Katastrofická povodňová vlna drtila Česko a okolní státy. Finanční kompenzaci škod ponese odvětví, které má odškodňování živelních katastrof v náplni. V souvislosti s postoji v duchu ESG se však v pojišťovnictví projevuje zásadní rozpolcenost.
Mohlo by vás zajímat: Nejvíce globálních škod v první polovině roku 2024 způsobily bouře a záplavy
Na jednom ze zasedání Ústředního krizového štábu uvedl ministr zemědělství Marek Výborný, že pokud by na řece Opavě byla postavena přehradní nádrž Nové Heřminovy, povodně, jež fatálně postihly Krnov a Opavu, by byly nesrovnatelně menší. Tato nádrž se plánuje již několik desetiletí, ale její výstavbu brzdí ekologičtí aktivisté. Podle nich se jedná o megalomanský projekt, který by měl negativní dopad na místní flóru a faunu.
Jde o typicky modelové „Talebovské schéma asymetrie“, kdy zelení aktivisté místo korektního nastavení své vlastní kůže vystavili katastrofické expozici své spoluobčany! Jen těžko si lze představit, že tito petiční signatáři se teď masově sjíždějí na pomoc postiženým. A odvětví pojišťovnictví místo podpory prevence bude platit enormní škody.
Podobné dilema nacházím i v úvodním rozhovoru s generálním ředitelem UNIQA Insurance Group Andrease Brandstetterem v posledním čísle Pojistného obzoru. Ten se na jedné straně hlásí k idejím EU ve zvyšování životní úrovně a konkurenceschopnosti firem, na druhé straně nechce vidět, že zeleným aktivismem nelze těchto cílů dosáhnout, ba právě naopak.
Mohlo by vás zajímat: ČAP Insurance talk: U mikrofonu Lenka Slabejová
Pojišťovnictví se tak ocitá na rozcestí. Na jedné straně stojí tlak na dodržování ESG principů a podpora "zeleného" přístupu, na straně druhé nutnost efektivní prevence katastrof a minimalizace škod. Je zřejmé, že bude třeba najít vyvážený přístup, který bude respektovat environmentální aspekty, ale zároveň zajistí účinnou ochranu obyvatel a majetku před přírodními katastrofami. Pojišťovny by měly aktivně vstoupit do této debaty a prosazovat řešení, která budou dlouhodobě udržitelná jak z hlediska ochrany životního prostředí, tak z hlediska prevence a finanční stability odvětví. Jen tak lze docílit skutečně odpovědného a efektivního přístupu k řešení přírodních katastrof v budoucnu.
Komentáře
Přidat komentář