MeToo proniklo už i do pojišťovnictví. Indické firmy se nechávají pojistit pro případ, že by je zaměstnankyně, nebo zákaznice žalovaly kvůli sexuálnímu obtěžování. A je jedno jestli skutečnému nebo domnělému, protože o pravdivost obvinění v této kampani vůbec nejde. Nelze si v souvislosti s touto zprávou nevzpomenout na jednu filmovou hlášku z populárních „básníků“: „Pane profesore, může lidská blbost způsobit pokrok? Může Šafránku. Ale jen jako vedlejší produkt.“
Ve Švédsku přišel řetězec Burger King s „pojištěním“, které aspiruje na vysoké umístění v hitparádě absurdit. Vztahuje se na situace, kdy bude v této severské zemi vyhlášen zákaz grilování a lidé si tak nebudou moci sami připravovat hamburgery. Pokud jsou ale „pojištěni“, mohou přijít do provozovny zmiňovaného řetězce a tam svoji oblíbenou pochoutku dostanou.
Mohlo by vás zajímat: Přikryl a Čechová: ZDP aneb Zlomyslnosti Domácího „Právotvůrce“
Jen zasvěcení ale ví, že je to past. O tomto „plnění“ se totiž provede záznam do švédského centrálního registru zdraví, kde se u každého občana sleduje, co všechno zbaští. Na tento registr jsou napojeny tamní životní pojišťovny, a pro konzumenty hamburgerů tak bude automaticky uplatňována výluka na plnění v případě kardiovaskulárního onemocnění, nebo rakoviny trávicího traktu (Pozn. KL: poslední tři věty jsou fikce. I když vzhledem k tomu, v jakém rozsahu pečuje Švédsko o blaho svých občanů, možná ne moc velká).
Japonské pojišťovny se chystají sjednávat pojištění demence. Má se z něj vyplácet plnění v případě, že pojištěný bude touto chorobou postižen. V Evropě by určitě pojištění vztahující se k demenci také slavilo úspěch. Jen by muselo být koncipováno úplně jinak a krýt především zvýšené náklady firem související s nutností realizovat něčí dementní nápady.
Pojišťovny objevily InsurTech a pustily se do vymýšlení souvisejících projektů. Trochu to připomíná předchozí digitalizační vlny, kdy se často zaváděly nové nástroje bezmyšlenkovitě. Zhruba před deseti lety se například začaly objevovat první webové aplikace zpřístupňující klientům po přihlášení jejich pojistné smlouvy. A pojišťovny začaly jedna za druhou vytvářet své „self care zóny“. Ne že by tak usilovaly o zlepšení služeb svým klientům, ale kdo něco takového neměl, byl „divnej“. Podle toho to také vypadalo.
Mohlo by vás zajímat: Šedé zóny pojištění kybernetických rizik
Do těchto aplikací se nalily nekřesťanské prachy, a když se později ukázalo, že to zase takový šlágr z pohledu klientů není, dostalo nejprve pár lidí padáka, a pak se začalo konečně přemýšlet, k čemu by mohly být „self care zóny“ vlastně dobré. Někomu se je vylepšit podařilo, někomu ne. A jaké z toho plyne poučení? Pokud se budou do InsurTech pouštět pojišťovny samotné, dopadne to stejně bídně. Jedinou šancí, jak se tomuto debaklu vyhnout, je spojit se pro tento účel s někým, kdo ví „která bije“.
A co náš osmičkový seriál? V říjnu je z českého pohledu jasnou jedničkou sté výročí republiky. Po celý měsíc se však stále ještě válčilo na frontách Velké války a vojska Ústředních mocností dostávala od armád Dohody pořádně „na frak“. Výjimkou bylo na počátku října vítězství Rakousko-Uherských vojsk v bitvě o město Drač. Bylo to poslední vojenské vítězství habsburského panovnického rodu za jeho téměř 400 let trvající panování nad našimi zeměmi (1526-1918). A vlastně i poslední vojenské vítězství vůbec.
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář