Inflace stoupla na 14,2 procenta. Je nejvyšší od roku 1993

Meziměsíční srovnání

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 1,8 %. V oddíle bydlení byly vyšší zejména ceny elektřiny o 4,3 %, zemního plynu o 4,7 %, tepla a teplé vody o 2,8 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu a opravy bytu o 2,3 % a tuhých paliv o 3,9 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny masa o 8,7 % (z čehož ceny vepřového masa byly meziměsíčně vyšší o 23,3 %), zeleniny o 4,3 %, cukru o 17,9 %, polotučného trvanlivého mléka o 6,8 %, vajec o 8,4 %, mouky o 21,9 % a olejů a tuků o 2,4 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán v oddíle alkoholické nápoje, tabák, kde byly nižší ceny vína o 4,1 %, lihovin o 2,5 % a piva o 1,2 %. V oddíle doprava klesly ceny pohonných hmot a olejů o 3,3 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,9 % a ceny služeb o 1,6 %.

Meziroční srovnání

„Spotřebitelské ceny vzrostly oproti loňskému dubnu o 14,2 %. Bylo to nejvíce za poslední tři desetiletí, kdy v prosinci 1993 meziroční růst cen dosáhl hodnoty 18,2 %. Výši dubnového meziročního indexu nejvíce ovlivnily ceny bydlení, pohonných hmot a potravin,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v dubnu o 14,2 %, což bylo o 1,5 procentního bodu více než v březnu. Zrychlení meziročního cenového růstu nastalo zejména v oddíle bydlení a v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle bydlení vzrostly ceny elektřiny o 30,1 % (v březnu o 24,7 %), zemního plynu o 44,2 % (v březnu o 37,7 %), tuhých paliv o 24,1 % (v březnu o 19,9 %) a tepla a teplé vody o 17,5 % (v březnu o 13,9 %).

V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje zrychlil růst cen mouky na 52,3 % (v březnu 30,3 %), masa na 11,0 % (v březnu 2,2 %), polotučného trvanlivého mléka na 31,3 % (v březnu 20,1 %), vajec na 14,2 % (v březnu 1,9 %) a cukru na 25,5 % (v březnu 10,3 %). V oddíle stravování a ubytování se zvýšily ceny stravovacích služeb o 19,5 % (v březnu o 15,0 %). Naopak v oddíle alkoholické nápoje, tabák meziroční růst cen zpomalil. Ceny lihovin klesly o 4,1 % (v březnu růst o 0,7 %), ceny vína se v dubnu meziročně nezměnily (v březnu růst o 5,0 %) a ceny piva vzrostly o 2,0 % (v březnu o 3,8 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v dubnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení, vzrostly ceny nájemného z bytu o 4,5 %, vodného o 5,3 % a stočného o 6,4 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle doprava, kde byly vyšší ceny automobilů o 13,8 % a pohonných hmot a olejů o 41,5 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně vyšší ceny chleba o 20,3 %, másla o 31,6 % a brambor o 19,2 %. Ceny oděvů vzrostly o 21,4 % a obuvi o 15,2 %.

Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe zveřejnila finální výsledky evropských pojišťoven za rok 2020

Imputované nájemné (náklady vlastnického bydlení) vzrostlo o 17,7 % (v březnu o 16,3 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů, stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení imputovaného nájemného byl 113,7 %.  Ceny zboží úhrnem vzrostly o 15,3 % a ceny služeb o 12,1 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v dubnu 7,0 % (v březnu 6,1 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) 

Podle předběžných výpočtů vzrostl v dubnu HICP v Česku meziměsíčně o 1,8 % a meziročně o 13,2 %. Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v dubnu 2022 za Eurozónu 7,5 % (v březnu 7,4 %), na Slovensku 10,9 % a v Německu 7,8 %. Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v březnu 7,8 %, což bylo o 1,6procentního bodu více než v únoru. Nejvíce ceny v březnu meziročně vzrostly v Litvě (o 15,6 %) a nejméně na Maltě (o 4,5 %). Více informací na internetových stránkách Eurostatu: HICP.  

Pádivá inflace poškodí i střední třídu

Kvůli vysoké inflaci se od září znovu mimořádně zvednou důchody. Zásluhový procentní díl penze by měl vzrůst o 5,2 procenta. Starobní důchod by se tak měl zvýšit zhruba o 700 korun. Mimořádná valorizace bude po běžném lednovém přidání kvůli prudkému zdražování letos už podruhé. Poprvé se penze kvůli inflaci zvednou od června. Mimořádné přidání se týká starobních, invalidních i pozůstalostních důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení na konci března vyplácela celkem přes 2,84 milionu penzí, z toho přes 2,36 milionu starobních. Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 16 249 korun. V červnu se zásluhový díl penze zvýší o 8,2 procenta. Započítával se růst cen od loňského července do letošního ledna. Starobní důchod se tak v průměru zvedne o 1017 korun. 

Podle ekonoma Lukáše Kovandy dubnová míra inflace v ČR opět všem vyrazila dech. Tato pádiví inflace už je tak razantní, že se citelně podepíše na životní úrovni nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy. Pro vládu představuje závažný problém, neboť frustrace a pocit zmaru obyvatelstva se v příštích měsících kriticky umocní. Za celý letošní rok je třeba počítat v průměru se zhruba 14procentní inflací. Česká národní banka bude nucena zvýšit svoji základní úrokovou sazbu letos až k úrovni sedmi procent.

Mohlo by vás zajímat: Slavia byla v roce 2021 profitabilní. Navzdory monopolizaci pojištění cizinců

Inflace se podle Kovandy projeví například i v cenách jízdného na vlak. České dráhy jej letos masivně zdraží. Kvůli rapidní inflaci bude muset podnik změnit zažitý způsob úpravy cen jízdného. České drahý tradičně upravují ceny – zpravidla směrem nahoru – vždy v prosinci, a to na základě inflace předešlého roku. V uplynulé řadě let tak zdražovaly jen o nižší jednotky procent ročně. Letos však má být situace diametrálně odlišná. Podnik varuje, že v prosinci přistoupí na úpravu cen nikoli na základě inflace roku předešlého, tj. roku 2021, ale na základě inflace letošní. Ta přitom může dosáhnout až úrovně dvaceti procent, pokud by se dále vyhrotila válečná situace na Ukrajině a došlo k odstřižení dodávek ruského plynu. I pokud však k takovému nepříznivému vývoji nedojde, bude se letošní inflace pohybovat až kolem 15 procent. O tolik by tedy České dráhy zdražovaly. Zvláště neblaze by takového zdražení dolehlo na děti, studenty a seniory. Těm všem byla letos v dubnu snížena sleva na jízdném. Pokud je řádná cena vlakové jízdenky 100 korun, platili za ni ještě v březnu jen 25 korun. Nyní už však tedy platí 50 Kč. A od prosince tedy až 60 korun. To je zdražení o 140 procent během necelého roku.

Mohlo by vás zajímat: Následné vzdělávání: Analýza potřeb pojištění vozidel

Inflace v dubnu 2022 mírně nad prognózou ČNB 

Podle ředitele senkce měnová ČNB Petra Krále dubnový meziroční růst spotřebitelských cen byl ve srovnání s jarní prognózou ČNB o čtyři desetiny procentního bodu výraznější. Za touto odchylkou stálo větší než očekávané zrychlení jádrové inflace a regulovaných cen. Naopak o něco méně, než bylo prognózováno, rostly ceny potravin. Prognóza dynamiky cen pohonných hmot se v podstatě naplnila. 

V jádrové inflaci se projevuje nadále silná dynamika produkčních cen v zahraničí a doznívající znatelné domácí nákladové i poptávkové tlaky. V rámci cenového jádra také dále roste příspěvek nákladů vlastnického bydlení v podobě tzv. imputovaného nájemného. Pokračující znatelné zrychlování růstu regulovaných cen odráží neustávající zvyšování účtů za elektřinu, plyn a teplo pro domácnosti. K vzestupu burzovních cen energií na rekordní hodnoty přispěla i ruská invaze na Ukrajinu. Válečný konflikt se promítá i ve zdražování potravin v důsledku výrazného růstu cen agrárních komodit, neboť Ukrajina je jedním z předních světových vývozců pšenice. Výrazné zdražení ropy vlivem vypuknutí válečného konfliktu se odráží i v mimořádně vysokém meziročním růstu cen pohonných hmot.

Mohlo by vás zajímat: Markéta Šichtařová: Benzín na příděl!

Podle základního scénáře jarní prognózy ČNB bude inflace s přispěním všech svých složek v nejbližších měsících kulminovat na hladině kolem 15 % a cenový růst zůstane na dvouciferných hodnotách i po zbytek letošního roku. To bude odrážet pokračující zdražování plynu a elektřiny pro domácnosti, další zrychlení růstu cen potravin a přetrvávající vysokou jádrovou inflaci. Rekordně silné nákladové tlaky tažené dovozními cenami i domácí ekonomikou přitom mají patrně svůj vrchol již za sebou. V průběhu roku se budou inflační tlaky snižovat díky odeznívání aktuálně vysokého růstu dovozních cen, poklesu domácích ziskových marží a udržení mzdového růstu na uzdě. V příštím roce se nákladové tlaky dále zmírní v důsledku stabilizace a následného mírného poklesu dovozních cen. Ke snížení inflace pod 10 % začátkem příštího roku povede odeznění aktuálních mimořádných cenových tlaků, dosavadní zvyšování úrokových sazeb ze strany ČNB a očekávané posílení kurzu do blízkosti 24 CZK/EUR. Rozhodná měnová politika ČNB současně pomáhá ukotvovat inflační očekávání firem i domácností. Díky tomu bude inflace v příštím roce rychle klesat a v jeho druhé polovině se sníží do blízkosti 2% cíle.