Inflace znovu zrychluje. Meziroční růst cen dosáhl 18 %

Meziměsíční srovnání 

Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 0,8 %. V oddíle bydlení se zvýšily ceny zemního plynu o 15,2 %, elektřiny o 3,6 %, tuhých paliv o 6,9 % a tepla a teplé vody o 0,8 %. V oddíle stravování a ubytování byly vyšší ceny stravovacích služeb o 2,0 %. V oddíle bytové vybavení, zařízení domácnosti vzrostly zejména ceny přístrojů a spotřebičů pro domácnost o 2,3 % a zboží a služeb pro běžnou údržbu domácnosti o 3,5 %.

Mohlo by vás zajímat: TOP 30 pojišťovacích makléřů za rok 2021 v Česku dle oPojištění.cz

V souvislosti se začátkem nového školního roku se zvýšily ceny v oddíle vzdělávání o 6,4 %. Poplatky v mateřských školách vzrostly o 5,7 %, školné na soukromých gymnáziích a na středních soukromých školách o 6,7 %, poplatky za výuku jazyků o 9,2 %, školné v základních uměleckých školách o 7,7 % a poplatky ve školních družinách o 8,7 %. Na snižování celkové hladiny spotřebitelských cen působil v září především pokles cen v oddíle rekreace a kultura, kde v důsledku končící letní sezóny klesly ceny dovolených s komplexními službami o 20,5 %. V oddíle doprava byly meziměsíčně nižší ceny pohonných hmot a olejů o 4,0 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 1,5 %, zatímco ceny služeb o 0,3 % klesly.

Meziroční srovnání

„Meziroční cenový růst v září opět zrychlil a již dosáhl 18 %. Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 %,“ uvádí Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.

Mohlo by vás zajímat: Japonsko: Pojištění při kolapsu z vedra a pojištění pro případ osamělé smrti

Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 18,0 %, což bylo o 0,8procentního bodu více než v srpnu. Toto zrychlení[1]⁾ bylo ovlivněno zejména vyššími cenami v oddíle bydlení, kde zrychlil růst cen elektřiny na 37,8 % (srpnu 34,6 %), zemního plynu na 85,9 % (v srpnu 61,4 %) a tuhých paliv na 55,8 % (v srpnu 45,8 %). V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly ceny masa o 23,6 % (v srpnu o 21,8 %) a ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce o 25,8 % (v srpnu o 24,1 %). Naopak zpomalení meziročního cenového růstu nastalo v září především v oddíle doprava, kde byly ceny pohonných hmot a olejů vyšší o 22,7 % (v srpnu o 28,3 %).

Na meziroční růst cenové hladiny měly v září největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde kromě nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny nájemného z bytu o 5,2 %, vodného o 5,3 %, stočného o 6,4 %, tepla a teplé vody o 21,1 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje, kde byly meziročně vyšší zejména ceny mouky o 61,0 %, drůbežího masa o 36,7 %, polotučného trvanlivého mléka o 50,1 %, másla o 50,5 % a cukru o 33,8 %. V oddíle doprava se zvýšily ceny automobilů o 15,6 %. V oddíle stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 26,0 %.

Mohlo by vás zajímat: Dva trendy v pojištění osob

Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) se zvýšily o 16,4 % (v srpnu o 18,0 %) zejména v důsledku růstu cen stavebních materiálů a dále cen stavebních prací a cen nových bytů pro vlastní bydlení. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 118,3 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 20,7 % a ceny služeb o 13,7 %. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v září 12,7 % (v srpnu 11,7 %).

Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP) 

Podle předběžných výpočtů vzrostl v září HICP v Česku meziměsíčně o 0,9 % a meziročně o 17,8 % (v srpnu o 17,1 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v září 2022 za Eurozónu 10,0 % (v srpnu 9,1 %), na Slovensku 13,6 % a v Německu 10,9 %. Nejvyšší byla v září v Estonsku (24,2 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v srpnu 10,1 %, což bylo o 0,3 procentního bodu více než v červenci. Nejvíce ceny v srpnu meziročně vzrostly v Estonsku (o 25,2 %) a nejméně ve Francii (o 6,6 %). 

Mohlo by vás zajímat: ČSOB Pojišťovna chrání své klienty už 30 let

"Inflace v Česku, meziroční na úrovni 18 procenta, za měsíc září opět překonává drtivou většinu expertních odhadů (18 vs. Střední hodnota expertních odhadů dle Bloombergu: 17,2 procenta). Je nejvyšší od prosince 1993. Vyšší než většinově předpokládaná je i inflace meziměsíční (0,8 vs. 0,2 procenta). Zkrocení inflace bude tedy ještě náročný zápas. Meziměsíční inflace stoupla ze srpnové úrovně 0,4 na zářijovou 0,8 procenta. To je poměrně výrazné zrychlení, které nesignalizuje inflační útlum. Na stranou druhou je třeba říci, že zářijová meziroční inflace nadále citelně zaostává za předpokladem České národní banky z její aktuální prognózy. ČNB totiž počítala s údajem 20,4 procenta," říká ekonom LUkáš Kovanda.

Podle Kovandy je vyšší než předpokládaná inflace důsledkem především vyššího než očekávaného zářijového nárůstu cen energií, které meziročně přidaly takřka 50 procent, a částečně také potravin. Například samotný zemní plyn ale meziročně zdražuje dokonce o takřka 86 procent. Z potravin zdražuje výrazně maso, o více než 23 procent. Zachycení cenového nárůstu energií je značné závislé na metodice ČSÚ a konkrétně na tom, jak se růst cen energií postupně propisuje do cen v inflačním koši, jejž statistici sledují. Jedná se se o postupný proces a nárůst velkoobchodních cen energií se tak propisuje do finálních cen postupně, například kvůli fixacím.

Mohlo by vás zajímat: Allianz: Už třetí rok v řadě rostla globální finanční aktiva dvouciferným tempem

"V dalších měsících se bude inflace pohybovat kolem úrovní posledních měsíců, výrazněji níže zamíří v příštím roce, kdy se ještě zásadněji projeví efekt navýšené základny meziročního srovnání. Za celý letošní inflace vykáže hodnotu kolem 17 procent. Bankovní rada ČNB na zářijový vývoj nebude reagovat změnou svého většinového postoje, takže nárůstu základní úrokové sazby se zatím nedočkáme. Bankovní rada odkáže na svoji zmíněnou prognózu a bude argumentovat, že inflace za ní citelně zaostává, pročež není třeba dále měnovou politiku zpřísňovat zvýšením úroků – postačí pokračující intervence za silnější korunu. ČNB v rámci této intervence za posledních takřka již pět měsíců vydala devizy v přepočtu zhruba 800 miliard korun, zhruba pětinu jejich celkového objemu," uzavírá Kovanda.

[1]⁾ Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.