Sloupek Kateřiny Lhotské: Pojistné podmínky pište takto...


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Pojistné podmínky pište takto...

Obdobnou výzvu adresoval německý svaz pojišťoven svým členům a představil jim sedm doporučení, kterými by se měli při jejich psaní řídit. A vedle toho jim předvedl i jejich aplikaci na vzorových pojistných podmínkách. Asi aby věděly jak na to. Ale fungovala by tato doporučení i v Česku?

Pokusme se je aplikovat na jednu reálnou formulaci výluky z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Obdobnou má ve svých pojistných podmínkách více pojišťoven, což je dáno nejspíš tím, že ji slovo od slova opsaly ze zákona 168/1999 o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Je to sice na jednu stranu poněkud úsměvné, ale na druhou se jim nelze divit. Text zní takto:

„Byla-li újma způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku újmy řídila jiná osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě újma způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku újmy řídila vozidlo jiná osoba, je pojistitel povinen nahradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením včetně náhrady nákladů vynaložených na péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění a regresního nároku podle článku…“


Mohlo by vás zajímat: Jak na pojistné podmínky? V Německu našli cestu


Už na první pohled je zřejmé, že je to dlouhé, složité a nesrozumitelné. Aby člověk pochopil obsah, musí si text přečíst několikrát. A nejspíš budou tací, kteří jej můžou číst pořád dokola a stejně význam nepochopí. Je to totiž taková typická „právničina“, která je pro běžného člověka téměř neprůstřelná. Navíc v něm vyvolává podezření, že je použita proto, aby se text dal vykládat vždy v jeho neprospěch. Avšak pomohla by srozumitelnosti tohoto odstavce aplikace oněch německých doporučení?

Hned první z nich se týká počtu slov ve větě. Nemá jich být více než 20. Náš příklad obsahuje jedno souvětí, ve kterém je doporučený počet slov překročen čtyřnásobně. Ale rozdělení do několika vět by jeho srozumitelnosti moc nepomohlo. Problém je zjevně jinde. Je totiž použit úplně jiný jazyk než ten, který se běžně používá.

V dalším doporučení se říká, že by se měla rozdělit dlouhá složená slova. Ta jsou však specifikem německého jazyka (na gymplu mi dávalo zabrat slovo Landwirtschaftlichegenossenschaft, což je označení pro bývalá východoněmecká zemědělská družstva), takže tento bod si můžeme škrtnout.

Ve větě by také měla být jen jedna myšlenka. V našem příkladu to, i přes jeho nesrozumitelnost, splněno je. Ovšem jsou i věty, kde se myšlenky dopátrat nelze. A tak by se mělo toto doporučení přeformulovat na „Každá věta obsahuje právě jednu myšlenku“.


Mohlo by vás zajímat: Německý přístup. Průvodce labyrintem IDD


Nedoporučuje se také používat pasiva. V našem příkladu se neustále opakuje „…byla újma způsobena…“. Je fakt, že i v češtině zní lépe „…újmu způsobil…“. Ostatně újma nevzniká jen tak sama od sebe.

Prý by se také měl používat místo nominálního stylu více styl verbální. Nebo chcete-li místo podstatných jmen slovesných přímo slovesa. Takže třeba místo „…vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením…“, by bylo „…vzniklou tak, že … ublíží na zdraví nebo usmrtí…“. No vypadá to, jako by to přežvýkával překladač Google a srozumitelnosti to zjevně spíš ublížilo.

Dalším z doporučení je zříci se odborných výrazů a nesrozumitelné věci vysvětlit. Je pravdou, že výklad pojmů je sice součástí pojistných podmínek běžně, ovšem občas by bylo zapotřebí vyložit i pojmy použité pro výklad pojmů.


Mohlo by vás zajímat: Komentář ČAP: Pojišťovny svazuje evropská regulace


Pojistitelé by se také měli zamyslet nad členěním textu, velikostí písma a grafickým členěním. K tomu snad není co dodat. Snad jen to, že by si zasloužily více pozornosti také nadpisy. Třeba místo „Pojistná nebezpečí“, „Výluky z pojištění“, nebo „Povinnosti pojistníka“ se nabízí „Pro jaké případy jste pojištěn?“, „Kdy pojistné plnění nevyplatíme?“ a „Jaké máte povinnosti?“.

Je zřejmé, že srozumitelnosti textu v našem příkladu by aplikace německých doporučení pomohla jen omezeně. Nešlo však o text vytvořený pojišťovnou, ale o formulaci opsanou ze zákona. A tak by možná stálo za úvahu, kdyby vedle námětů, jak psát pojistné podmínky, vzniklo také doporučení, jak psát srozumitelněji zákony.

Kateřina Lhotská 

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů,  Creasoft s.r.o.

člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články