Meziměsíční srovnání
Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu o 0,3 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák se zvýšily ceny tabákových výrobků o 1,3 %, lihovin o 1,7 % a vína o 1,8 %. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje vzrostly především ceny uzenin o 2,1 %, ovoce o 2,2 %, polotučného trvanlivého mléka o 8,8 %, olejů a tuků o 3,1 %, nealkoholických nápojů o 1,0 %, čokoládových výrobků o 4,7 %, másla o 4,8 % a vepřového masa o 1,0 %. Růst spotřebitelských cen v oddíle bydlení byl způsoben zejména vyššími cenami nájemného z bytu o 0,3 % a tepla a teplé vody o 0,7 %. Meziměsíční pokles cen byl zaznamenán především v oddíle doprava, kde klesly ceny pohonných hmot a olejů o 2,2 % a ceny automobilů o 0,7 %. Z potravin byly nižší zejména ceny zeleniny o 4,0 % (z čehož ceny brambor klesly o 21,2 %), drůbežího masa o 5,0 % a vajec o 6,2 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,1 % a ceny služeb o 0,5 %.
Mohlo by vás zajímat: Největší světové pojišťovny podle výše nebankovních aktiv
Meziroční srovnání
„Srpnový meziroční vývoj spotřebitelských cen významně ovlivnily ceny potravin a pohonných hmot, jejichž oboustranné pohyby se však vzájemně vykompenzovaly. Ceny pohonných hmot byly oproti loňskému srpnu nižší o zhruba 4 %. Benzín Natural 95 se na čerpacích stanicích v průměru prodával za 37,65 Kč/l, což byla nejnižší cena od letošního ledna. Nafta se prodávala za 36,08 Kč/l, což bylo nejméně od července loňského roku,“ uvedla Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ.
Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v srpnu stejně jako v červenci o 2,2 %. Zpomalení[1]) meziročního růstu cen v oddíle doprava bylo kompenzováno zmírněním cenového poklesu v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje. V oddíle doprava došlo v srpnu ke zpomalení cenového růstu především vlivem cen pohonných hmot a olejů. Ty přešly z červencového růstu o 5,6 % v pokles o 4,1 % v srpnu. V oddíle potraviny a nealkoholické nápoje většina sledovaných položek zmírnila svůj meziroční pokles. Ceny mouky byly v srpnu nižší o 10,6 % (v červenci pokles o 15,4 %), uzenin o 2,8 % (v červenci pokles o 4,4 %). Ceny položek ve skupině mléko, sýry, vejce v srpnu klesly o 3,7 % (v červenci pokles o 7,1 %), ovoce o 2,4 % (v červenci pokles o 4,2 %), zeleniny o 2,0 % (v červenci pokles o 4,8 %). Ceny másla zrychlily svůj meziroční růst na 22,4 % (v červenci růst o 15,2 %), čokoládových výrobků na 18,6 % (v červenci růst o 16,0 %), nealkoholických nápojů na 4,2 % (v červenci růst o 3,4 %).
Mohlo by vás zajímat: Lucie Žulavská: Pravidla pro elektrokolaře existují. Liší se však stát od státu
Na meziroční růst cenové hladiny měly v srpnu nadále největší vliv ceny v oddíle bydlení, kde vzrostly ceny nájemného z bytu[2]) o 6,6 %, výrobků a služeb pro běžnou údržbu bytu o 4,7 %, vodného o 10,9 %, stočného o 13,4 %, elektřiny o 8,2 % a tepla a teplé vody o 5,8 %. Ceny zemního plynu meziročně klesly o 7,2 % a tuhých paliv o 2,5 %. Další v pořadí vlivu byly ceny v oddíle stravování a ubytování v důsledku vyšších cen stravovacích služeb o 6,8 % a ubytovacích služeb o 8,5 %. V oddíle alkoholické nápoje, tabák vzrostly ceny lihovin o 5,0 %, piva o 4,4 % a tabákových výrobků o 6,5 %. Ceny vína meziročně klesly o 1,9 %. V oddíle rekreace a kultura se zvýšily ceny dovolených s komplexními službami o 2,8 %. Naopak na meziroční snižování celkové cenové hladiny v srpnu nejvíce působily (i když mírnějším tempem) ceny v oddíle potraviny a nealkoholické nápoje (pokles o 1,8 %).
Náklady vlastnického bydlení (imputované nájemné) meziročně vzrostly o 1,2 % (v červenci o 0,9 %) zejména v důsledku růstu cen nových nemovitostí. Úhrnný index spotřebitelských cen bez započtení nákladů vlastnického bydlení byl 102,3 %. Ceny zboží úhrnem vzrostly o 0,5 % a ceny služeb o 5,0 %. Hladina bazického indexu spotřebitelských cen k základnímu období průměr roku 2015 byla v srpnu 152,4 % (v červenci 152,0 %). Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v srpnu 3,9 % (v červenci 4,4 %).
Harmonizovaný index spotřebitelských cen (HICP)
Podle předběžných výpočtů HICP v srpnu v Česku meziměsíčně vzrostl o 0,1 % a meziročně o 2,4 % (v červenci o 2,5 %). Podle bleskových odhadů Eurostatu byla meziroční změna HICP v srpnu 2024 za Eurozónu 2,2 % (v červenci 2,6 %), v Německu 2,0 % a na Slovensku 3,2 %. Nejvyšší byla v srpnu v Belgii (4,5 %) a nejnižší v Litvě (0,7 %). Podle předběžných údajů Eurostatu byla meziroční změna HICP 27 členských zemí EU v červenci 2,8 %, což bylo o 0,2procentního bodu více než v červnu. Nejvyšší byla v červenci v Rumunsku (5,8 %) a nejnižší ve Finsku (0,5 %).
Mohlo by vás zajímat: Pavel Mencl vede strategický rozvoj skupiny Allrisk: Fokus na inovace a kvalitu
Inflace v Česku je vyšší, než se čekalo, kvůli dražšímu mléku, máslo či čokoládě
Podle ekonoma Lukáše Kovandy analytici čekali zmírnění inflace z červencové úrovně 2,2 procenta ke dvouprocentní úrovni inflačního cíle ČNB. Koruna v reakci na zveřejnění údajů přechodně zpevnila pod psychologickou hranici 25 korun za euro, plyne z dat agentury Bloomberg. Výraznější než očekávaná inflace totiž zvyšuje pravděpodobnost pomalejšího dalšího snižování základní úrokové sazby ČNB, které by zvýšilo atraktivitu koruny v očích investorů.
„Za rychlejší než předpokládanou inflací stojí zejména vyšší než předpokládaný růst cen potravin v meziměsíčním srovnání, který se v meziroční perspektivě projevil jejich mírnějším než přepokládaným zlevněním. To tak nebylo dostatečné silné, aby i přes podporu zlevňujících pohonných hmot – meziročně levnějších o zhruba čtyři procenta – „stáhlo“ celkovou meziroční inflaci až k cílované hodnotě dvou procent. V srpnu oproti červenci zdražila celá řada potravin, například mléko o takřka devět procent, máslo o necelých pět, stejně jako čokoládové výrobky. Máslo či čokoládové výrobky patří k potravinám, které byly v srpnu draží i meziročně. Ve zbytku letošního roku budou inflační tlaky nadále pod kontrolou. Meziroční inflace by neměla překročit úroveň 2,5 procenta. Spotřebitelská poptávka totiž i přes letošní oživení zůstává z dlouhodobého hlediska slabší, a to i kvůli nijak oslňujícímu vývoji reálných mezd v letošním prvním pololetí. Oboje nahrává tomu, aby inflace zůstala pod kontrolou i při dalším vyhlíženém snižování úrokových sazeb ČNB,“ uvedl Lukáš Kovanda.
Mohlo by vás zajímat: Insurer of the Green 2024: První triumf KB Pojišťovny
„Srpnová meziroční inflace stagnovala na 2,2 % a skončila tak nad odhadem trhu ve výši 2 % (dle Reuters) i starším odhadem centrální banky předpokládajícím pokles na 1,8 % (graf 1). Meziměsíčně ceny vzrostly o 0,3 % (vs. očekávání stagnace, červenec + 0,7 %), přitom obvykle v srpnu mírně klesají. Proinflačně působily zejména ceny potravin, imputované nájemné a ceny alkoholických nápojů, opačným směrem pak působily ceny pohonných hmot. V příštích měsících meziroční inflace opět zrychlí a nejvyšší úrovně dosáhne v prosinci, a to zejména vlivem nižší srovnávací základny z loňského roku. ČNB dnešní hodnota inflace bude utvrzovat v potřebě pomalého poklesu sazeb a očekáváme tak postupné snižování o čtvrt procentního bodu na každém měnovém jednání do konce roku, hlavní sazba ČNB by se tak měla do konce roku dostat na 3,75 %,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.
Meziměsíční vývoj inflace byl podle něj tažen několika protichůdnými pohyby. Ve směru růstu působily ceny potravin, které vzrostly o 0,5 %, přitom tradičně v srpnu klesají a meziměsíční pokles bývá v srpnu nejsilnější v daném roce (graf 2). Potraviny v srpnu tak patřily mezi hlavní faktory, proč celková inflace skončila nad očekáváním trhu i ČNB. Meziroční pokles cen potravin se totiž zmírnil z -3,8 % na -2,3 % yoy, což meziroční inflaci oproti červenci zvyšuje o více než 0,2procentního bodu (tab 1, první řádek). K meziměsíčnímu růstu přispěly rovněž ceny dovolených, které však spíše korigují své protiinflační působení minulých měsíců, překvapivě začíná postupně růst také položka imputovaného nájemného, ve kterém se promítá růst cen nových nemovitostí. Její meziměsíční růst o 0,6 % je nejsilnější od září 2022 a z meziročního pohledu roste o 1,2 %, nejvíce za poslední rok (graf 3). V opačném směru pak působily ceny pohonných hmot, které poklesly o 2,2 % meziměsíčně a rovněž ceny automobilů či domácích spotřebičů (tab 2, spodní část).
„Pokud se podíváme na meziměsíční vývoj v letošním srpnu ve srovnání s dlouhodobým vývojem srpnové inflace, rozdílně se vyvíjely zejména ceny alkoholických nápojů, potravin a odívání (graf 4). Také meziměsíční růst cen služeb i zboží v letošním srpnu byl stále nad dlouhodobým srpnovým průměrem (graf 5). Ceny zboží vzrostly o 0,1 % (obyčejně v srpnu klesají o 0,3 %, zde však hrály roli ceny potravin), ceny služeb pak vzrostly o 0,5 %, zatímco dlouhodobý růst činí 0,25 %,“ dodal Seidler.
Nadále platí, že proinflačně působí zejména ceny služeb, jejich meziroční dynamika v srpnu nepatrně vzrostla z 4,9 na 5 %, ceny zboží meziročně rostou o 0,5 %. Inflace bez cen potravin pak dosáhla 3,1 % yoy a poklesla z červencových 3,4 %. „Dnešní vývoj inflace tak opět potvrdil, že jednoměsíční výkyvy inflace oběma směry je nutné brát s větší rezervou a rozkolísanost inflace je do velké míry tažena potravinami. Právě potraviny tak stály za tím, že inflace skončila nad odhady. Odeznívání růstu cen služeb je však relativně pomalé, což je dáno i postupným zrychlováním cen imputovaného nájemného, které má ve službách vysokou váhu. Dnešní nad očekávání vyšší inflační čísla vzhledem k vlivu potravin nepředstavují pro ČNB výraznější problém a spíše ji utvrzují v tom, že další snižování sazeb bude pokračovat po tradičních čtvrtinách. Za celý letošní rok čeká poslední prognóza ČBA průměrnou inflaci ve výši 2,3 %,“ uzavřel Seidler.
[1]) Zrychlení/zpomalení růstu meziročního cenového indexu je rozdíl mezi aktuálním a předchozím meziročním indexem. Je proto závislé na změně aktuálního meziměsíčního indexu a zároveň na změně základny – meziměsíčního indexu (růstu/poklesu) ve stejném měsíci loňského roku.
[2]) Nájemné z bytu zahrnuje jak nově uzavřené smlouvy, tak i stávající.
Komentáře
Přidat komentář