Sloupek Kateřiny Lhotské: Senioři stejně finančně gramotní jako omladina?


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Senioři stejně finančně gramotní jako omladina?

Česká bankovní asociace provedla svůj každoroční průzkum finanční gramotnosti českého občanstva. Pozitivní zprávou je, že se jako celek zvyšuje. Alespoň to tedy naznačuje „Index finanční gramotnosti“, který byl v jeho rámci zjišťován.

S výsledky průzkumu se lze seznámit detailně ZDE. Je třeba ocenit, že jsou zpracovány přehledně a srozumitelně, „index“ je posuzován z různých úhlů pohledu a je možno se seznámit i s tím, jak Češi odpovídali na vybrané otázky. Dokument však bohužel neobsahuje vysvětlení metodiky, pomocí které je vlastně onen „index“ měřen, a tedy, co nám jeho hodnota říká. Nezbývá tak než se spokojit s konstatováním, že jeho rostoucí hodnota (oproti loňsku o 4 body vyšší) signalizuje, že se finanční gramotnost zvyšuje, ale oželet to, zda dosažených 61 bodů je výsledek uspokojivý, nebo naopak znamená, že to není žádná sláva. Ovšem to není jediný otazník, který se při pohledu na výstupy průzkumu nabízí.


Mohlo by vás zajímat: Světovou ekonomiku zasáhl tvrdý a bezprecedentní šok


Je třeba zajímavé, že „index“ dosahuje stejné hodnoty ve věkové skupině do 34 let a ve skupině seniorů nad 65 let. Shodou okolností jde o hodnoty nejnižší, což tedy znamená, že lidé v těchto skupinách jsou na tom s finanční gramotností nejhůře. Je to poměrně překvapivé zjištění. V podstatě to totiž znamená, že mladí lidé, kteří vstupují do života a očekává se, že si budou finanční produkty pořizovat, a tedy by bylo fajn, kdyby o tom také něco věděli, jsou na tom s vědomostmi přibližně stejně bledě, jako lidé, se kterými finanční instituce už žádné velké terno neudělají, z hlediska příjmů mají v podstatě „své jisté“ a jsou obecně více obezřetní v otázce zadlužování. Takže jejich relativně horší vědomosti (v porovnání s průměrem) nemusí být zase až tak velký problém.

Asi všichni cítíme, že závěr o stejné finanční (ne)gramotní seniorů a mladých lidí je poněkud ukvapený a povrchní. Dle mého soudu je to proto, že byly nejspíš nevhodně zvoleny věkové kategorie, v jejichž rámci byl průzkum prováděn. Aby měly výsledky nějakou vypovídací hodnotu, měly by být posuzovány takové skupiny, u kterých lze očekávat určitou homogenitu z pohledu chování, zájmů, životních preferencí a cílů. Což se poměrně slušně podařilo u věkových skupiny 35 – 49 let, 50 – 64 let a nad 65 let, ovšem pro skupinu do 34 let to neplatí ani náhodou.


Mohlo by vás zajímat: Pojišťovny ročně odhalí podvody za miliardu korun. Uchránit by mohly daleko více


Tato kategorie v sobě totiž skrývá jak ty, které zajímá především to, jak si co nejvíce „užívat života“ a čerstvě získané (věkové nikoliv však sociální a ekonomické) plnoletosti, tak i lidi kolem třicítky, kteří se už vyřádili, a tak jim začíná něco říkat i slovo „odpovědnost“. Troufám si proto tvrdit, že kdyby existovala tato kategorie rozdělená na respondenty ve věku do 24 let a na ty ve věku 25 – 34 let, že by se jejich výsledky od sebe secsakra lišily. Ta první by vyšla jako značně finančně negramotná, zatímco výsledky té starší by byly naopak srovnatelné se skupinami 35 – 49 let a 50 – 64 let.

Opět se tak ukázalo, že jedna věc je statisticky zpracovat výsledky nějakých dotazníků a druhá je umět vysvětlit. Aby ovšem bylo to druhé možné, je třeba sesbírat data tak, aby vůbec interpretovat šla. Což nelze bez toho, aniž by bylo na začátku jasné, co vlastně chceme průzkumem zjistit a k čemu má takový výstup sloužit. Škoda, že toto uvědomění si cíle u řady z nich chybí…

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft. 

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články