Modelová kalkulace škod v pojištění přerušení provozu se zohledněním pandemie


			Modelová kalkulace škod v pojištění přerušení provozu se zohledněním pandemie

Na německém portálu Versicherungswirtschaftheute byl zveřejněn článek, který se týká se možné modelové kalkulace škod v pojištění pro případ přerušení provozu se zohledněním pandemie a některých nejasností v odpovídajících pojistných podmínkách

V úvodu článku se konstatuje, že v průběhu pandemie je třeba pravděpodobně též diskutovat, do jaké míry je nutno zohlednit účinky pandemie a s ní spojená téměř každodenní úřední nařízení s podstatnými zásahy do veřejného života na výši škod v pojištění pro případ přerušení provozu.


Mohlo by vás zajímat: Petr Jedlička: Lze srovnávat aktuální průběh pandemie s první vlnou?


Autor článku[1], Jens Otto, výkonný společník znalecké kanceláře Dr. Franz u. Partner GmbH, se touto otázkou zabývá na konkrétním příkladu zjišťování škody v pojištění přerušení provozu v takovém případě, kdy se daná škoda na základě vlivů pandemie změní. V kalkulačním příkladu se pracuje s těmito parametry:

  • doba ručení činí 12 měsíců,
  • den škodní události – 1. únor,
  • konec posuzovaného období (konec doby faktického přerušení provozu) bez pandemie by nastal 30. 9.
  • června by bylo rozšiřování nákazy označeno Světovou zdravotnickou organizací za pandemii,
  • srpna bylo známo, že v důsledku pandemie dojde ke zpoždění dodávek náhradních dílů a tím pádem se obnovení výroby zpozdí. Konec posuzovacího období se při zohlednění tohoto zpoždění posune na 30. 11.,
  • za účelem podstatného zjednodušení se předpokládá, že výpadek produkce odpovídá škodě z přerušení provozu.[2]

Základ pro zjištění škody způsobené výpadkem/přerušením provozu je vždy plánovaná produkce v rámci posuzovaného období (nejdéle v rámci doby ručení). Při vzniku škody z pojištění přerušení provozu nebyla pandemie ještě známa. V tomto značně zjednodušeném příkladu se škoda z přerušení provozu zjišťuje jako rozdíl mezi plánovanou produkcí (která mohla být za normálních okolností dosažena) a skutečně efektivně vykázanou produkcí (v tomto případě jde o 80 % plánované produkce).  

Vztah mezi plánovanou (Soll-Leistung) a skutečně vykázanou produkcí (Ist-Leistung) je prezentován v níže uvedené tabulce.

Modelova kalkulace

To znamená, že škoda z pojištění přerušení provozu by bez pandemie činila ke konci posuzovaného období 312 tis. EUR. Dále se předpokládá, že Světová zdravotnická organizace prohlásila v průběhu trvání škody z přerušení provozu rozšiřování viru k 1. 6. jako pandemii.

Podle všeobecných pojistných podmínek k přerušení provozu z důvodu požáru (FBUB - Allgemeine Feuer-Betriebsunterbrechungs-Versicherungs-Bedingungen) je podle Otta nutno zohlednit všechny okolnosti, které by chod a výsledek podniku v období přerušení provozu příznivě nebo nepříznivě ovlivnily, pokud by bylo přerušení nenastalo (např. § 6 odst. 1 písm. a) FBUB 2010).[3]

Otto předpokládá, že pandemie vede ke změně tržní poptávky, a to i pokud jde o produkty poskytované pojistiteli. V tomto příkladu se počítá s poklesem poptávky. Doba přerušení provozu se pandemií nemění, což značí, že posuzované (oceňované období) zůstane nejdříve nezměněno.

Modelova kalkulace 2

Z druhé tabulky vyplývá, že škoda by se při zohlednění pandemie v průběhu posuzovaného období snížila z 312 tis. EUR na 212 tis. EUR. Nižší plánovaná produkce rezultující z pandemie je v tabulce vyznačena červeně a stejně tak z toho vyplývající nižší škoda z pojištění pro případ přerušení provozu.


Mohlo by vás zajímat: Pandemie moru v minulosti změnily tvář světa


V dalším kroku Otto předpokládá, že se dodávky náhradních dílů na základě omezení v důsledku pandemie opozdily. Tím se prodlužuje doba do obnovení produkce a tím teoreticky rovněž posuzované období, tj. trvání přerušení provozu. Nově končí posuzované období ke konci listopadu. To znamená, že zpoždění představuje dva měsíce. Škoda z přerušení provozu by tak při zohlednění pandemie a z ní rezultujícího zpoždění dodávek náhradních dílů činila 254 tis. EUR, jak je demonstrováno v níže uvedené tabulce.

Modelova kalkulace 3

Ve všeobecných pojistných podmínkách k přerušení provozu z důvodu požáru (FBUB 2010) vydaných GDV je v § 1 odst. 2 písm. a) upraveno, že neexistuje žádný závazek k plnění, pokud se škoda z výpadku výnosů zvětší (popřípadě významně zvětší – viz FBUB 1995), a to na základě:

  1. mimořádných událostí, jež nastaly v době přerušení,
  2. úředně nařízených omezení týkajících se obnovy nebo provozu,
  3. toho, že pojištěné osobě není včas k dispozici dostatečný kapitál k obnově nebo znovupořízení zničených, poškozených, nebo ztracených věcí.

Otto upozorňuje, že ve výše uvedeném textu jde o aplikaci ustanovení o mimořádných událostech. Předpoklad, že mimořádná událost nastala v době přerušení, je v tomto příkladu naplněn. Pokud by to nebyl tento případ, byla by všechna další zkoumání fakticky nepoužitelná. Otázky, co znamená mimořádná událost a zda se tím škoda z přerušení provozu zvýší, nelze podle Otty jednoduše zodpovědět.

Otto hledal v encyklopedii Duden a zjistil, že pod heslem mimořádná událost se objevují slova událost století, šok, senzace, budící rozruch, fenomén, nemnohý/vzácný nebo epochální. Musí to být také událost, kterou nemohl nikdo realisticky v průběhu konkrétního časového období očekávat.

Pro koronavirovou pandemii může být výraz „neobyčejnost“ či „nevšednost“ tudíž docela výstižný. Nebo jsou to hlavní spíše v průběhu pandemie nařízená omezení? Je nutno po vzniku pandemie počítat s omezeními, a proto již nejsou mimořádná? Je, pokud vůbec, proto pandemie sama o sobě mimořádná událost?


Mohlo by vás zajímat: Budou pojišťovny v USA krýt covid-19 během natáčení filmů?


Je-li nezbytné předpokládat, že pandemie sama o sobě představuje mimořádnou událost, tak v Ottově příkladu by pak nebyla škoda z přerušení provozu v důsledku pandemie zvýšena a pojistitel by nebyl povinen v tomto rozsahu plnit. Škoda z přerušení provozu by se podle okolností redukovala z 312 tis. EUR na 212 tis. EUR nebo na 254 tis. EUR.

Předpokládejme, že plánovaná produkce by se v posuzovaném období nemusela snížit, jak je tomu v uvedeném příkladu, ale naopak by se mohla zvýšit, jak to skutečně nastalo u prodejců potravin či stavebnin, výrobců léků, doručovacích služeb apod. Na základě tohoto zvýšení výkonů by se zvýšila i domnělá škoda z přerušení provozu.

Bylo by pak možno nezohlednit zvýšení produkce rezultující do vyšší škody z přerušení provozu při šetření škody z pojištění pro případ přerušení provozu, jestliže by pandemii bylo možno kvalifikovat jako mimořádnou událost?

Pravděpodobně je třeba zvýšení produkce při šetření škodné události zohlednit, neboť při tomto šetření je nutno zohlednit všechny okolnosti, které by chod a výsledek podniku v průběhu posuzované doby (tj. faktické doby přerušení dle FBUB) příznivě nebo nepříznivě ovlivnily, jestliže by přerušení bylo nenastalo.  


Mohlo by vás zajímat: Jak dnešní studenti využívají moderní technologie?


Touto konkretizací podmínek je míněna změna produkce (výkonu) pojištěné osoby ve vztahu k tržnímu vývoji, kterou je třeba při šetření škodné události zohlednit, a to jak pozitivně, tak negativně.

V této souvislosti Otto klade další otázku. Je možno naproti tomu na základě těchto poznatků usoudit, že mimořádnou událostí, která neznamená povinnost uhradit zvýšený podíl škody, se má rozumět pouze individuální událost dopadající na podnik pojistníka?

V Ottově příkladu by se škoda v důsledku opožděné obnovy výroby oproti škodě při zohlednění toliko změny produkce z titulu pandemie totiž zvýšila z 212 tis. EUR na 254 tis. EUR. Vyvstává ovšem otázka, zda opožděné obnovení produkce (jako důsledek pandemie) představuje mimořádnou událost, tj. událost, kterou není možno očekávat, jestliže nastala ještě před pandemií a byla zohledněna při změně produkce.

Výše uvedené souvislosti, aspekty a otázky ukazují na komplexitu šetření škodních událostí rezultujících z pandemie. Otto v závěru svého článku upozorňuje na nutnost právního výkladu příslušných pojistných podmínek, aby odborní znalci pověření zjištěním škody bylo schopni zvážit různé parametry a možnosti.


[1] OTTO, Jens. Expert: Eine Modellrechnung für BU-Schäden durch Corona. Versicherungswirtschaftheute.  8. 6. 2020. [online]. [citace 2020-06-28]. Dostupné ZDE        
[2] V tomto článku se objevuje řada odborných pojmů, které byly přeloženy z němčiny. V případě jakýchkoli pochybností platí samozřejmě německý text (viz odkaz 1).
[3] Viz vzorové pojistné podmínky GDV

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články