Sloupek Kateřiny Lhotské: Co červenec dal


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Co červenec dal

Na konci července se půlí dětem prázdniny a s nimi i období označované jako okurková sezóna. Tedy takové, kdy se z nedostatku jiných událostí dělají senzace z kdejaké blbiny. Tedy ne že by to bylo po zbytek roku jinak, ovšem v okurkové sezóně je to tak nějak víc vidět. Pojišťovnictví jako by ale žádné „okurky“ neuznávalo, a tak bylo „neokurkových“ událostí a zpráv požehnaně.

Senát nepřijal k novému zákonu o distribuci pojištění a zajištění implementující směrnici IDD žádné usnesení a ten tedy prošel. Vzápětí zamířil na podpis k prezidentovi, který se „hecnul" a stihl jej podepsat ještě v červenci. Vše tedy směřuje k tomu, že zákon začne platit ještě letos od 1. prosince.  Myslím, že by se málokdo zlobil, pokud by prezident tentokrát dělal s podpisem obvyklé ciráty a norma díky tomu platila až od Nového roku.

To Slováci si s implementací IDD pospíšili a stihli to ještě v původním termínu 23. února 2018. A tak si již nějaký ten pátek této směrnice užívají. Mohlo by se tedy zdát, že se na rozdíl od nás už nemusí babrat s nějakou regulací a mohou se konečně věnovat něčemu užitečnému. Tamní politici však naše slovenské kolegy vydechnout nenechají a připravují jim další dáreček – zdanění pojistného.


Mohlo by vás zajímat: Petr Stuchlík: Přešel jsem na druhý břeh. A to se neodpouští


Počet pojištěných vozidel v povinném ručení překonal magickou hranici 8 milionů. Překonání této mety by bylo jistě pozitivní zprávou, kdyby… Kdyby nebyla bilance povinné ručení 12 % v mínusu. Pokud by byla taková ztráta u produktu, který má sjednáno jen pár tisícovek klientů, tak to není žádná velká tragédie a nikdo si toho ani pořádně nevšimne (tedy až na toho, kdo by to měl ve finále zacálovat). Ale u 8 milionů je to už pořádný průšvih. A nejhorší na tam všem je, že v této otázce není ani vidět žádné světlo na konci tunelu. Respektive zatím není pro tmu vidět ani ten tunel…

Podnikatelům v EU vadí domácí byrokracie víc než ta, která přichází od vrchnosti z Bruselu. Takto alespoň hovoří výsledky průzkumu jedné poradenské společnosti. Znamená to snad, že „průměrný“ Evropan si volí do čela své země politiky, kteří dokáží vymyslet ještě větší perly, než je třeba GDPR?


Mohlo by vás zajímat: Nestandardní krok! Příprava V. AML směrnice


V Německu se pokoušejí vyrovnávat množství negativních zpráv týkajících se pojištění zveřejňováním pozitivních zkušeností klientů. Není to jednoduché, protože nespokojený člověk má mnohem větší tendenci si postěžovat než spokojený pochválit. Jestli není těch druhých tak málo také kvůli tomu, že ten, kdo si na pojišťovny nestěžuje, je často podezřelý z toho, že pro nějakou pracuje.

Na rakouské poradce prasklo, že o svých klientech toho zase až tak moc neví a že jim moc nerozumí. Například prý zásadně podceňují to, že klienti vnímají jako důležitý faktor třeba poměr „cena/výkon“ investice, nebo spolehlivost produktu a jeho poskytovatele. Většina poradců naopak věří tomu, že lidé se o tyto ukazatele nezajímají a udělají to, co jim oni doporučí. Jinak řečeno, že jejich klienti jsou úplné trumpety…

V Rakousku zůstaneme v i našem tradičním „osmičkovém“ historickém seriálu? Tentokrát se podíváme do roku 1718. 21. července totiž skončila válka mezi Habsburskou a Osmanskou říší vítězstvím prvně jmenované. Ještě v témže měsíci však přepadli Španělé na rozkaz svého krále Filipa V. Habsburského (posledního toho rodu na španělském trůnu) Sicílii, což vyprovokovalo rakouské Habsburky k zahájení války proti nim. Když to holt v rodině neklape…

Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté korun

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články