Sloupek Kateřiny Lhotské: Říjnové postřehy


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Říjnové postřehy

Říjen je zvláštní měsíc. Léto už je definitivně pryč, a zatímco jeho začátek může ještě v člověku evokovat vzpomínky na něj, na jeho konci už je obvykle zasažen tou pravou dušičkovou atmosférou. Obvykle bývá příjemně nostalgická. Ne však tentokrát, kdy byla poměrně zásadně narušena hurikánem Herwart.

Občas zkrátka zafouká a někdy docela hodně, což se stalo právě o posledním říjnovém víkendu. Je to v podstatě stejné jako že občas stoupne voda, nebo naopak nezaprší a voda příliš klesne. Říká se tomu katastrofické živelné pohromy a jejich občasný výskyt je jedním z hlavních důvodů, proč má být člověk pojištěn. Po těchto událostech nastává totiž období, kdy zjistí, že posílat pravidelně pojišťovně peníze není zase až tak hloupý nápad. A ty tak mají opět šanci získat pár kladných bodů. Obvykle ji nepromarní a předpokládejme, že tomu tak nebude ani tentokrát.

V Německu si mohli řešení katastrofických situací nacvičit už počátkem října, kdy se jím prohnala bouře Xavier. Kde se vlastně vzal ten zvyk pojmenovávat katastrofy křestními jmény? Chápu, že to zní „lidštěji“ než označení „bouře XP13A“, ale na druhou stranu jak k tomu Xavierové a Herwartové přijdou. Aby tak po nich ještě chtěli poškození nějaké odškodnění. Jeden hurikán se jmenovat Katrina, tak to abych se bála taky…


Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Odpovědnost na hlavu postavená


U našich západních sousedů ještě zůstaňme. Objevila se u nich pojišťovna, které pojistí případné následné náklady vyplývající z plastických operací. Má se to ale týkat jen zdravotních komplikací. Tedy ne případů, kdy je dotyčná osoba „zkrášlena“ tak, že může vyjít na ulici jen pod pláštíkem noci.

V Česku proběhly volby. Pokud lze na jejich výsledku najít z našeho pohledu alespoň nějaké pozitivum, tak je tím určitě to, že teď budou mít politici úplně jiné starosti než regulovat pojišťovnictví. Ne, že by neexistovaly oblasti, které si o nějaký ten legislativní zásah neříkají. Ze zkušeností je ale zřejmé, že nezájem politiků je obvykle lepší variantou, než jejich snaha věci „vylepšovat“.

To na Slovensku si pojišťovny nemohou naopak na nezájem politiků stěžovat. Ti jim sdělili dvě zprávy. Jak už to tak bývá, jednu dobrou a druhou špatnou. Ta dobrá zní, že současný odvod z pojistného bude zrušen. Ta špatná pak hovoří o tom, že bude nahrazen daní. Jedním z argumentů pro tento krok je, že „tuto daň uplatňují v EU přibližně tři čtvrtiny států“. U argumentace tohoto typu si vždycky vzpomenu na svoji maminku. Ta mi na moje pubertální zdůvodňování „nezbytnosti“ udělat každou blbost, co ostatní („když to dělají holky, tak já musím taky“), vždycky říkala: „A až skočí z mostu do řeky, tak ty skočíš taky?“


Mohlo by vás zajímat: Řidiči v Česku se bojí ostatních řidičů. Důvod?


Pojišťovny prý potřebují „Insurtech partnery“, které jim pomohou oprášit jejich zaprášenou image a otevřít nové cesty k výnosům, tvrdí jakási specialistka na InsurTech. Když pominu to, že tato věta je jak vystřižená z knihy „Jak psát floskule“, tak mne napadá otázka, co to vlastně ten „InsurTech partner“ je? Z etymologie výrazu by se snad dalo odvodit, že jde o technologického partnera specializujícího se na pojišťovnictví. Takže nejspíš další pojem popisující něco, co už tu dávno je a u čeho někdo pocítil potřebu to nějak nově pojmenovat. Kam se hrabou národní buditelé a jejich čistonosoplena, prstobřinkoklap a rokodník… 

A pár pranostik klasicky na závěr. Tak třeba „V říjnu hodně žaludů a bukvic oznamuje zimy víc.“ Nebo „Mlhy v říjnu - sněhy v zimě.“ A protože žaludů a bukvic bylo docela dost a sem tam i nějaká ta mlha, tak to vypadá, že si letos sněhu a ledu docela užijeme. Jen aby nás nezasáhl nějaký Leoš. Tak se totiž ještě žádný hurikán nejmenoval.

Kateřina Lhotská

vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.

člen Finanční akademie Zlaté koruny

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články