Stanovisko rakouské asociace pojistitelů k přerušení provozu během pandemie


			Stanovisko rakouské asociace pojistitelů k přerušení provozu během pandemie

V sousedním Rakousku běží velmi rušná diskuse k otázkám pojištění pro případ přerušení provozu v souvislosti v nedávným uzavřením většiny podniků v rámci nouzových opatření v boji proti koronavirové pandemii. K právní situaci se nyní vyjádřil obsáhle k Svaz rakouských pojistitelů (VVO). Přinášíme Vám jejich rozbor.

Všeobecná část o pojištění pro případ přerušení provozu

Pojištění tohoto druhu může mít celou řadu forem a podob. Nejčastějším je požární přerušení. Pojistnou událostí je v tomto případě majetková škoda způsobená požárem. Pojištění proti požárnímu přerušení provozu kryje škody způsobené zastavením provozu, které jsou důsledkem pojistné události. V Rakousku jsou rozšířená i tzv. all-risková pojištění, jejichž pojistnou událostí je každá majetková škoda. Všechna all-risková pojištění se vztahují na škody z přerušení provozu založené na majetkové škodě.


Mohlo by vás zajímat: Průměrná mzda překročila 34 tisíc. Jak je na tom pojišťovnictví?


Pojistná událost přerušení provozu v důsledku epidemie – uzavření provozu úředním rozhodnutím

Tak řečené pojištění „epidemiologického krytí“ je doplňkovým stavebním kamenem pojištění pro případ přerušení provozu, které musí být výslovně sjednáno. Pojistnou událostí u epidemiologického přerušení je oproti jejímu obecnému hovorovému názvu nikoli výskyt nákazy a epidemie. Pojistnou událostí je spíše na rakouském pojistném trhu myšleno podle používaných pojistných podmínek uzavření podniku z moci úřední. Epidemiologické přerušení provozu kryje škody z přerušení vzniklé jako důsledek takového úředního opatření. Je třeba dbát na to, že musí dojít k úplnému úřednímu uzavření provozu. Jde-li jen o dílčí omezení ve smyslu § 20 Epidemiologického zákona z roku 1950, pojištění se na takovou situaci nevztahuje.

Ale všechny pojistné podmínky nejsou stejné. Mnohé z nich vyjmenovávají taxativně jednotlivé případy nákazy. Taková pojištění nezahrnují úřední uzavření provozu kvůli covidu-19, protože covid-19 je nový a nemůže být tudíž dosud zahrnutý. Mnohé podmínky poukazují výslovně na Epidemiologický zákon (1950) jako základ pro sjednání pojištění. Jiné právní báze vylučují u takových pojištění situace vzniklé nově do budoucna.


Mohlo by vás zajímat: Věštírna Martina Podávky: Vize férového ŽP se naplnila!


Žádné krytí a žádné vhodné plnění pro pandemie, jako je covid-19

Epidemiologické krytí přerušení provozu, tak jak je aplikováno v Rakousku a v Německu už od nepaměti, nebylo a není podle mínění VVO ani myšleno pro pandemie typu covid-19, ani pro ně není vhodné. Důvody pro toto stanovisko jsou tyto:

  • Za prvé je podstatou každého pojištění, že velké společenství pojištěných kryje škody jednotlivých pojistníků. Případ, kdy všichni pojistníci utrpí škodu, nemůže pojištění předem do krytí přijmout a posléze vyplatit. Epidemiologické přerušení provozu nebylo a není tedy pojištěním pro případ pandemie.
  • Za druhé vychází rakouské pojetí přerušení provozu z důvodu epidemie/nákazy z toho, že úřad prověřuje jeden konkrétní podnik, zda z něho pramení riziko rozšíření nákazy. Poté zvažuje úřad smysluplná opatření, aby zabránil rozšíření nákazy. A není-li dostatečný prostředek jako omezení provozu, platí jako poslední prostředek ve smyslu § 20 Epidemiologického zákona z roku 1950 nařízení úplného uzavření jednotlivého podniku. A k tomu prakticky, s několika málo výjimkami, nedocházelo.
  • Za třetí, pojištění proti přerušení provozu jako škodové pojištění nahrazuje jen skutečně utrpěnou škodu. Skutečně vzniklá škoda je ve smyslu pojistného práva rozdíl mezi příjmy, kterých by se bývalo dosáhlo bez úředního opatření v podobě uzavření provozu, a příjmy, které opravdu reálně vznikly. Posuzuje se stejný zisk – anebo stejná ztráta – bez úředního zásahu. Při pandemii covidu-19, kdy se zhroutil celý trh, neexistuje pak taková škoda, když i bez úředního zásahu by tak jako tak obratu nebylo dosaženo.
  • A za čtvrté je rakouský zákonodárce toho názoru, že uzavření provozů podle Epidemiologického zákona z roku 1950 není žádné smysluplné opatření k boji s covidem-19. Rakouský zákonodárce vytvořil Zákonem o opatřeních proti covidu-9 nové nástroje: nařízení o zákazu vstupu do provozu za účelem získání zboží a služeb, a nařízeními zakazujícími vstup do některých vymezených oblastí nebo míst. Tyto nové zákazy vstupu a jejich důsledky nemohly být zahrnuty a zohledněny v pojistných podmínkách. Takže nebyly ani pojištěny.

Mohlo by vás zajímat: Reakce fiskální politiky na COVID-19 aneb jak z krize rychle ven


Dobrovolné podpůrné plnění odvětví pojišťovnictví jako řešení

Neuspokojivé situace, kdy pojištění proti přerušení provozu kvůli epidemii neplatí v případě pandemie covidu-19, a tedy nemůže v zásadě poskytnout žádné pojistné plnění, vedlo rakouské pojišťovny – podobně jako německé protějšky – k nabídnutí dobrovolných podpůrných plnění ve formě mimořádné kulance a dobré vůle. VVO k tomu zaujímá stanovisko, že jde pro klienta díky takové rychlé a nebyrokratické pomoci o nejlepší možnou službu.

Sledujte nás

Facebook Twitter LinkedIn

Komentáře

Přidat komentář

Nejsou žádné komentáře.

Související články