MMF snížil ve své jarní prognóze pro letošní i příští rok výhled na 3,6 %. Pro vyspělé ekonomiky jsou růstové vyhlídky ještě nižší a klesající (3,3 %, resp. 2,4 % pro letošní a příští rok). Naopak u rozvíjejících se a rozvojových ekonomik lze očekávat mírně vyšší a v čase sílící růst (3,8 %, resp. 4,4 %). Válkou vyvolaný růst cen komodit a rozšiřující se cenové tlaky vedly ke zvýšení predikce inflace, u vyspělých zemí na hodnotu 5,7 % pro rok 2022 (a 2,5 % pro příští rok), v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách na 8,7 %, (resp. 6,5 %).
Vzhledem k dosaženým rekordním hodnotám inflace a stále silným tlakům na růst spotřebitelských i výrobních cen sílí jestřábí rétorika nejen v rámci Fedu, ale i ECB. Z Frankfurtu stále častěji pronikají hlasy podporující brzké (pravděpodobně již v červenci) ukončení čistých nákupů aktiv (program APP). ECB rovněž upouští od rétoriky přechodnosti inflačních tlaků a zvažuje zvýšení úrokových sazeb, které jsou již více než sedm let beze změny. Signály z Washingtonu, D. C. jsou čitelnější, viditelné zvyšování sazeb bude pokračovat.
Graf aktuálního čísla ukazuje empirický vztah mezi vývojem inflačních očekávání a náladou spotřebitelů v USA. Oba indikátory jsou nyní v době vysoké inflace pečlivě sledovány s obavou z budoucího stagflačního vývoje. Nicméně, klesající sentiment domácností nemusí být vpředhledícím ukazatelem pro pokles spotřeby a tím i cestou k poklesu hospodářské aktivity, ale může jen odrážet obavu z nejistoty ohledně vyšších cen. Tato interpretace by byla příznivější pro další celosvětový vývoj, neboť nálada spotřebitelů je v některých ekonomikách níže než v předkrizové době. Nejistota ohledně vyšších cen stoupá s geografickou blízkostí konfliktu na Ukrajině a mírou závislosti zemí na produktech a surovinových dodávkách z Ukrajiny a Ruské federace.
[22918]
Eurozóna
Po výrazném mezičtvrtletním zpomalení ekonomiky eurozóny v závěru roku 2021 v důsledku pandemie koronaviru zhatila vyhlídky na rychlé oživení ruská invaze na Ukrajinu. Nakažlivější varianta koronaviru omikron, která se v Evropě rozšířila na přelomu loňského a letošního roku naštěstí nevedla k výraznějšímu nárůstu počtu hospitalizovaných osob, a tedy ani k restriktivním vládním opatřením v rozsahu předchozích vln. Fungování firem bylo nicméně krátkodobě negativně ovlivněno vyšší nemocností a karanténami. Sentiment domácností byl navíc srážen vysokými cenami energií. Následné ekonomické zotavování bylo však v únoru přerušeno ruským vojenským útokem na Ukrajinu. Přijaté sankce proti Rusku vyvolaly prudký růst cen energetických, průmyslových i potravinářských komodit.
Zároveň válečný konflikt přispěl k již tak napjaté situaci s nedostatkem materiálů a komponent. Poruchy v dodavatelských řetězcích, které jsou v současnosti historicky nejvyšší, se tak zřejmě protáhnou až do roku 2023. V sentimentu domácností i firem se projevuje vysoká ekonomická nejistota. V podnikatelském sektoru se podle šetření Evropské komise zhoršilo produkční očekávání doprovázené předpokládaným dalším růstem prodejních cen z důvodu rostoucích nákladů. V březnu zesílil růst životních nákladů, kdy došlo ke skokovému zvýšení inflace, která byla tažena hlavně cenami energií. Vedle energií k celkové inflaci přispívá také zrychlený růst cen potravin i jádrových cen, zejména vlivem potíží v dodavatelských řetězcích a průsaku vysokých cen energií do dalších cenových okruhů.
Mohlo by vás zajímat: ČBA: Zájem o hypotéky neklesá. Plánuje ji 13 % Čechů
Válečný konflikt na Ukrajině srazil dolů letošní očekávaný ekonomický růst a zároveň přispěl k výraznému přehodnocení inflace směrem nahoru. Aktuální výhled analytiků CF pro růst v roce 2022 se oproti únoru snížil o 1,1 p. b., zatímco očekávaná inflace se zvýšila o 2,6 p. b. Inflace dosáhne svého vrcholu v polovině letošního roku, a poté bude postupně klesat. V příštím roce by měla v průměru dosáhnout 2,4 %. Měnová politika ECB se posouvá ve směru ukončení nákupů aktiv a očekávaného zvýšení úrokových sazeb ke konci letošního roku.
Komentáře
Přidat komentář