Americký think tank Atlantic Council ve zprávě Global Foresight 2036 popisuje budoucnost, kterou formuje mocenské soupeření, technologická akcelerace a tlak na instituce, o které se opírá světový obchod i bezpečnost. V listopadu a prosinci 2025 se organizace ptala 447 geostrategů a expertů na budoucí vývoj, jak podle nich bude vypadat svět za deset let. Celkem 63 % respondentů očekává, že svět v roce 2036 bude v horší kondici než dnes.
Zpráva Atlantic Council pracuje s několika scénáři budoucího vývoje a ukazuje, kde se mohou během příští dekády kumulovat rizika s dopadem na veřejnou sféru i soukromý sektor. Pro pojišťovnictví je tento pohled důležitý, protože část popsaných hrozeb může vstoupit do cen zajištění, limitů pojistných smluv, dostupnosti krytí a samotného posuzování pojistitelnosti.
Mohlo by vás zajímat: ČKP: Počet pojištěných vozidel přesáhl 9,9 milionu
Geopolitika mění pojistnou matematiku
Výrazná část průzkumu se týká proměny světové moci. Podle Atlantic Council očekává 58 % respondentů, že Čína bude v roce 2036 nejsilnější ekonomickou mocností světa. Spojené státy mají podle většiny dotázaných zůstat hlavní vojenskou mocností. Vztah obou zemí tak může patřit k hlavním zdrojům bezpečnostního, obchodního a technologického napětí.
Zvláštní pozornost poutá Tchaj-wan. Celkem 70 % dotázaných očekává, že se Čína během příští dekády pokusí ostrov ovládnout silou. Více než 40 % respondentů si dokáže představit novou světovou válku ve formě vícefrontového konfliktu mezi velmocemi. V této skupině odborníků je nejčastěji zmiňovaným spouštěčem oblast Tchaj-wanu a Východočínského nebo Jihočínského moře. Dalšími ohnisky jsou východní Evropa a Blízký východ.
Pro pojistný trh jde o varování, které přesahuje válečné škody. Konflikty mezi velmocemi mohou narušit dodavatelské řetězce, dopravu, energetickou infrastrukturu, finanční trhy nebo kybernetickou bezpečnost. V praxi by rostl tlak na pojištění přerušení provozu, politických rizik, přepravy a kybernetických incidentů. Větší význam by získalo přesné znění výluk, doložek a příčinné souvislosti mezi událostí a vzniklou škodou.
Geopolitická událost většího rozsahu se může propsat do více pojistných linií současně. Dopad na přepravu může navázat na výpadek dodávek, ten se může promítnout do přerušení provozu a následně do odpovědnostních sporů. Pro pojistitele by proto rostl význam scénářového testování a průběžného vyhodnocování expozic podle regionů, odvětví a klíčových dodavatelů.
Atlantic Council se věnuje i válce na Ukrajině. Podle 52 % respondentů se může proměnit v dlouhodobě zamrzlý konflikt. Zpráva zároveň ukazuje oslabení Ruska jako mocenského aktéra. Pouze velmi malý podíl respondentů očekává, že Rusko bude v roce 2036 patřit mezi hlavní světové mocnosti v ekonomice, diplomacii nebo technologiích. Současně je Rusko nejčastěji zmiňovanou velmocí, u které část expertů připouští možnost vnitřního rozpadu.
Pro Evropu by takový vývoj znamenal dlouhodobé bezpečnostní napětí a tlak na energetickou, dopravní i obrannou infrastrukturu. Pro pojistitele by šlo o prostředí vyžadující pravidelné přehodnocování regionálních expozic, kumulací rizik a podmínek zajištění. Význam by získaly také sankční doložky, politická rizika a schopnost klientů doložit původ zboží, vlastnické vazby nebo expozici vůči rizikovým teritoriím.
Mohlo by vás zajímat: Kamila Šimonová: Ochrana majetku nekončí podpisem smlouvy
Samostatnou oblastí je budoucnost NATO. Průzkum ukazuje, že aliance podle části respondentů zůstane důležitým bezpečnostním rámcem, ale může se výrazně změnit. Téměř polovina dotázaných očekává, že NATO v roce 2036 nebude existovat ve své současné podobě. Část expertů zároveň připouští slabší roli Spojených států v evropské bezpečnosti a větší odpovědnost evropských států.
Tento posun by měl pro pojistný trh praktické důsledky. Vyšší obranné výdaje, změna bezpečnostních garancí, tlak na kritickou infrastrukturu a větší důraz na odolnost ekonomik mohou ovlivnit veřejné rozpočty, investice i rizikový profil velkých podniků. Pojistitelé by museli častěji zohledňovat, jak se mění bezpečnostní prostředí konkrétní země, jak funguje ochrana strategických aktiv a jaké jsou možné dopady sankcí nebo omezení obchodu.
Silným tématem je také šíření jaderných zbraní. Celkem 85 % respondentů očekává, že během příštích deseti let přibudou státy nebo území s jadernými zbraněmi. Nejčastěji se v této souvislosti zmiňuje Írán, Saúdská Arábie, Jižní Korea, Japonsko a některé evropské státy bez vlastního jaderného arzenálu. Většina respondentů současně nepředpokládá použití jaderné zbraně v konfliktu během příští dekády.
Pro pojistný trh je důležitý už samotný růst napětí. Jaderné riziko patří mezi oblasti, kde soukromé pojištění tradičně naráží na hranice své kapacity a kde klíčovou roli hraje stát, mezinárodní dohody a jasné rozdělení odpovědnosti. Šíření jaderných zbraní zároveň zvyšuje význam politických rizik, krizového plánování a ochrany majetku v regionech s vyšší bezpečnostní expozicí.
Mohlo by vás zajímat: Kamila Šimonová: Umělá inteligence může pomáhat. Odpovědnost však nést nemůže!
Evropa je ve zprávě popsána jako prostor, který může převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Celkem 57 % respondentů očekává, že Evropa do roku 2036 dosáhne větší strategické autonomie. Atlantic Council však zároveň upozorňuje na slabší vyhlídky Evropské unie v oblasti ekonomické, technologické a vojenské moci. Část respondentů připouští i možnost vnitřního oslabení nebo rozpadu EU.
Pro pojišťovnictví je to důležité kvůli regulatorní stabilitě, přeshraničnímu podnikání a společným pravidlům finančního trhu. Silnější evropská autonomie může podpořit investice do obrany, kybernetické bezpečnosti a infrastruktury. Oslabení koordinace by naopak mohlo zvýšit roztříštěnost pravidel, náklady na compliance a nejistotu při správě přeshraničních pojistných programů.
Technologie, klima a instituce posouvají hranice krytí
Další výraznou linií zprávy je umělá inteligence. Podle 58 % respondentů může svět do roku 2036 dosáhnout obecné umělé inteligence, tedy systému, který by se kognitivními schopnostmi vyrovnal člověku napříč úkoly. Současně 56 % dotázaných očekává, že dopad umělé inteligence na globální dění bude celkově příznivý. Podíl respondentů, kteří vnímají technologický rozvoj a ztrátu pracovních míst jako největší hrozbu pro globální prosperitu, se oproti předchozímu ročníku více než zdvojnásobil na 14 %.
Pro pojišťovny se tím otevírá rozsáhlá oblast nových otázek. Umělá inteligence může zlepšit práci s daty, odhalování podvodů, oceňování rizik i komunikaci s klienty. Současně může vytvářet škody, které budou obtížně zařaditelné do současných pojistných produktů. Může jít o chyby automatizovaných rozhodnutí, odpovědnost za špatné doporučení, kybernetické útoky s využitím generativních nástrojů nebo reputační škody způsobené falešným obsahem.
Allianz Risk Barometer 2026 tento trend potvrzuje z firemního pohledu. Kybernetické incidenty zůstaly největším globálním podnikatelským rizikem a umělá inteligence se posunula na druhé místo. Přerušení provozu je třetí nejvýznamnější hrozbou. Politická rizika s násilím vystoupala na svou dosud nejvyšší globální pozici. Výsledky ukazují, že technologická, geopolitická a provozní rizika se v podnikové praxi stále více prolínají.
Pro pojistitele to znamená potřebu přesněji definovat, kdy je umělá inteligence nástrojem, kdy příčinou škody a kdy urychluje již známý typ rizika. Velký význam bude mít také práce s kumulací. Selhání jednoho široce používaného modelu, cloudové služby nebo dodavatele technologické infrastruktury může zasáhnout velké množství klientů současně. Taková událost se v pojistné matematice chová jinak než běžná jednotlivá škoda.
Mohlo by vás zajímat: #5 díl ČAP TV: Jaké jsou aktuální informace z pojistného trhu?
Významný posun přináší pohled na klimatická rizika. V průzkumu Atlantic Council uvedlo 30 % respondentů válku mezi velmocemi jako největší hrozbu pro globální prosperitu v příští dekádě. Klimatickou změnu takto označilo 17 % dotázaných. Více než 80 % respondentů zároveň očekává, že svět bude během příštích deseti let teplejší, a 64 % počítá s možností války o přístup ke sladké vodě před rokem 2036.
Pro pojišťovny je podstatné oddělit pořadí politických priorit od fyzického dopadu rizika. Klimatická změna může být ve veřejné debatě dočasně zastíněna bezpečnostními tématy, škodní dopady extrémního počasí tím nezmizí. Vyšší teploty, nedostatek vody, požáry, povodně a silné bouře budou dál vstupovat do oceňování majetkového pojištění, zemědělského pojištění i krytí přerušení provozu.
Swiss Re ve své zprávě k přírodním katastrofám upozorňuje, že pojištěné škody z přírodních katastrof v roce 2025 dosáhly 107 miliard dolarů. Zajistitel zároveň zdůrazňuje, že růst škod často vychází z kombinace vyšší koncentrace majetku v rizikových oblastech a pomalejší adaptace. Vedle samotného krytí proto poroste význam prevence, územního plánování, odolnější výstavby a sdílení dat mezi veřejnou správou a pojistným trhem.
Český trh má v tomto směru vlastní zkušenost. Povodně, vichřice, krupobití a podpojištění ukazují, že kvalita pojistné ochrany se měří také správně nastavenou pojistnou částkou, aktuálním oceněním majetku a srozumitelnou komunikací s klientem. V prostředí častějších extrémů se prevence a pravidelná aktualizace smluv budou stávat běžnou součástí klientské péče.
Mohlo by vás zajímat: UNIQA: Kdo se stal manažerem rozvoje firemního obchodu?
Atlantic Council zároveň upozorňuje na slábnutí mezinárodních institucí a demokracie. Podle 71 % respondentů bude mít Organizace spojených národů v příští dekádě menší vliv. U Světové obchodní organizace čeká pokles vlivu 65 % dotázaných. Část expertů očekává také slabší roli Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Téměř polovina respondentů se domnívá, že současný ústup demokracie se může prohloubit.
Pro pojišťovny má tato část zprávy přímý význam. Slabší mezinárodní instituce mohou znamenat menší předvídatelnost obchodních pravidel, složitější řešení sporů a větší nejistotu při přeshraničním podnikání. Demokratický útlum může zvyšovat riziko zásahů státu, regulatorních zvratů, měnových omezení nebo problémů s vymahatelností práva. To se může projevit v pojištění politických rizik, odpovědnosti managementu, obchodních úvěrů i mezinárodních investic.
Zpráva se dotýká také role dolaru a kryptoměn. Přibližně 80 % respondentů očekává, že jiné měny, komodity nebo aktiva během příští dekády částečně oslabí dominanci amerického dolaru. Nejčastěji se jako vyzyvatel objevují kryptoměny, dále čínský jüan a zlato. Dolar má podle zdroje zůstat hlavní světovou měnou, jeho postavení však může čelit většímu tlaku.
Pro pojistný trh to znamená riziko finanční volatility, složitější správu rezerv, vyšší význam měnového zajištění a nové otázky kolem plateb, sankcí a digitálních aktiv. Kryptoměny mohou posilovat šedou ekonomiku, usnadňovat obcházení sankcí a komplikovat dohled nad finančními toky. Zároveň mohou vytvářet nové typy majetkových a odpovědnostních nároků, které se budou obtížně oceňovat bez dostatečně dlouhé škodní historie.
Mohlo by vás zajímat: 1Q 2026: Prudential Financial s provozním ziskem 7,6 %. Swiss Re rovněž v zisku
Poslední důležitý okruh představuje pohled globálního Jihu. Respondenti z těchto zemí častěji očekávají vzestup Číny, příznivější výsledek války na Ukrajině pro Rusko, slabší pozici Spojených států a vyšší pravděpodobnost globálního vícefrontového konfliktu. Častěji také vidí Blízký východ jako možné ohnisko širší války.
Pro pojišťovny je rozdílné vnímání rizik důležité při práci na trzích mimo Evropu a Severní Ameriku. Firmy působící v rozvíjejících se regionech mohou čelit jinému politickému výhledu, odlišné míře důvěry v instituce a větší citlivosti na měnové nebo obchodní šoky. Pro pojistitele a zajistitele to zvyšuje význam lokálních dat, znalosti regulatorního prostředí a schopnosti přizpůsobit krytí konkrétnímu trhu.
Zpráva Atlantic Council ukazuje, že pojistný trh se bude v příští dekádě pohybovat v prostředí, kde jedna událost může zasáhnout více druhů krytí současně. Geopolitické napětí se může promítnout do přepravy, kybernetických incidentů i přerušení provozu. Technologické selhání může vyvolat odpovědnostní spory napříč trhy. Extrémní počasí může zvyšovat tlak na ceny, limity i kapacitu zajištění. Slabší instituce a finanční volatilita mohou ztížit vymahatelnost práva, správu sankčních režimů i fungování mezinárodních pojistných programů.
Pro pojišťovny z toho vyplývá konkrétní úkol. Budou muset přesněji pracovat s kumulací rizik, průběžně aktualizovat modely, srozumitelně nastavovat výluky a otevřeně vysvětlovat klientům, kde končí standardní pojistná ochrana. Klientům se bude stále častěji vyplácet pravidelná revize smluv, realistické ocenění majetku a větší důraz na prevenci. Rok 2036 je z pohledu pojistných smluv blízký horizont. Rozhodnutí o datech, limitech, zajištění a komunikaci s klienty se proto budou promítat do konkurenceschopnosti pojistitelů mnohem dříve. Trh, který dokáže rizika pojmenovat srozumitelně a ocenit odpovědně, bude mít silnější pozici ve chvíli, kdy se dnešní scénáře začnou propisovat do skutečných škod.
Komentáře
Přidat komentář