Samozřejmě největší starosti tohoto druhu svírají skupiny se středním nebo nízkým příjmem. Mezi osobami s výdělky od 500 do 1000 EUR je podíl takto smýšlejících nejvyšší: 47 %. Nicméně podobně vypadá situace i u vrstvy s příjmem mezi 1500 a 2000 EUR. Na druhém konci spektra jsou relativně bezstarostní příjemci 5000 až 10 000 EUR měsíčně: téměř ze tří čtvrtin (73 %) uvádějí, že se necítí finančně znepokojeni a neplánují nějaké lepší finanční zabezpečení. Tři ze čtyř Němců (29 %) očekávají, že banka nebo pojišťovna je bude aktivně kontaktovat, aby jim poskytla v této mimořádné krizové době poradenství o aktuálních tématech a vývoji. Největší podíl takto smýšlejících je ve věku od 55 let (60 %).
Mohlo by vás zajímat: Insurance Europe: Téměř polovina Evropanů nespoří na stáří
Třetina Němců se bojí o soukromé zabezpečení na penzi (34 %). Muži mají starosti menší: 58 % z nich uvádí, že žádné starosti v tomto ohledu nemá, zatímco takto bezstarostných je jen 48 % žen. Největší obavy si dělají lidí ve věkové skupině mezi 35 a 44 lety (42 %). Celkem pochopitelně starší respondenti nad 55 let jsou už uvolněnější (58 % necítí hrozbu). Čtvrtina dotázaných připustila, že ovšem v těchto dobách musí sáhnout do úspor. Nejčastěji s tím počítají mladé ročníky 25-34 let (33 %), nejméně senioři 55+ (21 %).
Podobně byl motivován i výzkum uskutečněný Ústavem pro pojišťovnictví TH Köln a pojišťovnou R+V mezi celkem 3000 respondenty. Výsledek: panují obavy z nakažení koronavirem a ekonomickými následky krize. Přes 60 % dotázaných se velmi bojí nákazy a asi 50 % má obavu, že se ocitnou v ekonomické nouzi. Dokonce 40 % uvádí, že by na infekci mohli zemřít. Podle experta Ústavu pro pojišťovnictví TH Köln Horsta Müllera-Peterse výsledky ukazují, že pro správné posouzení koronavirové krize a opatření proti ní je třeba znalost teorie pravděpodobnosti, umění zacházet s velkými čísly a exponenciálními trendy. „Studie nicméně prokázala, že takové uvažování v této zcela nové situaci jde mimo možnosti lidských představ.“
Mohlo by vás zajímat: Koronavirus a pojišťovnictví: Krize, nebo příležitost?
Podle Müllera-Peterse je zajímavé, že v této vypjaté době neustupují do pozadí ani „tradiční“ strašáky, jako jsou strach z infarktu nebo onemocnění rakovinou. Ty ve srovnání s rokem 2016 klesly jen nepatrně. S 50 % zastoupení nyní „kraluje“ obava před nákazou koronavirem. Stejně jako infarkt nebo rakovina je považována za realistickou hrozbu ekonomická nouze, a to u více než třetiny dotázaných. „Výjimkou je možná smrt způsobená koronavirem. Ta je u 40 % respondentů sice v každodenních obavách přítomna, nicméně jen 20 % jí přikládají střední až vysokou pravděpodobnost,“ zdůrazňuje Müller-Peters.
Občané Německa si ovšem dělají starosti z následků koronavirové pandemie pro spolkové hospodářství. Strach o zhoršení ekonomické kondice tak vystoupal strmě z 23 na 58 % - a to je nejvyšší hodnota za posledních 10 let. Vyplývá to ze studie R+V v rámci dlouhodobého výzkumu „Obavy Němců“. Přitom skeptičtější jsou ženy (61 %) než muži (54 %). Mladší ročníky do 30 let jsou optimističtější (51 %) než starší generace (59 %). Zajímavé je, že s ohledem na ztrátu práce je současné ohrožení vnímáno podobně jako loni: o své místo se obává každý čtvrtý občan SRN (24 %). Nejvyšší úroveň obavy je u mladých do 30 let (36 %). Více se bojí ženy než muži (28 versus 21 %).
„Ekonomický pokles zasáhne větší část trhu práce s plnou silou. Německo má ale dva silné léky ke zmírnění škod. Kurzarbeit chrání miliony zaměstnanců před propuštěním. A k tomu spolkový balík pomoci ve výši několika stovek miliard EUR pro národní hospodářství – ať už pro velké, anebo malé a střední podniky,“ komentoval situaci Manfred G. Schmidt, politolog z Ruprechtovy univerzity v Heidelbergu. Současně dodal, že obavy Němců v této době jsou naprosto pochopitelné. „Ekonomický propad, jenž lze letos v Německu očekávat, bude s největší pravděpodobností hlubší než ekonomická krize z roku 2009. Tehdy činil pokles v Německu 5,6 %. Nyní by mohl být ještě větší – zvláště jestli koronavirová pandemie bude trvat déle,“ ohodnotil vyhlídky Schmidt.
Mohlo by vás zajímat: Ministerstvo financí plánuje alternativu k životnímu pojištění
Nicméně strach před závažným onemocněním vzrostla v současné době lehce: o 6 % na 41 %. „Zajímavý je fakt, že tento nevelký posun vzhůru lze pozorovat napříč věkovými skupinami v přibližně stejné míře. Zjevně mladí dospěli k závěru, že Covid-19 může postihnout nejen starší ročníky,“ konstatovala Brigitte Römstedt, vedoucí Infocentra R+V. Tradičně se více strachují ženy než muži (46 versus 36 %).
Podíl 46 % dotázaných se obává, že nynější úkoly během pandemie jsou nad síly politiků. Podle Schmidta během krize finančních trhů anebo přílivu uprchlíků do Evropy byla tato „nedůvěra“ u více než 60 % oslovených respondentů, a ještě nikdy neklesla pod 40 %. Současná jistá smířlivost ukazuje podle něj i na to, že občané jsou ukáznění a chápou potřebu krizového managementu během nastalé nouze.
Komentáře
Přidat komentář