad cestujících po cestování, tak nedostatečný počet zaměstnanců leteckých společností a letišť. Podle analýzy společnosti Mabrian nejvíce omezuje lety společnost Turkish Airlines, která ve zkoumaném období zrušila téměř 7 % letů ze své celkové letecké kapacity. Na druhém místě je britská letecká společnost easyJet s více jak 5 %.

Globální ekonomický výhled Válečný konflikt má výrazné redistribuční náklady 2

Eurozóna

Oživení eurozóny po covidových uzavírkách se odkládá a na blízkém horizontu se rýsuje nebezpečí recese. Po ukončení restrikcí se otevřel sektor pohostinství, zábavy a služeb, ale oživení aktivity zbrzdila válka na Ukrajině, složitá situace v dodavatelských řetězcích či vysoká inflace. Průmysl zaznamenal mírný růst v dubnu i květnu, i když šetření PMI jasně naznačují ztrátu dynamiky a pokles nových objednávek, zejména ze světa. Podobně i PMI ve službách sice zůstal v pásmu expanze, ale i zde je patrná ztráta tempa po kompletním odstranění restrikcí. Cenové tlaky jsou ale v sektoru služeb značné, zatímco v průmyslu jsme již patrně za vrcholem zdražování. Inflace se propisuje také do dynamiky maloobchodních tržeb a špatného sentimentu domácností. Evropané si snaží užít léto a cestování, třebaže podzimní ochlazení je již na obzoru. Vyčerpané úspory z dob pandemie, rostoucí účty za energie a potraviny zasáhnou již tak napjaté rozpočty domácností. Firmy sice stále těží z objednávek z minulých měsíců, ale postupně splaskne i tento podpůrný polštář. Recese v závěru roku je tak již na stole, aniž by zatím došlo k přerušení dodávek plynu z Ruska.


Mohlo by vás zajímat: S malými dětmi v autě se nejčastěji bourá v létě


Inflační tlaky v eurozóně stále překvapují svou silou, v červnu inflace opět zrychlila, a to na 8,6 %. Propisují se do ní zejména silně rostoucí ceny energií (více než 40 % mzr.) a potravin (téměř 9 % mzr.). I jádrová inflace je vysoká, což jen podpoří rozhodnutí ECB v červenci poprvé zvýšit základní úrokové sazby. Červencové zasedání bude klíčové i z hlediska dalšího připravovaného kroku ECB – budou zveřejněny detaily nástroje proti fragmentaci finančních trhů. Zvýšení úrokových sazeb totiž znamená riziko, že dojde k neúměrnému nárůstu výnosů zemí jižního křídla (tzv. fragmentace). Vrásky na čele představitelů ECB pak dělá i slábnoucí euro, které se během druhé červencové dekády dostalo poprvé za celou historii na paritu k americkému dolaru. Kroky ECB totiž zaostávají za razancí americké centrální banky. Není tedy divu, že nová publikace CF přinesla snížení výhledu růstu HDP v obou letech, přičemž zejména revize pro rok 2023 byla znatelná. Výše se naopak posunul výhled inflace, a to v obou letech.

Globální ekonomický výhled Válečný konflikt má výrazné redistribuční náklady 3

Více informací ZDE

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články