Sloupek Kateřiny Lhotské: Pojištění v roce 2050


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Pojištění v roce 2050

Jaká je budoucnost pojištění? Občas někdo na toto téma utrousí nějakou úvahu. Obvykle se při ní omílají tisíckrát provařené fráze o digitalizaci, o úloze sociálních sítí a o nutnosti reagovat na potřeby zákazníků. Ale jak bude pojištění vypadat třeba v roce 2050?

Abychom se mohli o nějakou odpověď alespoň pokusit, tak je třeba si nejdříve položit otázku, jaký bude v té době vlastně svět. Odpověď se hledá těžko, protože výhledy do budoucnosti vzdálené desítky let jsou ale obvykle velmi zrádné. Člověk je při nich totiž ovlivněn současným rozvojem vědy a techniky a logicky předpokládá, že bude vývoj pokračovat stejným směrem. Takto ostatně postupovali i futurologové v minulosti. A jejich předpovědi jim moc nevycházely…

Mistry v tomto oboru jsou spisovatelé sci-fi, byť v jejich případě není možné brát vše za bernou minci a mít na paměti, že používají také uměleckou nadsázku. Ale i tak je na příkladu velikána tohoto oboru A.C.Clarka vidět, jak jsou předpovědi tohoto typu ošidné. Když například pracoval na svém románu „2001: Vesmírná odysea“, psal se rok 1971. Američané za sebou měli několik přistání na Měsíci a Sověty ze všeho nejvíc sžíralo to, že jim prvenství v jeho dobytí vyfouknuli.


Mohlo by vás zajímat: Následky dopravních nehod v důsledku vlivu alkoholu


A.C.Clark, zřejmě pod dojmem toho, že od letu prvního člověka do vesmíru po přistání na Měsíci uběhlo jen osm let, předpokládal, že v roce 2001 se bude na našeho souputníka létat úplně běžně. Jako třeba z New Yorku do Londýna. Leč přišly různé problémy, jejichž důsledkem byla nutnost financovat něco úplně jiného a na tyto smělé plány se od té doby jen práší. A Američany vozí do kosmu Rusové…

O tom, jaký bude svět v budoucnosti, lidé pochopitelně uvažovali i dříve. Ale čím jdeme hlouběji do minulosti, tím jsou jejich představy fantasknější a často i romantičtější. Občas se však někdo zázračně trefil. Například Francouz Jean-Marc Côté předpověděl existenci mobilních telefonů již v roce 1899.

Za příklad „futuristické naivity“ lze naopak považovat úvahu o pozitivním vlivu rozvoje železnic na světový mír. Vznikla za úsvitu tohoto druhu dopravy, kdy se předpokládalo, že železnice budou budovány jen pro potřeby národní dopravní obslužnosti.


Mohlo by vás zajímat: Zvýší inteligentní automatizace obrat ve finančním sektoru?


Útočící armáda by tak při překročení hranic ztratila možnost být po železnici zásobována, zatímco ta bránící by naopak svoji železniční síť k přísunu posil využila, a tak by byla schopna útok odrazit. A kdyby se napadená armáda při vytlačování agresora dostala až na jeho území, vše by se obrátilo. A tak by obě armády nakonec skončily na svém původním území a válka by ztratila smysl, protože by ji nešlo vyhrát. Tato hodně úsměvná teorie vzala za své s prvním nadnárodním propojením železničních sítí. Ale buďme pokorní. Jednou se možná budou naši potomci nad našimi představami o budoucnosti taky usmívat.

Už dnes ostatně vidíme, jak jsme byli před několika lety v některých prognózách naivní, a jak musíme naše představy korigovat a řešit problémy, které nás před časem vůbec nenapadly. Třeba takový internet. Když začínal a postupně se rozvíjel, tak si od něj lidé slibovali, že bude zdrojem informací, které si bude moci každý dohledat a že tedy lidstvo tak nějak „kolektivně zmoudří“. A jaké je skutečnost? Vedle řady užitečných věcí obsahuje i nepředstavitelné množství balastu a blábolů. V této záplavě je pro řadu lidí obtížné odlišit informace podstatné od nepodstatných a pravdivé od nepravdivých. I když to druhé nemá na svědomí internet. To tu bylo vždycky.


Mohlo by vás zajímat: Adrenalin a úrazové pojištění: Co na to pojišťovny?


Co ale s tím? „Ředitelé zeměkoule“ chtějí obsah internetu cenzurovat. Čímž se ovšem stane ze zdroje informací zdrojem řízené manipulace a lidstvo místo aby „kolektivně zmoudřelo“, tak „masivně zblbne“. Ale uvidíme, kam se vývoj nakonec zvrtne. Možná se z internetu stane především prostředek distribuce zboží a služeb, možná technická infrastruktura sloužící k dálkovému řízení, možná úplně něco jiného. Nebo zmizí a nahradí jej úplně něco jiného, o čem dnes vůbec netušíme.

Ale zpět k původnímu tématu. Jaký tedy bude svět v roce 2050 a přeneseně i pojišťovnictví? To sice nikdo neví, ale je téměř jisté, že vše bude na hony vzdálené od našich představ. Ale nejspíš se i v té době najde někdo, kdo se bude na nějaké budoucí informační platformě probírat archivem článků a narazí na text z roku 2018 o tom, jak si lidé tenkrát představovali jeho současnost. A bude se přitom za břicho popadat…

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články