Bohužel se s něčím obdobným setkáváme čím dál častěji prakticky všude kolem nás. Ono to ostatně platí i o té manipulaci. A když všude, tak nepochybně i v pojišťovnictví.
Přitom právě náš obor je na správném porozumění „naměřeným“ hodnotám bytostně závislý. Pojistně-technické modely se totiž stávají čím dál komplikovanějšími ve snaze postihnout každý statisticky významnější faktor, který může přinést pojišťovně nějakou konkurenční výhodu. Ale pro nás neaktuáry je to „gray box“. Tušíme, co se v něm asi tak odehrává, ale to je tak všechno.
Ale co interpretace statistik a různých přehledů, které využíváme my „obyčejní smrtelníci“. Umíme je správně číst? Setkala jsem se mnohokrát s tím, že nikoliv. Ale pokud nás to „neživí“, tak se toho zase až tak moc neděje. Oni je ale neumí číst ani „odborníci“. Nebo ti, co se za ně vydávají. Pamatujete si například, jak před lety začínala finanční krize? Všichni ti „renomovaní experti“ předpovídali, jak těžce zasáhne všechny obory včetně pojišťovnictví.
A jaká byla skutečnost?
Po jednom roce rozpačitých výsledků dosahovaly pojišťovny zisků, jako nikdy předtím a ani nikdy potom. Úplný opak toho, co říkali unisono všichni ti „odborníci“. A takových příkladů bychom našli. Někdy mám pocit, že tito lidé používají taktiku „kolektivního omylu“. Tedy pokud neví, co mají říct a něco říct musí, tak opakují to, co říkají ostatní. Tak takové prognózy si páni „experti“ račte vetknout za klobouk…
Ještě horší, než „interpretační bída“ je ovšem manipulace. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Je to ostatně frekventovaná metoda využívaná při prosazování realizace různých projektů. Pro její odsouhlasení se obvykle zpracovává tak zvaný „byznys kejs“. Což je vyčíslení přínosů projektu, o jehož reálnosti potřebuje ten, kdo má zájem, aby se projekt realizoval, přesvědčit ty, co to mají celé zaplatit.
Obvyklý postup jeho vytváření je takový, že se nejdříve odhadnou náklady na realizaci, podle nich se určí výše „přínosů“ (pochopitelně vyšší než nákladů) a k tomu se pak vymyslí pohádka, která je činí věrohodnými. Ta musí být dostatečně „sofistikovaná“, aby se v ní nechtěl nikdo šťourat. Ti zkušenější si zároveň připravují „do šuplíku“ i zdůvodnění, proč nakonec nebylo očekávaných „přínosů“ dosaženo, a tedy proč nebyl „byznys kejs“ naplněn. Vědí, že to není zbytečná práce.
Někdy se ovšem „interpretační bída“ a manipulace propojí. Před lety se jsem zažila jeden takový případ. Šlo o projekt řešící likvidaci škod v pojištění vozidel a „byznys kejs“ byl založen na úspoře nákladů na pojistná plnění odvozené od zkrácení doby likvidace. Tedy nikoliv na úspoře provozních nákladů, jak by se dalo očekávat.
V první chvíli mne napadlo, že je záměrem autora této myšlenky poněkud zvrácená úvaha, že když bude pojišťovna plnit rychle, tak budou poškození rádi za to, že dostali peníze brzy, a nebude jim vadit, že jich je méně, než by mělo být. Omyl. Úspora totiž měla spočívat v tom, že když se vyplatí peníze dřív, tak pojišťovna ušetří na plnění za náhradní vozidlo! Autor tedy poněkud pozapomněl na to, od čeho se výše tohoto plnění odvíjí. Ale to nejlepší na konec. Ta pojišťovna totiž ten projekt na základě takto odhadovaných „přínosů“ nakonec schválila…
A pak se divme tomu, že někdo neodhadne, jak dopadnou americké volby…
Kateřina Lhotská
vedoucí oddělení analýz a finančních produktů, Creasoft s.r.o.
člen Finanční akademie Zlaté koruny
Komentáře
Přidat komentář