V úvodu své přednášky, která se konala na plenárním zasedání skupiny G30[1] v Berlíně, Klaas Knot zdůraznil, že skutečně vyjadřuje vlastní názory, jež nemusí nutně odrážet názory Rady nebo jejich členů. Základním principem činnosti RFS je, že „nevybírá vítěze“. Zaměřuje se na zajištění toho, že inovace se budou rozvíjet bezpečně a zodpovědně, a to v rámci limitů, které vymezují její politické cíle. Pokud se vezmou v úvahu vztahy mezi inovací a stabilitou, tak vyvstávají podle Knota dva aspekty:
- rychlost, s níž mohou být nové technologie osvojeny a jak rychle to může vést k systémovým implikacím,
- mnohé z těchto inovací mají přeshraniční povahu, což může znásobit jejich dopad a komplikovat regulatorní reakci.
Mohlo by vás zajímat: Michaela Koller: Pojišťovnictví není jen byznys, ale klíčový pilíř ekonomiky
Názorným příkladem, který osvětluje výše uvedené aspekty a jejich dimenze, je případ Libra.[2] Facebook oznámil plán zavést na blockchainu založený platební systém se stablecoiny.[3] Ačkoli nebyl nikdy spuštěn, už jen oznámení záměru vyvolalo silnou reakci globální regulatorní komunity. Potenciální systémové a přeshraniční implikace široce přijatého globálního stablecoinu byly okamžitě zřejmé. Tato epizoda také rozpoutala debatu o zlepšení zkušeností konečných uživatelů v oblasti přeshraničních plateb.
Dále se Knot ve svých úvahách věnuje centrální roli RFS, tj. budování základů pro globální finanční stabilitu ve výše zmíněné oblasti. Globální reakce má dva pilíře:
- pilířem byla příprava doporučení vysoké úrovně pro stablecoiny, která byla zveřejněna v roce 2020 a revidována v roce 2023. Tato doporučení vymezila jasná očekávání týkající se navrhování a provozování stablecoinů tak, aby bylo zajištěno, že nebude dotčena finanční stabilita,
- pilířem byl plán skupiny G20 pro přeshraniční platby (G20 Cross-Border Payments Roadmap). Tento plán se zrodil v době, kdy tradiční finanční systémy byly ve fázi snižování rizik, což vytvářelo mezery, jež mohly vyplnit nové technologie a aktéři.
Stablecoiny mají podle Knota potenciál řešit některé problémy v přeshraničních platbách, ale mohou přinést i nová rizika. Nejsou ani jediným řešením. Inovace v tuzemských platebních systémech – jako jsou mobilní platby, okamžité nebo rychlé platby a prozkoumání možností digitálních měn centrálních bank a tokenizované vklady[4] – mají potenciál přeměnit oblast plateb.
Pokud jde o budoucnost, tak podle Knota zůstává klíčovou otázkou, zda stablecoiny nahradí tradiční přeshraniční platby prováděné bankami. Nebo zůstanou toliko doplňkovým řešením ve fragmentovaném globálním platebním ekosystému? Zatímco odpověď je nejasná, tak potenciální rizika jsou zřejmá.
V souvislosti s výše uvedeným klade Knot další zásadní otázku: Jak odlišný je stablecoin od e-peněz nebo bankovních vkladů? Na první pohled se stablecoin jeví jako nová technologická inovace, která slibuje rychlejší, lacinější a efektivnější platby. Nicméně jejich centrální funkce – uchovávání hodnoty a umožnění plateb – nejsou fundamentálně rozdílné od tradičních finančních nástrojů.
Stablecoin krytý vysoce kvalitními aktivy odráží strukturu emitenta e-peněz. Podobně stablecoin vydaný soukromou entitou s pohledávkou na emitenta se podobá bankovnímu vkladu. Ovšem přes tyto podobnosti stablecoiny často fungují mimo regulatorní rámce, jež se týkají bankovních vkladů a jiných produktů, které jsou podobné bankovním vkladům, jako jsou fondy peněžního trhu.
Mohlo by vás zajímat: Inovace v českých pojišťovnách: Klíč k přežití v digitální éře
To zvýrazňuje důležitost principu „stejná aktivita, stejné riziko, stejná regulace“. Jestliže stablecoin vykonává stejné ekonomické funkce jako tradiční nástroje, tak by se měly řídit ekvivalentními regulatorními a dohledovými standardy. To není o potlačování inovací, ale o zabezpečení finanční stability.
Knot dále upozorňuje, že vedle stablecoinů zůstávají přeshraniční platby v hledáčku RFS, která hodlá naplnit cíl skupiny G20, tj. učinit tyto platby rychlejšími, lacinějšími, přístupnějšími a transparentnějšími.
Přeshraniční platby se ponejvíce opírají o tuzemské platební systémy. Ale na rozdíl od nich neexistuje žádný zastřešující globální rámec správy a řízení pro přeshraniční platby. Přes inovace v přeshraničních platbách přetrvává neefektivnost, vysoké náklady a zpoždění při jejich zpracování. Proto RFS v součinnosti s dalšími zainteresovaným osobami pracuje na sladění technických standardů a také právních, regulatorních a dohledových rámců.
V závěru Knot například zmiňuje, že v dané oblasti je zásadní, aby pokračovala globální koordinace a ostražitý přístup. Je nutné řešit rizika vyvolaná stablecoiny a jinými finančními technickými inovacemi ovšem při zajištění toho, že platební systémy budou spotřebitelům poskytovat dobrou hodnotu.
Co z těchto poznámek předsedy RFS vyplývá? Předně to, že globální regulace vnímá vývoj inovací ve finančním sektoru, snaží se odhalovat možná rizika a navrhnout adekvátní regulaci zejména tam, kde by se mohlo objevit ohrožení globální finanční stability. V žádném případě se nestaví ke stablecoinům předem negativně. Je účelné sledovat další vývoj v této oblasti, protože novátorské platební nástroje s odpovídající regulací mohou přinést ekonomický prospěch i pojišťovnám.
[1] https://www.group30.org
[2] https://www.ft.com/content/a88fb591-72d5-4b6b-bb5d-223adfb893f3
[3] Stablecoiny jsou kryptoměny, jejichž hodnota je rovna jejich podkladovému aktivu.
[4] Tokenizované vklady jsou spojeny s identitou držitele účtu, zatímco stablecoiny jsou na doručitele a jsou spojeny s vlastnictvím tokenu. Více na: https://www.tokenizace.cz/eba-vysvetluje-rozdil-mezi-tokenizovanymi-vklady-a-stablecoiny-e-money-tokeny/
Komentáře
Přidat komentář