Sloupek Kateřiny Lhotské:Podezřelí jsme všichni


			Sloupek Kateřiny Lhotské:Podezřelí jsme všichni

Jestli jsem před dvěma týdny psala o tom, že na nás koronamrška začala zase trochu cenit zuby, tak to už dnes neplatí. Už je na nás totiž cení docela dost. Jenom přitom zatím nekouše jako na jaře, protože vážných průběhů je v poměru k počtu pozitivních případů a provedených testů stále relativně málo.

Ono se k tomu už nějakou dobu schylovalo, a tak bychom neměli být překvapení. První signály, že se něco děje, se začaly objevovat, když se v průběhu prázdnin testovaly před začátky soutěží sportovní týmy a v řadě z nich se našlo koronapozitivních hned několik hráčů. Pamatuji se, jak jsem si krátila čas na cestě tramvají čučením do mobilu a tam jsem na nějakou takovou zprávu narazila. Podívala jsem se po svých spolucestujících a hlavou mi blesklo, kolik infikovaných by se asi našlo, kdyby někdo do té tramvaje vběhnul a všem cestujícím prošťoural frňáky tyčinkou na odběr vzorků.

Je totiž více než jisté, že mezi námi pobíhá pěkná řádka lidí, na které koronamrška skočila a rozhodla se s nimi jít po nějakou dobu společnou cestou, aniž by považovala za důležité o tom dotyčného informovat. A že tedy ti, kteří jsou tzv. „vytrasováni“ jako pozitivní, jsou objeveni více méně náhodou, a to jen díky tomu, že se jiná koronamrška rozhodla dát někomu jinému najevo, že s ním chce společnou domácnost proti jeho vůli sdílet.


Mohlo by vás zajímat: EIOPA: Opce k pojištění pro případ pandemie


Jinak řečeno mezi námi běhá pěkná řádka koronapozitivních lidí a jestli se na ně někdy přijde, nebo ne, závisí především na odolnosti organismu těch, se kterými se potkají, případně, co všechno se při tomto setkání odehraje. Jestli si budou jen povídat, nebo na sebe budou řvát a prskat, případně zda dojde k jiné formě výměny tělních tekutin.

Zkrátka a dobře se podle mne dostáváme do situace, kdy je stále obtížnější kontrolovat a dohledávat, kdo a koho nakazil. Už zkrátka nemůžeme ukázat na jednu slečnu, která přinesla koronamršku do báru a tam se o ni podělila s ostatními. Z tohoto úhlu pohledu pak pomalu ztrácí smysl testovat toho, kdo se jinak cítí zdráv, protože tím jen zbytečně zatěžujeme laboratoře. Sice se tím dozvíme, zda si do seznamu koronapozitivních máme nebo nemáme udělat další čárku, ale otázkou je k čemu nám to je, když se o deseti dalších stejně nedozvíme.


Mohlo by vás zajímat: Přírodní katastrofy způsobily v 1. pololetí 2020 škody za 68 miliard $


To vypadá, jako bych doporučovala na koronamršku rezignovat a dát věcem volný průběh. Tak to ale není. Jen by asi bylo dobré na to jít z druhé strany. Ve chvíli, kdy je totiž onemocnění pro většinu populace jen málo nebezpečné, a naopak je velmi nebezpečné pro lidi, kteří jsou nějak zdravotně oslabeni, mi zkrátka nedává moc smysl snažit se dohledávat ty, kterým nic moc nehrozí. A místo toho bych se soustředila na to, aby byli maximálně chráněni ti, pro které může být onemocnění opravdu nebezpečné. Jak by ta ochrana měla konkrétně vypadat, nechám na jiných. Nemůžu všechno vymýšlet sama…

Po letním oddychu je koronamrška zkrátka zpět. Nemyslím, že je podstatné přít se o to, zda jde o tolik avizovanou druhou vlnu, nebo ne. Ono je to totiž v podstatě jedno. Nijak nám to totiž nepomáhá v řešení úkolu nejdůležitějšího – ochránit ty, kteří se jí neumí bránit sami. A chránit je především před námi ostatními. Protože z toho, že si koronamršku sebou nosíme, jsme podezřelí úplně všichni…

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft. 

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články