Sloupek Kateřiny Lhotské: Už zase to euro…


			Sloupek Kateřiny Lhotské: Už zase to euro…

V posledních týdnech a měsících dochází k oslabování koruny vůči euru a také k růstu inflace. Dává se to do souvislosti s důsledky koronavirové epidemie a jejího negativního vlivu na ekonomiku. Přičemž se ozývají hlasy, že kdybychom u nás platili eurem, k ničemu takovému by nedocházelo.

V jedné věci mají tito lidé pravdu. Kdybychom u nás platili eurem, tak by bezpochyby neoslabovala naše koruna. Když totiž něco neexistuje, nemůže to ani oslabovat. A částečně je pravdou i to, že růst inflace s oslabováním koruny souvisí. Zdražuje totiž dovoz, který až doposud působil vzhledem k výhodnějšímu kurzu protiinflačně. Což už aktuálně neplatí. Jsou to však dostatečné argumenty pro to, aby bylo možno považovat nepřistoupení naší země k euru za chybu?


Mohlo by vás zajímat: Role distributorů pojištění v globálním AML systému


Předně je velmi ošidné dělat dalekosáhlé závěry na základě krátkodobého vývoje. Navíc v situaci, když jde o relativně malou odchylku. Aktuálně totiž činí inflace 3,2 %. Pohybuje se tak zhruba o jeden procentní bod nad inflačním cílem ČNB, který je 2 % a mírně přesahuje horní hranici tolerančního pásma, které je nastaveno na 3 %. Jinými slovy – není to žádná tragédie. Není ovšem pravdou, že k tomuto vývoji došlo v důsledku koronavirové krize. Toleranční pásmo totiž inflace poprvé překročila už v listopadu loňského roku. Tedy v době, kdy pacient nula nejspíš svého nedostatečně tepelně upraveného netopýra právě konzumoval.

Zastánci eura také často argumentují tím, že slabá koruna je pro nás nevýhodná, protože nám zdražuje dovoz. Ignorují přitom fakt, že je na druhou stranu docela fajn pro naše exportéry. Ono totiž výhodnost, respektive nevýhodnost slabší měny je třeba posuzovat nikoliv izolovaně z pohledu dovozu, nebo vývozu, ale podle celkové bilance zahraničního obchodu.  A tu máme kladnou. Jinak řečeno sice dovážíme zboží a suroviny v přepočtu na koruny dráž, ale zároveň také více inkasujeme za výrobky, které exportujeme. Dokud si tedy kladnou bilanci zahraničního obchodu podržíme, bude pro nás slabší koruna nepochybně přínosná.


Mohlo by vás zajímat: Když zastará pojistka. Co hrozí při podpojištění?


Často se také při proeurové argumentaci hraje na notu Česko – Slovenské rivality a poukazuje se na to, že ekonomika našich východních sousedů roste „díky euru“ rychleji než ta naše. Jenomže ona rostla rychleji dávno před rokem 2009, kdy Slovensko do eurozóny vstoupilo. A intenzita tohoto růstu se poté naopak o něco snížila. V logice výše zmiňované argumentace by se tak dalo úplně stejně tvrdit, že kdyby si Slovensko svoji měnu ponechalo, jeho ekonomika by rostla ještě rychleji. Nicméně ani toto tvrzení by nebylo úplně korektní. Ona se totiž na vývoji HDP podepisuje celá řada vlivů (nezapomínejme třeba na v té době probíhající dluhovou krizi), a tak se na žádná „kdyby“ moc hrát nedá.

Tak jako tak platí, že vzhledem ke koronavirové krizi a nutnost řešit její ekonomické dopady, nebude téma našeho vstupu do eurozóny aktuální ještě po několik let. Schodek rozpočtu bude totiž ještě nějaký ten pátek přesahovat 3 % a naše země tak nebude splňovat jedno ze základních maastrichtských kritérií. Pro tento krok ovšem nehoruje nadšením ani česká veřejnost. Vzhledem k přetrvávajícím rozporům mezi předluženým jihem a odpovědněji hospodařícím severem hrozí totiž členům eurozóny permanentně nebezpečí, že budou platit cizí dluhy. Toto pnutí koronavirová krize jen prohloubila. A tak se nabízí otázka, bude-li za několik let vůbec kam vstupovat…

Tento článek nevyjadřuje názor společnosti Creasoft.

Kateřina Lhotská
vedoucí odděle ní analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
stříbrná blogerka v kategorii Nováček roku 2018 serveru iDNES

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

RSS

Související články