Sloupek Kateřiny Lhotské: Daň z pojistného, aneb ber, kde se dá


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Daň z pojistného, aneb ber, kde se dá

Na Slovensku se chystají změnit systém zdanění pojistného. V současnosti uplatňují sazbu 8 % na celý neživot, ovšem tamní vláda navrhuje její zachování jen na „povinné zmluvné poistenie“ a u ostatních produktových linií ji sladit se standardy používanými v EU. Co to má znamenat, není úplně jasné. V EU totiž žádné standardy neexistují.

I když jeden vlastně ano. Skoro všude, kde je tato daň zavedena, totiž sazby „standardně“ rostou.  A někde to jsou docela pálky. Tak například v Řecku je to 15 % (bývalo 10 %), ve Francii 11,6 % (nárůst z 9 %), nebo na Maltě, kde povyskočila sazba o jeden procentní bod na 11 %. Ve Velké Británii, Slovinsku a Portugalsku rostly také, ale tamní sazby se (zatím) drží v jednociferných hodnotách. Region střední a východní Evropy je touto odvodovou patologií zatím postižen jen málo. Je ovšem otázkou, jak dlouho to vydrží, protože tímto způsobem chtějí vlády nově tahat lidem peníze z kapes také v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku.

Když člověk vidí, co se děje za našimi humny, tak může snadno získat pocit, že je česká kotlina ostrůvkem imunity ve světě zamořeném epidemií zvanou „daň z pojistného“. Ale zdání klame. Z pojistného na povinném ručení se totiž už pár let odvádí 3 % jako příspěvek do Fondu zábrany škod. Což není nic jiného než zmiňovaná daň. Jen jinak pojmenovaná. A kdo si ještě pamatuje na to, jaké myšlenkové perly padaly v průběhu jeho schvalování z některých poslanců, ví, že mohlo být i hůř. To však nebyl první pokus u nás pojistné zdanit. Už předtím, v roce 2010, se totiž objevil návrh s ambicí obohatit tímto způsobem náš rozpočet zhruba o 5 miliard. Nebyly sice známy konkrétní sazby daně, ale kdyby se týkala jen neživotního pojištění, tak by se pohybovaly někde kolem 8 %. Tedy jako nyní na Slovensku.


Mohlo by vás zajímat: Namiesto odvodu z poistenia bude daň. Rezort financií napráva vlastné chyby


Je samozřejmě otázka, co by hypotetické zavedení takové daně znamenalo pro klienty pojišťoven. Logicky se nabízí, že by se daň promítla do výše pojistného, a to by tedy mělo přiměřeně vzrůst. Není však jasné, jestli by jeho navýšení kopírovalo přesně daňovou sazbu, nebo by konkurenční prostředí donutilo pojišťovny jeho část „zatáhnout ze svého“. U zmiňovaného příspěvku do Fondu zábrany platila druhá možnost, kdy jej pojišťovny „vzaly na sebe“ dokonce celý. I když je otázkou, co to „vzetí na sebe“ vlastně znamená. Určitě tím není myšleno to, že by akcionáři kvůli tomu rozbili svá prasátka. Spíše to, že pojišťovny zvýšené náklady související s příspěvkem „zatáhly z jiných přihrádek“. Ty ovšem předtím naplnily z pojistného inkasovaného právě od klientů.

Ale tentokrát by se situace nejspíš neopakovala a dopad zavedení daně do výše pojistného by byl přímočařejší. Už z toho důvodu, že ostatní produktové linie nejsou tak cenově senzitivní jako povinné ručení a na nějakou tu kačku v pojistném se tam tak nekouká. Takže by případné zavedení daně tentokrát klienti pocítili zvýšením pojistného, a to nejspíš v plné parádě.

Určitou nadějí je, že žádná ze stran kandidujících v blížících se volbách nemá daň z pojistného ve volebním programu. Objevuje se tam sice sektorová daň, ale to je něco trochu jiného. S daní z pojistného ji spojuje však to, že by i její zavedení odnesli nejvíc klienti. Absence čehokoliv v programu však nic neznamená. Ostatně příspěvek do Fondu zábrany také voličům nikdo „nesliboval“ a došlo na něj. A pokud by se nedej bože zhoršila v nejbližších letech ekonomická situace a došlo zase na nějakou tu krizi, tak jsou sliby politiků zapomenuty ještě rychleji, než když hospodářství roste. A v daňové oblasti pak platí jediné – ber kde se dá…

 

Kateřina Lhotská

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.

člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články