Začátky roku vždy nabízí vhodnou příležitost k tomu zhodnotit, jaký byl rok uplynulý, a také se zamyslet nad tím, co lze očekávat v roce novém. Zkusím tedy tuto příležitost využít a podívat se na toto období pohledem dění v Evropské unii, potažmo Evropském parlamentu.
Mohlo by vás zajímat: Zdeněk Přibyl: Co zahýbe v roce 2024 pojistným trhem?
Obecně se před rokem očekávalo, že bychom se měli v Evropě příslovečně odrazit ode dna, na které jsme se dostali vlivem krizí posledních let - pandemií covidu, energetickou krizí, válkou na Ukrajině a hyperinflací. A skutečně tomu tak v některých zemích EU bylo. Růst cen zpomalil a dodávky i ceny energií se stabilizovaly. Bohužel se ale Česká republika mezi země, které se vrátily na předcovidovou úroveň, zatím nezařadila, a ani výhledy do budoucna nejsou nejpříznivější.
Po sérii krizí se i v rámci běžného provozu evropských institucí znovu vrátily na pořad dne dlouhodobé priority, zejména klimatická politika. Byla tak přijata a schválena celá řada regulací a předpisů pod hlavičkou Zelené dohody (tedy Green Deal) a balíčku prováděcích opatření FitFor55.
Osobně to vnímám tak, že to není dobrá zpráva. Období posledních let zanechalo hlubokou negativní stopu na kondici evropského hospodářství. Nové regulace v oblasti energií, dopravy či zemědělské produkce budou znamenat nové překážky, nové povinnosti a často i dodatečné náklady. Již dnes máme v Evropě jedny z nejvyšších cen energií a jasně vidíme propad konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v globálním měřítku. Existuje reálná obava mezi firmami, ale i občany, že se situace bude dále zhoršovat.
Mohlo by vás zajímat: Martin Švec: Pojišťovna Simplea rostla více než celý trh
Pro tento rok bych si tedy přál, a pevně doufám, že se budeme konečně schopni zaměřit na to, jakými problémy evropská ekonomika, průmysl nebo agrární sektor trpí, a začneme je skutečně řešit. Nedávno zahájené belgické předsednictví si jako jednu z priorit napsalo přípravu tzv. průmyslové dohody (Industrial Deal), jako protipól zelené dohodě. Je to na první pohled slibný krok, otázkou zůstává, do jaké míry se jej podaří naplnit.
Jedním z klíčových indikátorů v tomto ohledu budou volby do Evropského parlamentu na začátku června. Mandát, který za několik měsíců skončíme, byl kriticky poznamenán nejen krizemi posledních let, ale také přehnaně akcentovanou klimatickou ambicí. Panuje shoda, že je tento parlament nebývale zelený. Očekávání na základě průzkumů voličských preferencí ze všech zemí EU jsou taková, že se politické kyvadlo v rámci EP posune více doprava a bude tak vyrovnávat dosavadní snahy.
Věřím, že se tato očekávání podaří zcela naplnit, či ideálně ještě předčit. Nedávné zkušenosti nám ukazují, jak moc potřebujeme ekonomicky silnou Evropu a její jednotlivé členské země. Pokud jsme péči o hospodářství v EU zanedbali, musí se stát naší klíčovou prioritou pro následující roky.
Mohlo by vás zajímat: Tomáš Síkora: Věřím v obnovení růstu ekonomiky
Současný svět zmítá řada nejistot a politický výhled může být znepokojivý. Letošní rok bude globálně supervolební, k urnám se vydají až dvě třetiny lidstva, a to včetně Evropy. Z tohoto pohledu by nebylo rozumné dopad letošních evropských voleb podcenit. Pokud se předpovědi naplní, můžeme se dočkat politické většiny, která se zaměří na to, jak aktuální nejistotám čelit a posílit naši pozici. Jsem přesvědčen, že toto je i naším zájmem do budoucna a přeji nám, aby se tuto změnu letos podařilo nastartovat.
Ondřej Kovařík
Poslanec Evropského parlamentu
Komentáře
Přidat komentář