Pandemie a pojištění. Těžce kalkulovatelné riziko

Koronavirus se opravdu stává pro podnikatele stále větším zatížením. Ruší se sportovní akce a veletrhy, letecké společnosti a pořadatelé zájezdů si stěžují na „zřícení“ objednávek, firmy snižují výrobu nebo ji úplně zastavují, protože scházejí součástky od dodavatelů. K tomu přistupuje znejistění spotřebitelů, které negativně působí na spotřebu. Vzhledem k dramatickým dopadům této pandemie schválila spolková vláda soubor opatření v miliardové výši, aby mohly být podpořeny ty firmy, jež jsou bezprostředně zasaženy koronavirovou krizí.

Mohlo by vás zajímat: 2019: Munich Re reportuje zisk 2,7 mld. EUR. Swiss Re 727 mil. EUR

Podniky jsou jen zřídka pojištěny pro případ pandemie

Samozřejmě existují pojištění, která kryjí výpadek výnosů v případě přerušení provozu. Stejně tak jsou na pojistném trhu k dispozici pojištění pro případ zrušení koncertu nebo veletrhu, pomocí nichž se mohou ochránit pořadatelé těchto akcí. Ovšem tyto pojistné produkty poskytují pojistnou ochranu pro případ takových pojistných nebezpečí, jako jsou požár, krádež, vichřice, nebo jiná živelní nebezpečí. Pojistná ochrana může být sice doplněna, jako například pro případ uzavření podniku v důsledku smluvně dohodnuté přenosné nemoci, ale tak je tomu málokdy. To potvrzuje jinými slovy i Fabian Konopka, pojišťovací makléř z Hamburku, který hovoří o tom, že takové pojištění pro podnikatele není v současné době nikterak rozšířeno.    

Důvodem tohoto stavu je ta skutečnost, že dopady plynoucí z pandemie lze obtížně kalkulovat. Pro pojistitele znamená pandemie – tedy epidemie, jež se rozšíří do více zemí nebo dokonce kontinentů – tzv. kumulované riziko, tedy riziko vzniklé nahodile, jež vyvolá současně škody u více pojištěných subjektů. Některé kumulované události, jako jsou například hurikány či zemětřesení, jsou alespoň ohraničeny regionálně, což ovšem není případ pandemie. Jestliže by podniky v celém světě současně uplatnily škody, nefungoval by již princip rozložení rizika. V určitém bodě je totiž podle vyjádření Gunthera Krauta ze zajišťovny Munich Re, experta na zajištění pro případ pandemií, dosažena hranice pojistitelnosti, alespoň s ohledem na klasické pojistné produkty. 

Mohlo by vás zajímat: Profesoři z Bulovky ke koronaviru: Trvalá imunita není vůbec jistá!

Každá epidemie má potenciál pandemie

Koronavirová krize hrozivě ukazuje, jak rychle se může v globálně propojeném světě původce nemoci rozšířit. Každá epidemie má v podstatě potenciál pandemie. Virus byl poprvé objeven v čínském městě Wu-chan ve střední Číně. Mezitím byla již potvrzena infekce v téměř 100 zemích. Tento virus napadl lidi dokonce v “trpasličích” státech jako je Andorra, Gibraltar nebo Vatikán a vyvolal zejména plicní onemocnění (Covid-19). 

WHO eviduje ve světě ročně zhruba 200 propuknutí virové

nemoci, které se rychle rozšíří po celém světě, se mohou kdykoli opakovat. WHO (Světová zdravotnická organizace) eviduje každý rok cca 200 propuknutí virové nákazy, a to především v Africe. Většina z nich připadá podle Gunthera Krauta na známé viry, jako jsou SARS, Ebola nebo horečka dengue. Ale objevuje se rovněž celá řada neznámých virů a není zase tak podle Krauta výjimečné, že se virus přenáší ze zvířete na člověka. Epidemiologové již dlouho varují před propuknutím super nákazy. Při doposud nejhorší pandemii, španělské chřipce, zemřelo v období 1918-1920 podle odhadů celosvětově 20 až 50 mil. osob, což odpovídalo 3–5 procentům obyvatelstva světa v té době.

Nejhorší pandemie po roce 1900

Pramen: WHO, GDV

Pojišťovnictví nese riziko pandemie již v životním pojištění

Zdrženlivost pojišťovnictví, pokud jde o pojištění finančních a hospodářských ztrát v důsledku infekčních nemocí, má ještě další důvod. Tento obor totiž nese již riziko na jiném místě, a to v životním pojištění. Jestliže zemře předčasně původně zdravý klient, nezáleží na tom, zda podlehl rakovinovému onemocnění nebo se stal obětí infekční nemoci. Pojistitel podle Krauta v každém případě plní.  Proto také orgán dohledu pravidelně zkoumá v rámci zátěžového testu, zda by pojistitel sám mohl splnit své závazky při prudkém nárůstu počtu úmrtí pojištěných osob. Kraut míní, že při této pandemii se již mnozí pojistitelé dostali na limit.

Mohlo by vás zajímat: Dosáhnete na průměrnou mzdu v pojišťovnictví?

Podnikatelská pojištění jsou individuální řešení

Pokud jde o jednotlivé pojistné produkty pro průmysl a podnikatele, které by poskytovaly pojistnou ochranu pro případ přenosných nemocí, může jít jen o individuální řešení. Nejenže stojí více než standardní pojistná ochrana, ale předpokládají rovněž intenzívnější zkoumání rizika. Aby bylo možno riziko ocenit, potřebují pojistitelé právě u velkých podniků získat přehled o dodavatelských řetězcích, a to včetně všech dodavatelů.   

Navíc je pojistná ochrana možná jen při splnění některých podmínek. Podle Konopky se často stanovují požadavky na řízení v nouzové situaci a na řízení kontinuity provozu. Tím chtějí pojistitelé dosáhnout toho, aby podniky byly dobře připraveny na krizovou událost. Je to srovnatelné s požadavky na požární prevenci podniku v rámci pojištění pro případ požáru. Koncepty pro zabezpečení před škodami způsobenými přenosnými nemocemi nejsou nové. Již u dřívějších epidemií, jako je např. SARS, prý bylo možno podle Konopky poskytnout odpovídající krytí prostřednictvím pojištění pro případ přerušení provozu bez pojištění věcných škod. To, že využití těchto pojistných produktů zůstalo zanedbatelné, je dáno malým zájmem podniků. V minulosti byly poptávány velmi omezeně. Podle názoru Konopky je podobná situace u pojištění pro případ zrušení (např. kulturních) akcí, kde je přitom při porovnání pojistné menší.

Mohlo by vás zajímat: Postřehy Evy Gmentové: Krize jménem koronavirus

Poptávka po pojištění je procyklická

Koronavirus SARS-CoV-2 by mohl nyní zafungovat jako hybatel pro daný tržní segment. Kraut upozorňuje, že aspoň vzrostlo povědomí o riziku, především u mezinárodně působících koncernů. Jestli bude tento zájem trvalejšího charakteru, ukáže podle jeho názoru až čas. Po výbuchu sopky na Islandu v roce 2010, který po několik dní těžce ovlivnil letecký provoz nad Evropou, byl zájem o pojištění přerušení provozu bez krytí věcných škod nejdříve velký, protože mnoho podniků muselo omezit výrobu vzhledem k dodavatelským problémům. Jakmile ovšem zmizel mrak popela, tak rovněž rychle zájem opadl.

Rozhodující bude, jak se pojišťovnictví vyrovná s kumulovaným rizikem pandemie. Aby se rozvinul příslušný trh, musí být riziko rozloženo na více subjektů. Těmi může být více pojistitelů a zajistitelů, nebo také institucionální investoři, kteří již přebírají rizika formou katastrofických obligací, jako je tomu např. u škod způsobených hurikány.

Pojišťovnictví pocítí koronavirovou krizi především nepřímo

Obzvláště bolestivé by mohly být pro pojišťovnictví v aktuální koronavirové krizi její nepřímé následky. Jestliže například vyhlásí v důsledku odbytových problémů a problémů s likviditou úpadek více firem, mohlo by to vést k vyšším ztrátám u úvěrových pojistitelů. Ti kryjí finanční škody, pokud se odběratel zboží stane insolventním. To, z jakého důvodu je podnik neschopný platit nebo je předlužený, nehraje u této pojistné události žádnou roli. Podobně může být zasaženo i pojištění záruky (kauce).