Vždyť si to vezměte. Třeba při takovém zběžném rychlém setkání, kdy jeden člověk běží na vlak a druhému už před pěti minutami začala schůzka. Než by si nadiktovali svoje telefonní čísla, tak jednomu vlak ujede a druhý bude mít o něco větší průšvih. Ale takhle stačí sáhnout do kapsy, vytáhnout onu kouzelnou kartičku a problém je vyřešen. Nebo na schůzce, kde proti vám sedí čtyři doposud neznámí lidé. Stačí si dát před sebe právě obdržené vizitky ve správném pořadí a nestane se vám, že se obrátíte na pana Vojtěšku s oslovením „pane Jetel“.
Je docela zajímavé sledovat, co všechno si firmy na svoje vizitky dávají. Samozřejmostí je grafické provedení v souladu s firemním. Někdy jsou vizitky oboustranné, přičemž je každá strana v jiné jazykové mutaci. Ale kde informační hodnota vizitek občas pokulhává je v označení profesního zařazení daného člověka. Tedy aby z ní bylo zřejmé, co daný člověk vlastně dělá.
Mohlo by vás zajímat: Jakub Strnad: Allianz zažila úspěšný rok
Někdy je to evidentní. Když je na vizitce napsáno třeba „advokát“, „vedoucí likvidace pojistných událostí“, nebo „pojistný matematik“, tak je každému hned jasné s čím se na daného člověka obracet. Ale někdy to může být opravdu hádanka. Třeba takový „Vincenc Fiškule – manažer“. To může znamenat leccos. Pan Fiškule může třeba řídit rozsáhlý tým obchodníků stejně jako manažovat výdej polévky v kantýně. Kdyby chtěl člověk použít český výraz místo slova „manažer“, napsal by na vizitku „vedoucí“. Ale „Vincenc Fiškule – vedoucí“ zní přeci jen trochu provinčně. A asi by se každý logicky zeptal „Vedoucí? A čeho vlastně?“
U „manažera“ lze vše zachránit nějakým přívlastkem. Třeba z označení „obchodní manažer“, nebo „manažer pobočky“ je každému jasné, co daný člověk opravdu dělá. Neplatí to ovšem absolutně. Třeba takový „senior manažer“ obvykle nebývá vedoucím skupiny penzistů. A často nejde ani o člověka v pokročilém věku. Dnes totiž naše společnost dosáhla takového stupně rozvoje, že i mladý člověk může být seniorem. Není to snad krásný příklad věkové nediskriminace?
Mohlo by vás zajímat: EIOPA k Brexitu: Kontinuita služeb musí být zachována
Obdobně nicneříkajícím jednoslovným označením jako „manažer“ je třeba „konzultant“. Taky z toho není jasné, co takový člověk vlastně konzultuje. Jestli se na něj obracet s otázkami bezpečnosti IT systémů, nebo třeba jak na zimu uskladnit mrkev. Dnes je navíc konzultantem kde kdo. Což tuto profesi trochu devalvuje, protože je jasné, že není konzultant, jako „konzultant“. Je zřejmé, že aby mohl někdo s někým něco konzultovat, měl by mít v daném oboru poměrně bohaté praktické zkušenosti. Zkrátka takový životem a světem „ošlehaný“ typ. Z tohoto úhlu pohledu tak působí poněkud rozpačitým dojmem, pokud si u někoho na vizitce přečtete „junior konzultant“. Je to totiž obdobný protimluv, jako „profesionální amatér“.
Vizitka je zkrátka opravdovou vizitkou. Obvykle ani ne tak toho člověka, který vám ji předává, ale především firmy, kterou reprezentuje. A pokud ta se nezamyslí ani nad tím, co na ni napíše, je to určitý signál. Třeba toho, že jí zase až tak moc nezáleží na tom, zda se lidé dozvědí, co od ní vlastně mohou očekávat. Nebo třeba ani nechce, aby se to dozvěděli…
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář