Tak nějak se nabízí, že by tedy měl vycházet z relevantních podkladů, pro jejichž zpracování bylo použito přiměřených metod. U veškerých odhadů a hypotéz by měla být doložena jejich oprávněnost a realističnost. Není to zkrátka úplně triviální záležitost, a tak není divu, že na to existují různá školení, kde každému zájemci vtlučou do hlavy, jak se to má správně dělat.
Po jeho absolvování by měl být schopen korektně posuzovat náklady projektu, střízlivě odhadovat jeho přínosy, identifikovat případná rizika a kalkulovat s nimi, a to celé dát do (pokud možno) pochopitelných souvislostí. A samozřejmě také umět vše srozumitelně odprezentovat těm, kteří o realizaci projektu rozhodují.
Nicméně tyto dovednosti nejsou ještě zárukou toho, že člověk v potu tváře nevytvoří „byznys kejs“, se kterým se bude moci jít akorát tak vyfotit. Ony totiž ty náklady a předpokládané přínosy nejsou zdaleka ty nejdůležitější vstupy. Naprosto zásadní je totiž informace, jak má vlastně „byznys kejs“ vyjít. Nevěříte?
Mohlo by vás zajímat: Věštírna Martina Podávky: Lego jako nástupce POV-HAV-Doplňků
Tak si představme dva jedince mající za úkol jej vytvořit. První k tomu přistoupí přesně podle „příručky“, začne odhadovat náklady, analyzovat přínosy a ty převádět do peněz. K tomu bude používat sofistikované nástroje, kterými se bude snažit ověřit hypotézy týkající se budoucího vývoje v oblasti, které se daný projekt dotýká. Ten druhý místo toho všeho položí svému šéfovi jednoduchou otázku: „Má to vyjít, nebo se jen hledají důvody, jak projekt zazdít?“ A v závislosti na odpovědi „byznys kejs“ připraví. Tipněte si, kdo bude slavit při prezentaci výsledku své práce větší úspěch?
Ten první začne vysvětlovat, z čeho všeho vycházel, jak postupoval a k čemu došel. Pokud bude výsledek odpovídat „politické vůli“, bude vše v pořádku. Avšak nedej bože, když dojde k závěru, který by s ní byl v rozporu. V tu ránu se na něj sesype lavina zpochybňujících argumentů, a nakonec bude rád za to, že dostane možnost vzít připomínky v potaz a „byznys kejs“ přepracovat. To ten druhý dopadne diametrálně odlišně. Na konci prezentace totiž každý uslyší to, co slyšet chtěl. A že jim předtím vyprávěl „Pohádky ovčí babičky“? Kdo by to rozporoval, když bylo dosaženo požadovaného výsledku…
Mohlo by vás zajímat: IAIS ke koronaviru: Co se má změnit?
Mohlo by se tedy zdát, že druhý postup je nejen méně konfliktní a zajišťující příznivé vnímání daného člověka, ale i mnohem jednodušší. Opak je pravdou. Ono je totiž někdy nesmírně těžké udělat z něčeho, co je na první pohled neuvěřitelná blbina, zdánlivě smysluplný projekt. To už chce pořádně popustit uzdu fantazii. To se pak v „byznys kejsu“ objevují věci, nad kterými zůstává rozum stát. Přesně podle taktiky „KPD“. Neboli „Každá Pitomost Dobrá“.
Osobně jsme jich viděla několik a některé stály opravdu za to. O tři z nich se s vámi podělím. První je z jedné pojišťovny. Tam dlouho hledali přínosy projektu upravujícího proces likvidace pojistných událostí a furt nic. A tak za ně ze zoufalství prohlásili to, že se tím likvidace zrychlí a pojišťovna tak ušetří na pojistném plnění vypláceném na úhradu nákladů za náhradní vozidlo. A projet byl schválen.
Druhý případ se odehrál nejen mimo pojišťovnictví, ale i mimo finanční sektor. V jedné firmě vytvářeli „byznys kejs“ jako podklad pro schválení marketingové kampaně. Obdobná proběhla už před časem na Slovensku a ukázalo se, že to byly vyhozený prachy. A tak zdvojnásobili předpokládaný podíl pozitivních odpovědí klientů (zkrátka „respons rejt“) s tím, že v Česku žije dvakrát víc lidí než na Slovensku (sic!). Vůle vyhodit prachy z okna i podruhé byla zkrátka obrovská…
Mohlo by vás zajímat: Koronavirus tvrdě zasáhl Česko. Strádá automobilový a zpracovatelský průmysl
Zatímco předchozí dva „byznys kejsy“ byly vytvářeny s cílem projekt prosadit, ten poslední ho měl naopak zazdít. A tak se do nákladů projektu změny informačního systému započítaly i ztráty vzniklé zvýšenou nemocností zaměstnanců vyvolané psychickými problémy v souvislosti s nutností se novému systému přizpůsobit. Signifikantní je, že ani v tomto případě při nikdo ani necek a projekt skutečně zařízli.
Až tedy budete někdy připravovat „byznys kejs“, zjistěte si především informaci, jak má vyjít. A pokud vám to nedá a spočítáte si bokem i ten „skutečný“, modlete se, aby výsledek tomu požadovanému odpovídal…
Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.
Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES
Komentáře
Přidat komentář